Blesk v New York město
fShare
0
Pin It

Nevím jak vy, nebyl jsem zdaleka ve všech hlavních či významných městech světa, ale zeptá-li se mě někdo, které město považuji za město měst tak první, co mi bez zaváhání bleskne hlavou, je New York ala Velké Jablko.

A jsem si téměř jist, že nejsem sám. Na jednu stranu je to zvláštní, na druhou stranu pro to existuje mnoho důvodů. New York se v současné době ani moc nemůže chlubit nějakými - nej nej, které jsou hmotné a viditelné na první pohled.

A jsem si téměř jist, že nejsem sám. Na jednu stranu je to zvláštní, na druhou stranu pro to existuje mnoho důvodů. New York se v současné době ani moc nemůže chlubit nějakými - nej nej, které jsou hmotné a viditelné na první pohled.

Doby, kdy se slavný mrakodrap Empire State Building nepřekonatelně tyčil svou výškou nad celým světem jsou nenávratně pryč, ale i nadále zůstává symbolem města.

Slavné americké přirovnání 'melting point,' něco jako hrnec, ve kterém se všechno (lidé) taví a míchá dohromady, prostě platí o New Yorku bez jakékoliv nadsázky.

Je to to, co mě tak fascinuje a co mě kupříkladu chybí v Praze. Praha je sama o sobě krásná, elegantní a historická, ale xenofobie a omezenost lidí ji často degradují do role provinčního centra.

Rasismus a podivný strach či nervozita z cizího vyjadřovaná stupidními poznámkami, ne-li přímo ranami pěstí na účet něčích fyzických rysů, vlastností a příslušnosti už byla v New Yorku překonána, zdá se ku prospěchu všech.

Už jenom taková světská záležitost jako je jídlo, se dostává do jiné dimenze, když jde člověk po ulici a vedle sebe má na výběr z mexických, čínských, korejských, indických, arabských a mnohých jiných jídel za více než přijatelnou cenu.

Když vidí, jak lidé různých národností, náboženství a kultur stojí či sedí před vchody svých příbytků, aniž by museli projevovat vzájemnou nesnášenlivost.

Češi
Jak již bylo řečeno, v New Yorku potkáte příslušníky snad všech národů, takže by bylo nemožné tam nepotkat i Čechy. Někteří tam zapustili již hlubší kořeny, nějakým způsobem zlegalizovali svůj pobyt a pomalu se již rozloučili s Českou republikou jako se svou vlastí.

Jiní mají stále dilema, jestli a kdy se vrátit, ale skutečnost, že jejich vízum už je dávno propadlé a že potom, co USA opustí, se již možná nikdy nebudou moci vrátit z důvodu porušení imigračních předpisů, je stále drží.

Dá se i říci, že Češi tam žijí v jakési symbióze se Slováky. Vzájemně si pomáhají při nejrůznějších příležitostech. Tak trochu nad nimi jsou Poláci, kterých je tam samozřejmě mnohem více.

Proto mají americký systém mnohem vychytanější, mnohem více kontaktů, mnohem více metod, jak oblafnout předpisy, jak získat falešná víza, čísla sociálního zabezpečení atd. Mnoho z nich vydělává slušné peníze za pomoc při zprostředkování práce a falešných povolení.

Ale jak mi někteří Češi říkali, tato pomoc se velice často omezuje na to, že někoho za 300 USD pouze zavezou na určité místo, a to je tak vše. Pokud ten někdo neumí ani slovo anglicky, tak je to už jeho věc.

Je logické, že každý národ má svoje místa, takže i v NY najdete pár českých hospod, jejichž jména evokují domov: Zlatá Praha, King of Bohemia apod.

Booking.com

Většinou tam čepují Plzeň, vaří lepší či horší napodobeniny českých jídel a mluví česky. V podstatě jsou ale velmi podobné těm, jaké najdeme v Čechách, podobní štamgasti, podobné propriety, jimiž je zdoben interiér.

