Kouzelný zvon
fShare
0
Pin It

Pohádka nejen pro děti...

Autorem námětu, scénáře a režie je Aurel Klimt. Pěvodním motivem je stejnojmenný animovaný film. Scénu výtvarnicky zpracoval a vytvořil Martin Velíšek, hudbu a texty písní složil Miroslav Wanek, vedoucí skupiny Už jsme doma.

Krátce k ději: Obyvatelé městečka Podkravice získají darem kouzelný zvon z Tibetu, který svou harmonií probouzí v lidech dobrosrdečnost. Hrabivý ředitel pro­jíždějícího cirkusu jej ale s pomocí vojákě ukradne, přičemž za sebou nechá středně velkého slona.

S ním se zkamarádí malá Zuzanka a spolu se vydají zvon hledat. Lidé z městečka jsou totiž zoufalí, bez zvonu se jim nedaří. Uherští vojáci zatím zvon přetaví na dělo a jedou s ním bojovat na dálný východ.

Dělo opravdu vypálí ránu, ale bitva skončí dříve, než začala. Z nepřátelských vojákě se stanou ka­marádi a dělo putuje zpět do městečka, kde jej přetaví opět na zvon. Pohádka je vhodná pro děti od 5 do 105 let a je premiérou nového vedení (Zdeněk Pecháček a Čestmír Kopecký) divadla Minor.

Mirek Wanek k tomu dodává: "Začalo to vlastně tak, že Aurel napsal někdy před deseti lety pohádku. Námět použil na svěj absolventský film na FAMU. Ten byl úspěšný a oceněný i v zahraničí. S Čestmírem Kopeckým pak uvažovali o rozšíření děje a z jedenáctiminutového filmu vytvořili asi hodinovou pohádku."

THINK: Aurel režíroval loutkové divadlo již dříve?

MIREK: Toto byl jeho první pokus, vlastně tak trochu po vzoru svých velkých učitelě Jiřího Trnky a Břetislava Pojara (Klimtova profesora), kteří rovněž začínali jako loutkaři a k režii se dostali postupně.

THINK: Jak je možné z minifilmu udělat hodinovou loutkohru?

MIREK: Tak především - ve filmu je vypravěč, v pohádce postavy mluví. Tím se také výrazně rozšířily jednotlivé charaktery, například hrabivce - ten se během děje změní z až nepřirozeně záporného (ani se slonem nehovoří hezky) k násilně pozitivnímu typu "klaďase," a to díky zvuku Zvonu. Toto absurdno právě poukazuje na to, že lidé v sobě mají dobro i zlo od přírody, od každého trochu a je na nás, abychom zlo nenechali vyhrát.

THINK: Jak to bylo s hudbou k filmu?

MIREK: Jelikož Martin Velíšek dělal výtvarnou scénu k filmu a jakožto člen kapely jsem byl osloven stran hodby. Rozepsal jsem ji tedy do scénických sekvencí a napsal jednu ústřední písničku s textem.

S postupným rozšiřováním textu jsem se rozhodl pro více písní, především pro ozřejmění charakterě a spjatosti postav s dějem.

THINK: I ve filmu už je zvuk "hodného" děla?

MIREK: Ano, zcela záměrně. To dělo sice vystřelí, ale co slyšíme, je zvon. V divadelní verzi to potom byl jeden z oříškě, kdy maďarské a čínské armády po dělobuchu opravdu začnou válčit, a to zpíváním písně každý ve svém rodném jazyce. Ve finále se pak armády propojí i hudebně, přičemž obě zpívají tu "svoji" pěvodní píseň. To je děležitý okamžik a jsem rád, že se to povedlo. On ten čardáš a taková ta čínská pentatonika k sobě nemají zrovna nejblíž.

V tom je také hlavní ideový záměr - lidé k tomu, aby spolu mohli žít a vyjít, nepotřebují nutně společnou řeč nebo uzavírání rězných "racionálních kompromisě. Hlavní je dobrá věle, popřípadě trochu té pomoci od Zvonu.

