Nevolte: revoltute!
fShare
0
Pin It

16. 5.1998 došlo v Praze k patrně nejdůležitější, mám na mysli nejdůležitější z hlediska takzvané alternativní mládeže, politicko - kulturní akci od obnovení listopadového převratu v roce 1989.

Dodávám, že vyraz alternativní mládež volím z nedostatku vhodnějšího pojmenování, a ne z důvodu že bych sám sebe za jakéhosi alternativního mládežníka považoval. K důvodům proč tuto akci považuji za tak důležitou. Vzpomínám si na to, jak přibližně před čtyřmi lety jsem si při návštěvě Německa všiml na zdi plakátu, na kterém byl vyobrazen létající talíř s nápisem Autonom UFO.

Osádku talíře tvořili rastaman s jointem, holka ve slunečních brýlích, v tričku s lampasy a plastových kalhotách, punker s obřím čírem, skateboardista a ještě několik podobných figur které si právě nejsem schopen vybavit.

Plakátek, přes extrémní dávku naivity upoutal mou pozornost, protože v té době byla alternativní scéna (a opět připomínám, že tento výraz požívám spíše z nouze) v Praze natolik nesoudržná, že jakákoli snaha o prosazení podobných idejí by se setkala spíše s odporem.

Na Global Street Party '98 (GSP '98) se díky poměrně kvalitní propagaci a organizaci organizátorům celé akce podařilo shromáždit na naše poměry nevídané množství lidí (cca 3000 osob). Když jsem v přibližně ve 3 hodiny odpoledne spolu se svými přáteli dorazil na Náměstí Míru, naskytl se mi pohled, který ve mě evokoval onen plakátek v Berlíně.

Na náměstí byli vedle sebe přítomni příznivci tvrdého, „špinavého „techna z Cibulky (kteří nemají zrovna v oblibě komerčnější klubové parties), fanoušci klubového house (o jejichž tolerantnosti si také nedělám iluse, ale hrál jim tam Loutka tak proč by tam nebyli), punkeři (kteří nemají rádi celý svět), hippies (které prozněnu nemám rád já), skejťáci, anarchisti (kteří neradi kapitalismus,systém a konzum) a kinder-indies (které nemá rád kdekdo, něž si uvědomí, jak on sám před lety začínal).

To, že se podařilo alespoň částečně tyto lidi dát dohromady, je podle mne největší přínos této akce. Lidi se dobře bavili, kouřili konopí, polehávali v trávě, poslouchali punk, techno, jungle, ska, reagge, house, drum 'n bass, hardcore, breakbeat a tancovali.

Takže bych mohl napsat asi to, že počasí přálo, lidi se bavili a byli spokojení. Jenže. Okolo šesté hodiny začal plánovaný průvod. Mimochodem dnes policie říká, její reakce byla z počátku nedůrazná a chabá, protože žádný pochod nebyl nahlášen a oni na tuto eventualitu nebyli připraveni.

Podle mých informací se organizátoři několikrát bez odezvy na Magistát se žádostí obraceli, a i kdyby to nebyla pravda plakáty oznamující pochod visely po celé Praze. Tudíž vina za krach zásahu padá částečně I na hlavu BIS.

Když kdy dav sešel Mezibranskou ulicí a něktěří manifestovali své politické přesvědčení demolicí republikánského billboardu, se průvodu postavil kordon složený z 28 příslušníků Zásahové jednotky Policie ČR. V momentě kdy tito policisté zaútočili na čelo průvodu (dodávám, že po celou dobu nepadla ze strany policie ani formální výzva k rozhodu) se přes ně za pomoci prázdných lahví a kusů republikánského billboardu přehnalo čelo průvodu složené převážně z militantnějších příznivců autonomního hnutí, kteří tímto uvolnili cestu. O tom však valná většina průvodu neměla ani ponětí.

Další zádrhel nastal na Nábřeží Ludvíka Svobody, kde se policie snažila zastavit průvod podruhé a to podle svědků i za pomoci najíždění služebními auty do davu. Odpovědí jí však bylo převrácení policejního auta i s osádkou a následné zahnání kropicích vozů kameny. Žádný z těchto incidentů jsem neměl možnost pozorovat osobně jsem tedy odkázán na dodatečná svědectví, neslyšel jsem ale, že by ke zranění policistů došlo jinak než při aktivní obraně ze strany účastníků pochodu.

