S Jakubem Špalkem nejenom o divadle...

S Jakubem Špalkem nejenom o divadle...
Pin It

Divadelním režisérům asi nikdy nepřipadnou takové ovace a nepadne tolik chvály na jejich hlavu, jako režsérům filmovým.

Alespoň u nás. Mezi výjimky rozhodně patří ředitel Divadla v Celetné a principál divadelního spolku Kašpar, Jakub Špalek. Po natočení kultovního filmu Jízda se stal hvězdou i pro filmové fanoušky.

Nechci zabředávat do jeho režisérské, filmové či divadelní minulosti, o které by se dalo napsat mnoho a mnoho napsáno bylo.

Nyní Jakub Špalek nastudoval s Kašparem novou divadelní inscenaci, Černí býci, podle předlohy současného britského dramatika Juliana Garnera, který za divadelní zpracování obdržel v roce 1989 Ibsenovu cenu. Hra vypovídá o síle lidského ducha, víry a konfrontuje odpuštění nejhoršího hříchu, jednoho z desatera, nezabiješ!

EVA: Před chvílí jsme měli možnost shlédnout předpremiéru vaší nové divadelní hry Černí býci autora Juliana Garnera. Jak jste se k tomu dostal?

ŠPALK: Milena Steinmasslová mi přinesla scénář asi před dvěma lety. Před námi hru uvedlo zlínské divadlo v české premiéře, tohle je vlastně pražská premiéra. Ale já jsem to tehdy nechtěl dělat, i když se mi text hrozně líbil, měl jsem za sebou jako režisér tři vážné kousky během jednoho roku. Vlastně až když jsem udělal jednu komedii o lásce, tak jsem po tom znovu sáhnul a napadlo mne, kdo by to mohl hrát. To rozhodlo, protože mne napadlo obsazení, které se zdá ideální, takže jsme to nazkoušeli.

EVA: Jak jste si vybral obsazení, okamžitě po přečtení scénáře jste věděl, kdo z vašeho spolku to bude?

ŠPALK: Ne, to jsem vůbec nevěděl. Jen jsem věděl, že Milena Steinmasslová chce hrát kapitánku Agnes a že by to asi mohla dělat. Pak mě napadli i ostatní. Probíhalo to postupně, nebylo to tak, že by mě to napadlo okamžitě.

EVA: Co vás konkrétně zaujalo na scénáři, který je bezesporu úžasný. Je to o víře, o lásce, o síle člověka...?

ŠPALK: Já nevím do jaké míry se lidé ptají, o čem ta hra je, já odpovídám, že je o temných vášních. Má vlastně trošku formu thrilleru, člověk neví, co bude následovat. A co mě na tom přitahuje... mě osobně teď přitahují takové temnější věci, protože si myslím, že se člověk s nimi musí naučit žít. Já osobně už nejsem tak naivní, jako když mi bylo dvacet. Jako že láska a pravda zvítězí nad lží a nenávistí.

Takže mně se to líbí a rozhodl okamžik, kdy jsem si představil herecké obsazení. Navíc mám rád, když cítím z textu, že je pro mě něčím novým. Vystavuje mě to do role panice. Tady jsem cítil úplně jiný jazyk. Je dost filmový, střihy prostředí, nálady i situace. Přitahovalo mě to z mnoha stránek a nejsilnější je vždycky ten okamžik, když cítím, že by to ti herci mohli zahrát hezky. Pak se to rozhodnu dělat. Mohl bych to odložit o deset let, ale když ty lidi mám, tak prostě začnu.

JARKA: Funguje vám tento instinkt dobře? Stane se vám, že herce, které si vyberete, musíte po několika zkouškách vyměnit?

ŠPALK: Ne, ne. Jenom se často stává, že si vyberu herce, o kterých si okolí myslí, že to nemůžou zahrát. To se mi stalo asi při každém druhém obsazení. Začalo to Honzou Potměšilem, kdy všichni říkali, že se na jeviště nikdy vrátit nemůže a volně to pokračovalo přes spoustu obsazení. Předposlední byl Václav Jakoubek, kluk, který byl nominován na Českého lva. Hraje zde od svých čtrnácti let a trochu mu šmajdá jazyk i tělo, ale tvrdím, že je velmi talentovaný. Už dlouho s ním pracuji a on je okolím stále vystavován tomu, jak nemůže. Ale vždycky to uhraje - je trochu „hrzánovskej" typ. Dávám hercům role, které ještě nedělali a zatím to vychází.

EVA: Jak probíhá spolupráce s herci? Patříte mezi neoblomné režiséry, kteří si vždy stojí za svým nebo jste ochoten diskutovat? Jste tvrďák, nervák?