Mně přišlo úsměvné, když v jedné z hospod k nám přiběhla udýchaná servírka, která poté, co nás slyšela mluvit mezi sebou, spustila: - Jéžiši, to je fajn, že jste taky Češi, mě ta angličtina nějak moc nejde.

Další věc, která mně přišla úsměvná, bylo to, že bylo akorát odpoledne po Silvestru a na baru ještě stále slavilo Nový rok několik chlapíků, kteří jako by z oka vypadli těm, co běžně potkávám v žižkovských knajpách, stejné šedé obličeje, pohled poznamenaný těžkou konzumací alkoholu, tesilové oblečení. Každopádně dělali čest české pijácké pověsti.

Město lidí
V každém případě to, co dělá New York pro mě městem měst, jsou lidé. Lidé, pocházející snad ze všech koutů světa, lidé různých jazyků, náboženství, osudů, norem a povah. Je pravda, že právě tato neuvěřitelná směs asi skoro každému připadá na první pohled přinejmenším bláznivá.

Sám vzpomínám na to, jak jsem před pár lety vystoupil poprvé na Letišti J. F. Kennedyho. První, co jsem ucítil po otevření dveří letištní haly, bylo neuvěřitelné dusno s vlhkem, do toho jsem slyšel křik, křik a křik.

Překřikování se, volání po někom, nadávání, vysvětlování. Anglicky, španělsky, čínsky, rusky, pákistánsky, prostě Babylon. Samozřejmě pak přišla Socha svobody, tvarově trochu nudný bývalý World Trade Center nebo vůbec Manhattan celý, se svojí záplavou větších či menších mrakodrapů, super luxusních sídel nebo menších nuznějších baráčků.

Ale bylo by trochu nespravedlivé považovat za New York pouze ostrov Manhattan. Do určité míry se dá říci, že právě Manhattan, s výjimkou několika čtvrtí jako East Village, China Town atd. začíná být poněkud odcizený.

Žít a přežít
Zdá se, že v současné době žádné z v titulku výše zmíněných nečiní až tak velké potíže. Je to dáno současnou ekonomickou situací celých USA, které už delší dobu zažívají ekonomický boom.

Skoro bych řekl, že lidé si stěžují na životní podmínky méně, než kdy jindy. Významnou měrou k tomu přispěl i starosta New York Rudy Giuliani (US Fascist), který asi splnil svůj volební slib - vyženu kriminalitu z ulic.

Newyorčan se nebude bát chodit po ulici. V konečném důsledku se New York začíná jevit, jako země policajtů. Skutečně jich je tam hodně a situaci mají dost pod kontrolou.

Policejní Chevrolety či Fordy dnem i nocí křižují ulice i uličky, ve městě jsou policisté na koních, kolech, v helikoptérách nebo jen pěší, ale jsou všude. Zvláště markantní to bylo během novoročních oslav, kdy celé USA žily ve strachu z teroristických útoků.

O ničem jiném se nemluvilo, noviny byly plné katastrofických scénářů, nukleárních útoků, bomb na Time Square či problému Trump.

Nakonec se nic nestalo. Mám dojem, že co se týče terorismu, tak se snad ani nic stát nemohlo, neboť Time Square a New York celý vypadal jako pevnost. Pokud někdo něco připravoval, tak nějak moc nedostal šanci Těžko už se dá vidět nějaké dobrodružství v návštěvě čvrtí Harlem či Bronx, které byly v minulosti proslulé kriminalitou.

Ano, nevypadají tak uhlazeně jako noblesní Manhattan, klasický Brooklyn či Queens nebo vesničtější Long Island, ale bez problémů si tam můžete vyjít na procházku i v noci a pokud nemáte vyloženě smůlu, tak se v pořádku vrátíte domů. Jediné místo, které vypadalo dost ponuře bylo Yonkers, což už vlastně ani není součást New Yorku, ale samostatné město.

Leží za Bronxem a v určitém smyslu evokuje atmosféru filmů z 60. a 70. let a pouličních bojovek a gangů. Zápraží domků byla poseta černými či hispánskými obyvateli, vzduch byl prosycen vůní marihuany a cracku a nikdo nerespektoval dopravní předpisy.