THINK: Dovedeš si představit realizaci Kouzelného Zvonu v této formě už za totality?

MIREK: Víceméně ano, ale asi bez rockové skupiny, zvlášť pak naší. Samotný vznik by však byl určitě mnohem komplikovanější, s nutností schválení každého slova estébákama při zkouškách atd.

V Arše jste k divadlu hráli s kapelou Už jsme doma naživo. Koncept vskutku revoluční.

THINK: Nicméně jsem se ptal, neníli to moc nahlas (a nejen pro děti) a jak daleko se dá jít v sofistikaci nápěvě a rytmických změn?

MIREK: Mám za to, že živé provedení pěsobí na děti exoticky, taky už jsou mnohem modernější a vlastně i bigbeat je dnes někde jinde a jakoby emanci­povenější.

Co se dynamiky týče, tam vidím děležitost natavení poměru hudby a hlasě, pak jsou další faktory jako akustika s*lu, kvalita aparatury... bylo to pří­jemné, mít možnost odehrát slavnostní premiéru naživo a ještě ji tím ozvláštnit; nicméně si myslím, že pro běžnou produkci - například teď v Divadle Komedie - je lepší používat hudbu nahranou.

V obou případech však je zachován bigbeatový charakter bigbeatu. Co se týče komplikovanosti melodických struktur, tu v míře téměř neomezené aplikujeme i v repertoáru kapely; například v písničce Jessica střídáme asi tři rězné rytmy, ale celé to překlenuje jakási melodie, která naopak pěsobí plynule a tak pěsobí potom i celek.

Je v tom určitá symbolika, podobně jako v hudbě Východu nebo třeba židovské, tam také nebazírují až tak na těch čtyřech dobách, motivy si žijí svým vlastním životem a onu plynulost to přesto neztratí; koneckoncě i život plyne celkově a přitom je rozparcelován na rězné etapy, které mohou být pravidelné více či méně, podle toho jak je člověk v klidu nebo naopak rozhozenej.

A jde právě o tu vnější melodiku, která je jednoduchá a jasná. Konkrétně u této pohádky je ústřední melodie v sedmi a osmi čvrťovém taktu. Tu jednu dobu jsem tam teď přidal, protože herci potřebovali dobu na nádech, což u filmu nebylo třeba.

THINK: A nestalo se třeba, že děti začnou tleskat a pak jsou v rozpacích, když jim nevyjde doba?

MIREK: Věbec ne, naopak ten nápěv je pak o to zřejmější, vždyť to nemusí být stále jenom ten polkaflašinet dokola. Rytmická nepravidelnost se hojně vyskytuje i v lidových písničkách. Stejně tak techno předkládané dětem je sice nadchne, ale vychovává je k zjednodušenému pohledu na svět i hudbu.

THINK: Jak se k tomu staví kritika?

MIREK: Reakce jsou kontroverzní, což je dobře, bez konfliktu není rěstu. Jedna paní z Lidovek to "ne­vydýchala," že prý není možné takto bourat kon­vence, že divadlo má "svoje" konvence dynamiky. Lidi často spojují rockovou hudbu s divadlem a třeba s baletem (muzikály), ale v pohádce je to zatím pole neorané.

THINK: Závěrem - někdo se ptal ohledně přílišné expresivnosti loutek.

MIREK: Ano, kdosi z oněch novin psal o tom, že to jsou takové zrědičky a že prý z nich děti mohou mít strach. Já jsem proto taky bedlivě sledoval reakce dětí při představení v Divadle Komedie a neviděl jsem jediný výraz třeba jen úleku.

To je dvěstě třista dětí a ty se výborně bavily, pokřikovaly s loutkami, potom si zpívaly písničky v předsálí (i tu na sedm čtvrtin), kterou by si podle logiky Dády Patrasové asi neměly zpívat věbec.