ŠPALK: Asi se to špatně vysvětluje někomu, kdo divadelní práci ještě nikdy nedělal a nemá s ní zkušenost. Velmi záleží na textu. Je tu text, který pracuje s nějakou režijní zkratkou, s nějakou metaforou. Tím více je ten text realistický, tím více se herci musí dát svoboda, aby reálné situace řešil. V téhle hře je problém ve druhém dějství, kde jsou situace krátké a mají na sebe navazovat - tady přišla na řadu práce režiséra, dát hře ve střizích tempo a vyrovnat se s filmovým jazykem hry.

Ve filmovém jazyce se prolínají situace, a to divadlo neumí - herec musí odejít a přijít. Doslova jsem se na tom vyřádil. Dlouho jsme vymýšleli scénu, aby nebylo zapotřebí přestaveb (je zde šest různých prostředí), snažili jsme se jemně a pracně zacházet s krásnou a nezvyklou muzikou od Michala Pavlíčka. Při těchto formálních věcech jsem tvrdý. Vím, co chci, vím, jak to bude. Když jsem vysvětloval hercům, že vězení se bude hrát takto a v této dekoraci, tak se stále ptali, jak se to udělá, aby to vězení bylo malé.

Říkám, to bude světlama, to prostě neřešte. To jsou okamžiky, kdy je diskuse zbytečná. Je to moje práce, abych udělal světla, zvuk a pohlídal rytmus inscenace. Věc druhá jsou reálné situace - tam chci herci pozorně naslouchat. Je pravda, že jsem pověstný určitými srážkami s herci - je to proto, že mám představu o tom, co by mohlo být moderní herectví - musí být hrozně rychlé v myšlení. Už Havel kdysi řekl, že moderní divák je chytrý a nemá čas.

Divák to pochopil a dál! A v okamžiku, kdy mně, jako divákovi, na jevišti někdo lže nebo ze mne dělá hlupáka a říká mi něco třikrát a ještě to pomalu podtrhává červenou čarou, tak to nesnáším! To jsou okamžiky, kdy jsem tvrdý k herci a říkám dost, to už jsi zahrál, už to neopakuj a jdi dál! Ale jinak si myslím, že jsem režisér, který má rád svobodné herce. Mám rád, když herci tvoří a tvar je stále čerstvý i po 250 reprízách, jako Růže pro Algernon.

EVA: Nelákala vás hlavní role v této nové inscenaci?

ŠPALK: Ne, ne, ne. Já budu alternovat Rosťu Čtvrtlíka, jenž hraje Iversena, na tom jsme se dohodli předem, protože on není úplně volný s termíny. Příští rok plánuji hrát i režírovat jednu malou noční komedii se svou talentovanou sestrou, ale to je taková legrace. Jinak bych to nechtěl nikdy spojovat - hrát a režírovat. A pokud jde o hlavní roli v této hře, já si upřímně myslím, že Petr Vobecký, se kterým spolupracuji asi 12 let, mě nesmírně mile překvapil. Myslím, že hraje skvěle. Jsem nadšen, že to hraje právě on.

EVA: Jak probíhá další nové představení, kterým by měl být Richard III. s Honzou Potměšilem v hlavní roli? Říkalo se, že jej stihnete do prázdnin.

ŠPALK: Ne, my jsme letos udělali tři velké premiéry a vedle toho dvě malé premiéry Nočníků. A stihnout odehrát zhruba 240 představení za rok a vedle toho nasadit ještě tři, čtyři premiéry, když máme pouze jednu produkční, je problém. A Richarda chceme dělat v klidu. Plánujeme výrazné úpravy textu a s Honzou Potměšilem rádi zkoušíme ve zkušebnách mimo Prahu, které máme k dispozici, a tam se nejlépe zkouší v létě. Tím pádem nás čeká hlavní práce příští červenec, srpen a vylezeme s tím začátkem října roku 2000. 

EVA: Co ještě stihnete do divadelních prázdnin? Účastníte se bohnického festivalu Mezi ploty?

ŠPALK: Já bych nerad někoho urazil, ale na festival Mezi ploty už nikdy nepojedu. Mám velké výhrady k produkci. Nechápu smysl toho festivalu a už jsem jednou řekl, že Kašpar tam nepojede, dokud já budu naživu a ten názor nezměním, protože jsme tam byli dvakrát nebo třikrát a mně to stačilo.

