Pin It

Pětatřicátýročník karlovarského filmového festivalu je na spadnutí. Festival je tradičně rozdělenýna několik sekcí.

Chceme vám blíže představit několik režisérů filmů přihlášených do Mezinárodní soutěžní sekce. Držíme jim palce a doufáme, že si je nenecháte ujít ani vy ani filmoví distributoři.

Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba (ČR)

Režie: Drahomíra Vihanová (1930).
Pohed do světa většinové společnosti "bílých" a do světa romské komunity. Názory na věc spravedlnosti a trestu se diametrálně rozcházejí. Akademická polemika přeroste posléze v zásadní konflikt životních postojů. Na čí straně je pravda?

"Romská tematika byla přítomna už v mém filmovém debutu Zabitá neděle. Hrdinou filmu je důstojník Arnošt, kterýčástečně vlastní vinou, částečně vinou okolí ztrácí půdu pod nohama a propije se až k vlastně náhodné sebevraždě. Jde o existenciální problém, ale politické vedení v tehdejší době ho patrně pochopilo jako nebezpečně namířené proti režimu, protože byl film zakázán. To se domnívám, protože skutečnýdůvod zákazu jsem se nikdy nedozvěděla.

Smůla byla v tom, že to byl můj první film a že mi zákaz uzavřel na léta možnost pracovat ve filmu. Film jsme tehdy točili jsme v Josefově, a to bylo městečko zabydlené vojáky, polskými dělnicemi, starými dědečky a babičkami a také Romy.

Proto se naprosto zákonitě v davových scénách (ale těch tam moc nebylo) Romové objevili.

Ale přímo v cikánské komunitě jsem nikdy nežila. Na obecné škole jsem měla romskou kamarádku na život a na smrt. To, že je Romka, jsem si ani neuvědomovala, prostě to byl člověk, kterými byl velice blízkýa na kterém jsem přímo visela.

Ale bohužel moje znalosti jo jejich zákonech a tradicích sou převážně vyčtené nebo odposlouchané od odborných poradců Dr. Hübschmannové a Dr. Davidové. Hlavní postavy Petra a Jakuba ve filmu jsou vysloveně modelové, i když snad mají některé vnější znaky dnešních studentů.

Záměrně modelové jsou proto, že oba jsou nositeli určitých, v tomto případě protichůdných názorů, a určité životní filozofie. Jde o střet těchto postav, tedy o schéma, které s takovým "pravdivým obrázkem ze života" nemá nic společného. Vím, že mi tato "modelovost" bude kritikou určitě vytýkána.

Ačkoli spor dvou studentů je naprosto fiktivní, vychází z reálné atmosféry, kterou cítíme kolem sebe a je nastartován skutečnou událostí, která se v romské komunitě v obci Jarabiná na Slovensku opravdu stala.

Měli jsme k dispozici vyšetřovací spis, hovořili jsme s pamětníky a našli jsme dokumentační fotografie oné události v Koudelkově knize Cikáni.

Film jsme natáčeli na Slovensku v oblasti Slovenského ráje v romské osadě Latanovce a v Praze ve věznici na Borech. V reálech, bez staveb v ateliéru. Herce jsem hledala dlouho, chtěla jsem neznámé tváře, už s ohledem na to, že ve filmu hraje hodně Romů - neherců.

Pracovalo se mi s nimi výborně, herci i neherci mně byli velkou oporou. Teď se chystám do Latanovec za paní Kroščenovou, za Milanem, za všemi, kteří mě tam tak srdečně přijali a těším se. Do festivalové soutěže jsem se snad ani nehlásila.

Film byl vybrán. Samozřejmě, že jsem při shánění peněz na natáčení narážela na zásadní a hrozně ponižující potíže. Všichni oslovení podporu odmítli buď proto, že považovali scénář za příliš intelektuální, nekomerční, ideově kontroverzní atd. A příspěvek Fondu kinematografie byl tak malý, že se rovnal téměř nule. Právě nedostatek finančních prostředků mě nutil k celé řadě kompromisů."

Nevěsta ohně (Irán)

Režie: Khosrow Sinai (1941)
Příběh o vztahu, kterýnení zatíženýtradicemi a je založen na vzájemné toleranci a respektu.