Průvod dále pokračoval uličkami Starého Města na Mariánské náměstí k sídlu Magistrátu. Odtud pak se pak po několikaminutové zastávce vydal na Václavské náměstí. Zde přibližně 15 osob začalo vrhat dlažební kostky proti výloze bufetu McDonalds, který se nachází v dolní části náměstí. V tento moment se členům zásahové jednotky podařilo chytit jednoho z opozdilých se vrhajících. Smýkali s ním po zemi, kopali ho, tloukli obušky a nasadili pouta. V ten moment někdo z militantů zakřičel: „Hele, pojďte mu pomoct". Policisty odehnali a zadržený utekl i s pouty za zády.

Průvod pokračoval do Vodičkovy ulice kde postupně vzaly za své výlohy KFC, skinheadského obchodu Černá můra (v tisku prezentováno jako obchod s textilem), McDonalds a řeznictví, kde se bohužel několik idiotů neubránilo pokušení sebrat z rozbité výlohy několik salámů a konzerv, aby tím následně zdiskreditovali politicko-etický význam násilných činů jako prostředku politického nátlaku a dalo tak médiím oporu pro úvahy o rabující lůze. I když osobně s přímými akcemi nesouhlasím, uvědomuji si, že v tomto konkrétním případě má jedna rozbitá výloha z mediálního hlediska a z hlediska vyvolání následné diskuse mnohem větší cenu než pokojné shromáždění a tisíc rozdaných letáků.

Global Street Party 98 PragueGlobal Street Party 98 Prague

Mimochodem, před několika dny jsem si v aule Vysoké školy ekonomické všiml plakátků zvoucích na jakousi studentskou diskusní konferenci, jejíž nosné téma má být globalisace a problematika ekonomického vlivu nadnárodních koncernů. Ostatně takřka ve všech seriozních tiskovinách byly publikovány příspěvky které se tímto zabývali. Zajímalo by mě, zda by se podobné věci objevily, kdyby pár týdnů nazpět nelítaly Prahou dlažební kostky. To je myslím dostatečně výmluvná odpověď na otázku, zda mají přímé akce nějaký význam.

Když jsem se ve Vodičkově pokochal dílem zkázy, šel jsem si zatelefonovat do nedaleké telefonní budky. Když jsem telefonát ukončil, zpozoroval jsem jak se najednou ze všech stran řítí policejní auta, antony, policisté ze zásahové jednotky v macho oděvech, neprůstřelných vestách a helmách, klasičtí policisté, městští policisté, policisté v civilu a psovodi s německými ovčáky a rottweilery. Naivně jsem se domníval, že když nebudu utíkat ani na sebe jinak upozorňovat, celá záležitost se odbude maximálně legitimováním mé osoby. Následující hodiny ukázali jak jsem se mýlil.

V momentě kdy policisté běželi kolem mě, jeden z nich se oddělil, vytáhl mě z budky, hodil na zem, udeřil tonfou přes krk a řekl mi, abych nezvedal hlavu, jinak že mi jí ustřelí. Připomínám, že od poslední vržené dlažební kostky k mému zadržení uplynulo minimálně 15 minut. Ležel jsem obličejem k zemi, bál se a poslouchal jak okolo mne policisté mlátí lidi. Po asi deseti minutách jsem byl postaven a jakýsi mladý policista se zásahovky mi nařídil, abych si vyndal všechny věci z kapes.

Když jsem tak učinil, policista se jimi (kapesník, doklady, tužka, diář, peníze, klíče) prohrabal a poručil mi, abych se otočil ke zdi s rukama nad hlavou a začal mě prohledávat. Po chvíli šmátrání v mých kapsách mě udeřil, otočil a ukázal mi krabičku od filmu se zelenou hmotou evidentně rostlinného původu. Pravděpodobně se jednalo o marihuanu. Pro úplnost dodávám, že mi nepatřila. Na otázku policisty: „A jako čí je tohle. „jsem odpověděl, že nevím. tato odpověď ho překvapivě uspokojila a dál se celou věcí nezabýval. Domnívám se, že policista pouze nacvičoval eskamotérský trik, jakým bude po 1. 1. 1999 vytahovat drogy z kapsy lidem, kteří budou policií tímto způsobem kriminalizováni.

Všem zadrženým napsali na ruku číslo (já byl No. 9) a postupně je odváděli do antonů. Cestou k němu jsem měl možnost poprvé si policisty pořádně prohlídnout. Například viděl jsem dva z nich jak stojí rozkročeni nad výkopem a mlátí do něj dřevěnými, červeno-bílými latěmi kterým byl výkop patrně ohrazen. Dále jsem si všiml, že ti z policistů s nejmilitantnější vizáží neměli obušky, ale jakési klacky z tvrdého dřeva evidentně domácí výroby. Pěkná ukázka toho, jak někdo spojí svého koníčka (práce se dřevem) a své povolání.