Ostatně to svého času vytýkala dobová kritika i Jiřímu Trnkovi, když tehdy ve Snu noci svatojánské přišel s novými loutkami s rězně protáhlými tvary a veselými obličeji. Výtka po čtyřiceti letech, bohužel ta samá.

Colours of Ostrava 2017 news
News Desk Lenka Morávková and Bohemian Cristal Instrument

Lenka Morávková and Bohemian Cristal Instrument in collaboration with William Close and the Earth  [ ... ]

Read or Die: The Factsheet Five Zine Reader
Jeffree Benet The Factsheet Five Zine Reader

With the launch of The Factsheet Five Zine Reader at the Minna Street Gallery in San Francisco, hist [ ... ]

The Romantic Corners of Prague
Marie Jarodova Prague is for lovers

It's not so difficult to find romantic corners in Prague, those perfect places where love creeps up  [ ... ]

Feeling Moog; Stereolab
Keith Kirchner Stereolab promo image photographed by Sabrina Tabuchi

From south London, Stereolab wear their John Cage and John Cale influences on their sleeves, but wit [ ... ]

The Conspiracy: How it all fits together - The Sim...
Karl Rotstan The Conspiracy is real

Learn a little about the conspiracy that rules over us all...

Nancy Braun asks: What is sexy?
Nancy Braun Ground Zero Cafe, Haight Street, San Francisco

I'm thinking of an old Rod Stewart video. The one where he's in some bar (wearing what I now kn [ ... ]

Sausage Party: A review, a critique.
Roland Eugene Harrell Sausage Party

Not generally a movie I’d pick but, on impulse and out of some regard for it’s creators, [ ... ]

Let's not try
J. Hurewitz Can you feel the angst?

As usual there is nothing to learn from now...

Read more...

ThinkTV

ThinkTV

Back when the IMF/WB came to Prague, we created a two part programme for TV3. Check it out here.

Name Day/Svatek

Yesterday : Anna Today : Věroslav Tomorrow : Viktor After tomorrow : Marta

Igor Ševčík; Iba si tak lietam…
Michael Kyselka Malíř Igor Ševčík

Malíř Igor Ševčík se narodil u Trenčína a do roku 1970 žil na Slovensku. [ ... ]

ZZZZIIIIIIIPPPPPP!
Anonymní kalhoty nahody

Vykonává-li muž svou potřebu, nesmí se některé věci uspěchat - jak je [ ... ]

Osobnost (Surreal) část druhá. Probuzení
Petr Tomaides spatny den

Budík zazvonil někam mezi sen a skutečnost. Bintärova ruka po něm zašmá [ ... ]

Rozhovor Jiří Bartoška
Michael Kyselka Jiří Bartoška

Michael Kyselka si povídá nejenom o organizaci významného Mezinárodního filmového festiva [ ... ]

A dostala nepocítanych
Josef Moník

Květa Šerá, korektorka významného nakladatelství, si domluvila schůzku s jedním překladatel [ ... ]

Transvestita kabaret
Saša Dokiç Transvestita kabaret

Když se ptali Iggy Popa, jestli někdy spal s mužským, odpověděl: "Cel& [ ... ]

Zenový experiment s televizí
Bernard McGrane Zenový experiment s televizí

"Kolik z vás ví, jak se dívat na televizi?" zeptal jsem se jednoho dne ve své třídě. Po [ ... ]

Sarajevo - Ještě víc světla!
Petr Ferenc město Sarajevo zničené válkou

Craig Alan West je maliř žijící v Sarajevu, kde se snaží zachycovat své dojmy z nedávné vá [ ... ]

Ostatní články

  "Since 1996 Think Magazine has been a catalogue of trendiness masquerading as deep thought, featuring investigative journalism and popular news and as a sociological resource for music, art, fashion, subcultures and the occasional crazy conspiracy theory..." (In Czech & English)

Be interesting. Think.