"V Íránu stále u některých rodů a ve venkovských oblastech Íránu přetrvává tradice naplánovaných manželství? Je tu velkýrozdíl v partnerských vztazích mezi vesnicemi a městy. Mladí lidé v Íránu s bojují s konvencemi, zvláště mladí lidé, kteří žijí ve větších městech mají úplně odlišnýpřístup k tradičním hodnotám a snaží se je změnit. Film Nevěsta ohně jsme natáčeli 45 dní na jihu Íránu (Ahvaz, Abadan, Shadgan).

Samozřejmě, že jsem měla problémy s financováním. Vždycky je mám. Už jsem si na to zvykla. Film je založenýna rozsáhlém průzkumu, kterýzahrnoval rozhovory s deseti vrahy ve dvou věznicích v Ahvazu a s ženou s velmi podobným osudem. Průzkum vyhrál minulýrok v Íránu cenu ze Nejlepší přípravu uměleckého díla.

Ve filmu mi jde hlavně o nutnost poukázat na potřebu "dialogu mezi civilizacemi," kterýby mohl být pro současnýsvět velmi užitečný. Ale musíme se snažit porozumět, proč některé subkultury v našich vlastních zemích dosud věří tradicím, které patří do minulých století.

Pokud se nepokusíme pochopit pohledy těch ostatních, které jsou odvislé od ekonomických a kulturních okolností, skončí to katastrofou. Já trvale žiji v Teheránu. Dva mé filmy - "Viva.. a The Inner Devil byly promítány na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v letech 1980 a 1984."

Maršál (Chorvatsko)

Režie: Vinko Brešan (1964).
Na pohřbu někdejšího komunisty se ve městečku na jednom ostrůvku v Jadreském moři objevil duch Josipa Broze Tita.

"Je pro pro mě těžké mluvit o Titově roli v historii, protože zemřel v roce 1980, kdy jsem ještě nechápal politické problémy okolo mne. Nejdůležitější pro mne bylo získat nahrávku Doors a originální džíny.

Jestli těm okolnostem rozumím teď, je otázkou. Na Tita pohlížím jako na mýtus a legendu.

Proto jsem s ním nemohl nakládat jako s politikem, nýbrž jako s rockovou hvězdou. Kdybych se narodil ve Státech, patrně bych natáčel film o farmářích, kteří narazili na ducha Elvise. Jugoslávie nemá žádné jiné legendy kromě Tita. Proto je Tito v mém filmu spíše popovou ikonou než osobností. Možná že existuje nějaká podobnost mezi Miloševičem a Titem?

Ale pouze z vnějšího pohledu. Spíše je to záležitost všech vůdců národa. Snažili se napodobovat Titův způsob vládnutí a vyjadřování, jeho gesta. Ať si o Titovi kdokoli myslí cokoli, byl politickým faktorem. Miloševič a jemu podobní jsou jenom provincionální tyrani.

Tito něco vybudoval bez ohledu na to, že inklinoval k diktátorství. Ale Miloševič je patrně ta nejničivější osoba v této části světa za posledních 50.let. Ve filmu se nesnažím vysvětlit nebo najít příčiny války. Můj první film se jmenoval Jak začala válka na mém ostrově.

Je to černá komedie o začátku války v Chorvatsku, ale nikdy bych si nedovolil ve filmu někomu něco vysvětlovat o příčinách. Byly velmi komplexní, racionální i iracionální. Na jednu stranu je válka výsledkem malých věcí, které se přihodily včera, na druhé straně příčiny vycházejí z dávné minulosti. Dvouhodinovýfilm na to nestačí. Mnoho mých kolegů se o to pokusilo a sklouzli do propagandy.

Nejlepší filmy o naší válce nemluví o příčinách, ale o důsledcích. Lidé v mé zemi naneštěstí stále ještě potřebují silné vůdce a vládce. Důvodem je asi absence demokratické tradice a skutečnost dlouholetého pevného vedení vůdců typu Tita. To jsou důvody, proč má mnoho lidí vnitřní, často až dětinskou potřebu silného "otce," kterýje "přísnýale správný."