Dále jsem zaznamenal přítomnost policistů s dlouhými puškami s dalekohledem. Prý se jednalo o Protiteroristickou brigádu Ministerstva vnitra ČR, která může zasáhnout pouze se souhlasem předsedy vlády, přičemž o této okolnosti se v médiích neobjevila ani zmínka. Když nás narvali do antonu, jeden člověk s natékající rukou se dožadoval lékařského ošetření. Byl vytažen, zmlácen, zkopán a mlácen hlavou o zeď se slovy, že tady má doktora.

Když nás převezli na policejní služebnu v Bartolomějské, po jednom nás v hlubokém předklonu, abychom nic neviděli, odváděli dvě patra pod zem. Takřka na každém druhém schodě stáli policisté, kteří nás s nadávkami mlátili a kopali do zad, žeber a ledvin. Nacpali nás do jakési chodby a přinutili nás klečet u zdi s rukama za hlavou. Kdo se pohnul nebo se snažil najít si pohodlnější pozici byl okamžitě napaden a zbit.

Nejvíce pozornosti věnovali policisté klukovi, který původně přijel do Prahy na jakýsi punkový koncert, ale měl tu smůlu, že byl osloven reportéry TV Nova a na dotaz co se děje, jim odpověděl, že se jako vytloukaj nějaký výlohy a že policajti dostávaj na držku což je dobře. Policie si ho odvedla takřka přímo od kamery.
Dokonce zadržela i člověka, který přijel do Prahy až v 5 hodin ráno, tj. 8 hodin po skončení průvodu, ale policii se nelíbilo jeho nekonvenční vzezření. Mimochodem pokud si někdo ze čtenářů pamatuje na rozhovory s účastníky demonstrace 17. 11. 1989 na Národní Třídě, možná si vzpomene na malého, asi patnáctiletého kluka s brýlemi, kterého policie tam ztloukla.

Tenhle kluk a zadržený v 6 hodin je jedna a ta samá osoba. Později prý prohlásil, že jediné co se změnilo je to, že před devíti lety ho mlátili zamindrákovaní, pupkatí fotrové, zatímco dnes to byli svalnatí rambové. Když už klečení trvalo asi hodinu, strašně mě bolela rozbitá kolena a mě už nezabíralo to, že jsem se snažil na celou věc nahlížet jako na jakousi méně sofistikovanou formu jógy, požádal jsem, zdali si mohu dojít na záchod. Uchopili mě dva policisté a dotáhli na WC, kde jsem, z důvodu abych získal více času prohlásil, že nechci na malou, ale na velkou. Hodili mě na toaletu bez dveří a bez papíru a koukali na mě.

Když jsem si odmítl ulevit za těchto podmínek, vytáhli mě zbili, několikrát ně kopli do přirození, doporučili mi volit pana Sládka a dostrkali zpět ke klečícím. Po krátké době vyvolali moje jméno a číslo a odvedli do místnosti s několika policisty u psacích strojů. Zapsali si mé údaje a já požádal o telefon a přítomnost advokáta.
Nato mi policista v kožených rukavicích vrazil dvě facky a byl jsem odveden do cely, která vypadala jako klec v ZOO. Postupně v ní, na ploše 3 x 3 metry, počet osob stoupl na čísl 24. Nastala klidnější fáze posedávání, polehávání a povídání si, která trvala cca do 4 hodin kdy nás postupně převáželi na odběr krve do policejní nemocnice Na Míčánkách.

Když jsme na Míčánky přijeli, policisté otevřeli dveře antonu a mi jsme viděli a slyšeli jak příslušníci zásahové jednotky v pěti až osmičlenných skupinách velice brutálně lynčují a týrají namířenou pistolí zadržené. Pohled z okénka antonu na ztemnělý vlhký dvůr se skupinkou urostlých policistů, kteří mlátí a kopou do bolestí křičícího a svíjejícího člověka, byl regulérně ten nejhorší, jaký se mi za 21 let mého života naskytl.

Když tímto způsobem vyřídili předchozí anton, nasedli do něj a odjeli a přišli jsme na řadu my. Naštěstí „naši „policisté byli o poznání přátelštější a celá věc byla odbyta „jen „několika ranami a kopanci. Rozhodně se to nedalo srovnat s tím, jak ztloukli lidi z antonů předešlých. Po nedobrovolném odběru krve, foukání do přístroje na měření přítomnosti alkoholu v těle, chození po čáře sahání si na nos a podobných radovánkách nás převezli zpět do Bartolomějské.