A na jednom zápraží vysedávala parta kluků z Moravy, kteří si tam dávali svojí Ameriku v pohodě a v klidu, dřeli na stavbách ne kvůli penězům, ale spíš kvůli změně a zkušenosti a byli to fajn lidi.

Vyžít
Ani vyžít v NY momentálně nečiní žádné velké problémy. Je známo, že cedule 'Help wanted' nebo 'Hiring' jsou na výkladech mnoha obchodů a mnoha restaurací. Tímto způsobem se také budují komunity Polák sežene práci Čechovi, Slovákovi nebo naopak.

Sháníte práci? Stavte se nejprve ve vaší národní hospodě, třeba tam něco bude. Nebo se ptejte těch, kteří k vám mají nejblíže. Jedná se většinou o práce nekvalifikované, což může například inženýra nebo doktora, který žije v NY načerno, poněkud frustrovat, ale koneckonců je to jeho výběr.

Vydělat si cca 100 USD za den je velice normální a rozhodně to není málo. Některé dívky z Čech, pracující v podnicích se striptýzem si vydělávají až 500 USD denně.

A to nemá ani lecjaký businessman na Manhattanu. Stejně se mi zdá, že všechno zapadá do již zaběhlého soukolí americké ekonomiky, žijící z konzumního životního stylu a jednoduchosti. Peníze se točí a obrací, přelévají z nejnižších vrstev do nejvyšších, z kapes do obchodoů, z obchodů do bank atd atd.

Někdo se pozastavil nad tím, když viděl na Manhattanu dlouhou luxusní limuzínu a jejího řidiče, jak pouze otevřel dveře a vysypal odpadkový koš na ulici. Nemá moc smysl se nad tím pozastavovat, protože to je Amerika.

V ulicích stejně není nepořádek. Za chvíli přijde přistěhovalec z Mexika s koštětem a ve vestě a nepořádek uklidí. Kdyby nebyl nepořádek, tak nemá práci.

Takhle může vydělané peníze opět utrácet v amerických obchodech, vracet je zpátky do koloběhu. úplně jednoduché, ne?! Jediné, co mě na tomto skvělém systému mrazí, je zblbnutí. To, že práce přestává být prací a mění se v jeden jednoduchý úkon, který je opakován den co den, minutu co minutu. Poměrně dobře to vidíte v obličejích zaměstnanců fast-food. 

Užít
Co se týče užívání si, tedy zábavy, tak není nutno zdůrazňovat, že New York nabízí téměř vše. Od nejzaplivanějších hospod až po luxusní zábavní podniky se vším pozlátkem a bláznivostmi, které k Americe patří.

Každopádně mají v hospodách větší výběr piv než u nás, jejich kvalita je ovšem diskutabilní a každý ji posuzuje individuálně. Existuje i spousta nejrůznějších klubů a klubíků. Z vlastní zkušenosti bych doporučil Marquee, kde se hraje dobrý drum'n'base, jinak Provocateur, Boom Boom Room nebo The Electric Room.

Těch klubů je celá řada, ale záleží na tom, co kdo kde hledá. Každopádně se dá říct, že Americe i nadále vládne rock a grunge, spolu s latinskými rytmy a soulem, resp. komerčním hip-hopem. Techno a jungle jsou stále spíše vzácné. Co se týče zábavy, ať už v hospodách nebo v klubech, nemůžu se zbavit dojmu, že je těžké se tam odvázat.

Snad je to dáno přísnými zákony ohledně pití alkoholu vůbec, např. je naprosto zakázáno pít jakýkoliv alkohol na ulici, do mnoha barů a klubů je možné vstoupit pouze od 21 let (i když sehnat falešnou identifikační kartu nebo řidičský průkaz není zase tak složité).

Celkově je atmosféra hlučná, ale přitom poněkud upjatá. Jen tak pro ilustraci, během oslav Silvestra já a můj kamarád jsme byli jedni z mála v okolí Time Square, kdo stříkali z lahví šampaňské.