V myslích lidí po Titovi zůstala mezera, proto měli další nacionalističtí vůdci šanci. Ale doufám, že to nebude trvat navěky. S financováním filmů je to u nás mimořádně těžké. Nemáme žádné instituce zaměřené na tvorbu filmů. Obvyklá procedura je: něco od Ministerstva kultury, spolupráce s televizí a zbytek od sponzorů, což je díky špatné daňové politice stran financování kultury téměř nemožné.

Doufám, že se to změní, po lednových volbách 2000 shledávám nějaké pozitivní změny. Ale přesto se to nakonec podařilo. Mimochodem můj předchozí film se promítal na festivalech v Berlíně, Torontu a Montrealu. Maršálův festivalovýživot začíná teď ve Varech."

One Night on a Czechoslovakian Train...
Author Unknown One Night on a Czechoslovakian Train...

Through the center of old Czechoslovakia there's a train speeding along.

Terrorism Paranoia
Luke Elijah

Paris. New York. London. Madrid. Moscow. New Delhi. Kashmir. Jakarta. Bali. What do these various ci [ ... ]

Sounds like... Issue 03
Jeffree Benet Music reviews from the pages of Think Magazine

Sweet Beats and Sour Notes, music reviews from the pages of Think Magazine.

The Genius of Frank Lloyd Wright
Linda Cawelti Casa de la Cascada interior

Frank Lloyd Wright is easily America's most influential Architect.

Where in Prague? Koněvova Street!
Robert Young Where in Prague? Koněvova Street!

At first it felt like something from a Kurt Vonnegut novel...

Sounds like... Issue 13
Keith Kirchner & Rob Young & Chris Sadler Music reviews from the pages of Think Magazine

Sounds like... music reviews from the pages of Think Magazine.

Let Potrefená husa chase away your blues!
Alex Barber

Gotz the blues? Need some good news? Well, listen up baby, to what you gotz to dooze. Strap on some  [ ... ]

Government Coverup? Are the aliens already here?
Joe Bodia Alien coverup?

Are our governments trying to cover-up the existance of alien beings or visitations to our planet b [ ... ]

Read more...

ThinkTV

ThinkTV

Back when the IMF/WB came to Prague, we created a two part programme for TV3. Check it out here.

Name Day/Svatek

Yesterday : Vítězslav Today : Magdaléna Tomorrow : Libor After tomorrow : Kristýna

David proti Goliášovi: Linux konkuruje Microsoftu...
Tomáš Partl Linux System

Hovorová čeština nabízí pro vysavač slovo „lux” na paměť kdysi prom [ ... ]

KUTNÁ HORA: Město uchvacuje, alterna nefunguje
Helena Chvojková KUTNÁ HORA, Město uchvacuje, alterna nefunguje

Když jsem ve středověké Kutné Hoře takhle po ránu narazila v &# [ ... ]

DAVID MATÁSEK: Z Orlíku přes Národní do Divadla K...
Michael Kyselka DAVID MATÁSEK

"A cejchem mu vypálili na čelo nesmazatelné znamení  [ ... ]

Rozhovor s Monikou Načeva a Láďa Pecha
Kamila Rozhovor s Monikou Načeva

Na počátku bylo amatérské A Studio, následovaly dva roky v Brně v Ha Divadle a mezitím začal [ ... ]

IBIZARRE - The Ambient Collection Vol. 5
Vlastimil BeránekIBIZARRE - The Ambient Collection Vol. 5

Ostrov Ibiza si už před více než deseti lety oblíbili (nejen) britšt&iacu [ ... ]

Quo vadis, musica?
Ryška Quo vadis, musica?

Miliony let se naše modrá koule pachtí po oběžné dráze a lidské vzpomínky spřádají vlák [ ... ]

Získejte kontrolu nad svými údaji
Lenka Sovova

Vzhledem k tomu, že žijeme ve světě digitálních technologií, kde se internet stal alfou i ome [ ... ]

Současnost i minulost fenomenální značky
Jan Gucci

Dnes je Gucci módním pojmem, velmi úspěšnou a známou firmou, těší se všeobecné oblibě me [ ... ]

Ostatní články

  "Since 1996 Think Magazine has been a catalogue of trendiness masquerading as deep thought, featuring investigative journalism and popular news and as a sociological resource for music, art, fashion, subcultures and the occasional crazy conspiracy theory..." (In Czech & English)

Be interesting. Think.