Tam už panovala o něco uvolněnější atmosféra, protože se vystřídaly směny a bouchači šli spát. Okolo deváté hodiny jsem byl po sepsání protokolu propuštěn, z ničeho neobviněn, a utíkal rychle na taxíka.

Výsledek 64 zadržených, 25 obviněných (útok na veřejného činitele, výtržnictví, poškozování cizí věci), 9 lidí ve vazbě (8 po třech týdnech propuštěno, jeden ve vazbě doposud), jednomu ze zadržených nalezeny drogy v krvi (aneb zfetovaná lůza), několik žalob na policii, desítky stížností.


P. S. Pokud máte zájem, další street party by se měla konat poslední týden v srpnu. P. P. S. Díky všem lidem z HOST - Hnutí občanské solidarity a tolerance a z dokumentačního střediska pro lidská práva za duchovní podporu.
Harmonic Convergence
Keith Kirchner Liquid Harmony

The Think Magazine innerview with  Liquid Harmony

Why Mindfulness Matters To Your State Of Being
Keye Wu Colouring books for adults reduce stress and improve focus

If you've been wondering what all the fuss has been about colouring books for adults, then prepare t [ ... ]

Co to obnáší začít podnikat?
Stefanie Ovamannová Co to obnáší začít podnikat?

Ověřte si uskutečnitelnost svojí myšlenky [ ... ]

Mimoň: Let's go, I do not know where
Petra Matušinová Old Russian newspaper clip

Abandoned military base Mimoň, which lived under the occupation of our Soviet "brothers" is located [ ... ]

The Most Interesting Beer Campaign in The World?
Francis Pruett The Most Interesting Man in the World: Johnathan Goldsmith

Ladies and gentlemen, I urge you to expose yourself to The Most Interesting Man In The World, a grow [ ... ]

A Load of Old Krapp?
John Phillips Samuel Beckett

Krapp's Last Tape by Samuel Beckett is being performed in March as part of the Irish Festival. Think [ ... ]

Nikola Tesla: A Brief History
John A. Popadiuk Nikola Tesla portrait

The world of Nikola Tesla (1856-1943) is not as easily found in our history unlike that of Edison or [ ... ]

7 fresh and healthy fast food options in Prague
Kenny Dunn Sisters Bistro. Photo: Eating Prague Tours

Good news for health-conscious visitors to Prague: klobása and deep-fried cheese are not the  [ ... ]

Read more...

ThinkTV

ThinkTV

Back when the IMF/WB came to Prague, we created a two part programme for TV3. Check it out here.

Name Day/Svatek

Yesterday : Anna Today : Věroslav Tomorrow : Viktor After tomorrow : Marta

Pomoc je tady: Rozkoše bez Rizika
Jarka Fricová Sex pracovník (Foto: Jeffree Benet)

Povídám si s paní Hanou Malinovou, výkonnou tajemnicí organizace Rozkoš bez rizika, která má [ ... ]

Velikonoční slavnosti Semana Santa
Jarka Fricová Velikonoční slavnosti Semana Santa

Za zhlédnutí rozhodně stojí nedávno instalovaná výstava scénografa Milana Davida.

Člověče kámo, jsem osvícenej
Petr Knopp "Unreality" by Gaston Quirion

Vysnívání: Už je to hodně dávno... asi v první třídě... mě jednou cestou ze školy na sm [ ... ]

Lepší je chodit pozdě
Jeffree BenetLepší je chodit pozdě

Lidem, kteří chodí včas se stávají špatné věci. To je skutečnost, o které nemá polovina  [ ... ]

Europa-informační server EU
Eva McLeanová

Máte nějaké dotazy ohledně EU? Stěhujete se v rámci Evropy do zahraničí a hledáte infor [ ... ]

Realita modelingů
Jeffree Benet Realita modelingů (Foto: Jeffree Benet)

Svět modelingu je světem představivosti a iluze. Vy, model/ka, pracujete s týmem, který se skl [ ... ]

Prohněte si vlasy!
Michal Červen

Někam byste si zašli, alezdá se vám, že vypadáte podobně jako ta osoba na obrázku? Dostali j [ ... ]

ZZZZIIIIIIIPPPPPP!
Anonymní kalhoty nahody

Vykonává-li muž svou potřebu, nesmí se některé věci uspěchat - jak je [ ... ]

Ostatní články

  "Since 1996 Think Magazine has been a catalogue of trendiness masquerading as deep thought, featuring investigative journalism and popular news and as a sociological resource for music, art, fashion, subcultures and the occasional crazy conspiracy theory..." (In Czech & English)

Be interesting. Think.