Samozřejmě se hned objevil policista, který nám láhev vzal a vylil ji na zem millenium nemillenium. Naši kamarádi Moraváci byli vyhozeni z baru, protože si vylévali pivo na hlavu a občas se váleli po zemi. Prostě slavili. Zřejmě ani v New Yorku na to nejsou zvyklí, ale stejně ho mám rád a vždy budu tvrdit, že to je město měst.

Nejlepší zábava je chodit po ulici a sledovat lidi a život.

Manhattan of the East: Hong Kong is a Mecca for sh...
Luke Elijah Hong Kong nightlife


Often referred to as "the Pearl of the Orient", Hong Kong is a Mecca for shop-a-holics and f [ ... ]



7 fresh and healthy fast food options in Prague
Kenny Dunn Sisters Bistro. Photo: Eating Prague Tours

Good news for health-conscious visitors to Prague: klobása and deep-fried cheese are not the  [ ... ]

Americans in Prague, a clinical study by Chris Esk...
Chris Eska Prague in the 90s by Colleen E. Feehan

In the summer of 1997, Chris Eska, a sociology major at Rice University, backpacked through Europe  [ ... ]

Americanism
Jean-Paul Sartre Americanism by Jean-Paul Sartre

The American system is a great external apparatus, an inexplicable machine which one might  [ ... ]

The Last Underground (Praha 1999)
Robyn Glennon & Allison Lewis The Last Underground (Praha 1999)

In the shadow of the mainstream, breaking ground at Galerie No D...

Portrait of the photographer: Tal Shpantzer
Hany Ševčíková Tal Shpantver (photo from Facebook)

With an eye to the spirit and a camera in hand, photographer Tal Shpantzer has taken the energy of f [ ... ]

A visit to The Ucho
D.A. Blyler Patrons of The Ucho (foto:www.partyplzen.cz)

Bolevecká is the name of the residence hall where I live. The bar inside is known as The Ucho. Ucho [ ... ]

A Family Portrait
Michael Lennea A Family Portrait

My family comes from the old country. I'm not sure which one, we're not that close, but judging by t [ ... ]

Read more...

ThinkTV

ThinkTV

Back when the IMF/WB came to Prague, we created a two part programme for TV3. Check it out here.

Name Day/Svatek

Yesterday : Anna Today : Věroslav Tomorrow : Viktor After tomorrow : Marta

Viva la Mexico!
Pavel Jirat

Tak jsem se zase jednou vrátil ze země „machos“ a tekily. Tenhle rok jsme se rozhodli jet až  [ ... ]

Hollywoodské poselství
D. Eimer Hollywood

Vyhnout se hollywoodskému mýtu je pro filmaře z Los Angeles téměř nemožné. Při tom st [ ... ]

COMPILATION - Everybody Dance, Remixed!
Keith Kirchner COMPILATION - Everybody Dance, Remixed!

Ačkoli zde najdete pár dobrých remixů populárních disko hitů, nepochybuji, že pokud to budet [ ... ]

Internet ve válce...
David Navara

... nebo si to nazvěte jak chcete.

DIMITRI FROM PARIS - Sacre Blue
Keith Kirchner DIMITRI FROM PARIS - Sacre Blue

Představste si Paříž: romantické duše všude kolem. Pětačtyřicetihodinový pracovní týden [ ... ]

Snaží se naše vlády skrývat existenci bytostí z ci...
Joe Bodia UFO konspiraci

Nejprve se pokusme vyzkoumat, proč by vláda něco takového chtěla dělat?

Z hlubin k výšinám nebo z výšin do hlubin?
Luděk Wellner

Jak se liší výšina od hlubiny a naopak? Jde jen o směr nahoře a dole? Ten je přeci v kosmick [ ... ]

Co s přicházejícím Silvestrem?
Eva Kolářová

Ne každý z nás patří mezi aktivní plánovače oslav, ale Silvestr je Silvestr.

Ostatní články

  "Since 1996 Think Magazine has been a catalogue of trendiness masquerading as deep thought, featuring investigative journalism and popular news and as a sociological resource for music, art, fashion, subcultures and the occasional crazy conspiracy theory..." (In Czech & English)

Be interesting. Think.