Do konce sezóny chystáme dvě věci. Jedeme na festival evropských regionů do Hradce. Pozvali nás, těšíme se. (pozn. redakce. viz náš článek o HK, žádné informace o divadelním festivalu se k nám nikde ani po usilovném pátrání nedostaly). V červnu jedeme velké turné po Slovensku s nesmrtelnou Růží pro Algernon. Mezi říjnem a prosincem připravujeme tři nové premiéry a vedle toho v listopadu bude třetí ročník festivalu Kašparův týden, který děláme v Brně a během sedmi dnů připravujeme asi 16 představení - vedle našich nových představení zde vystoupí i Buchty a loutky, Petr Tyc a CD 94.

EVA: Přímo o vás a ne o divadle, stále ještě spolupracujete s Českou televizí? Myslím ten seriál, ktery právě běží?

ŠPALK: Ne, už se netočí další díly a myslím, že se ani točit nebudou - takže s televizí už nespolupracuji.

EVA: A nedáte si zase nějaky film, třeba Jízdu 2 nebo něco podobného?

ŠPALK: Je to bohužel tak, že jsem v loňském roce odmítl z časových důvodů dva filmy a letos jeden - když vám zavolá česky režisér v srpnu, že vás chce v září, říkám, vy jste se zbláznili, já už teď vím, že mám tři pátky volné a to je všechno, vždyť já pracuji v divadle. Kvůli těmto časovym důvodům jsem nic netočil a nevím, jestli budu.

V této chvíli hodně hraju v divadle, produkuji, ještě režíruji a řediteluji - mám toho dost. A teď potřebuji klid na Richarda III. - chci se tomu plně věnovat. A s tím souvisí i to, že na to musím sehnat peníze - potřebuji spoustu peněz, tehdy měli krásné kostýmy... 

JARKA: Kdo vás financuje a od koho můžete čekat pomoc?

ŠPALK: Nás z části dotuje ministerstvo, z části magistrát. Oproti minulým letům, kdy to bylo k smrti, se podíl změnil tak, že se dá přežít. Ale na Richarda potřebujeme hodně - tady bude rozpočet asi 800.000 Kč - musíme sehnat sponzora.


Julian Garner: Černí býci. Obsazení: Milena Steinmasslová, Petr Vobecký, Eva Elsnerová, Rostislav Čtvrtlík/ Jakub Špalek, režie: Jakub Špalek, scéna: Ondřej Nekvasil, kostýmy: Katarína Hollá, hudba: Michal Pavlíček, producent: Jakub Špalek, překlad: Luboš Trávníček, dramaturgická spolupráce: Ondřej Pilný

 

Cold Weather, Hot Deals - Get $40 off hotel bookings

Naše mise

1. Chcete-li si myslíte
Uděláte-li si lidé myslí si myslí, budou tě miluju. Pokud jste opravdu si myslí, budou vás nenávidět.
2. Sdělit světu pravdu
Když si jen říct pravdu, začnete vydělávat důvěru, jako novináři, naším posláním je říkat pravdu.
3. Aby se budete smát
Chceme, aby se budete smát, smích, úšklebek, škleb, nebo úsměv, když se snažíme najít vzhůru života ve vší zla kolem nás.
Think Magazine is a grenade in the lap of journalism!

_ The Economist

 

Name Day/Svátek

Yesterday : Dita Today : Soňa Tomorrow : Taťána After tomorrow : Arnošt

 
Ďábelský rok podle Nohavici a Čechomoru: Rok ďábla...
Barbora Gregorová Rok ďábla

Petr Zelenka je známý mystifikátor a ani jeho nejnovější film ne [ ... ]

Jak je New York?
Dan Levine Jak je New York?

New York nezažívá znovuzrození, jak tvrdí řada kritiků, ale za [ ... ]

Osobnost (Surreal) část druhá. Probuzení
Petr Tomaides spatny den

Budík zazvonil někam mezi sen a skutečnost. Bintärova ruka po něm zašmá [ ... ]

Pomáhám tělu i duši
Helena Chvojková MUDr. Vladislavem Dolgušinem

Když jsem si přečetla na tabuli před prodejnou zdravé výživy pobl [ ... ]

Přemnožený posel nové doby
Jan Tyltyl Přemnožený posel nové doby

Moderní společnost nás vybavila dopravním prostředkem, kterému se říká auto [ ... ]

IBIZARRE - The Ambient Collection Vol. 5
Vlastimil BeránekIBIZARRE - The Ambient Collection Vol. 5

Ostrov Ibiza si už před více než deseti lety oblíbili (nejen) britšt&iacu [ ... ]

JESTOFUNK- Universal Mother
Tomas Otradovec JESTOFUNK- Universal Mother

Jestofunk podruhé! Ti chlapci jsou opravdu produktivní...  Tentokrát do světa pouštějí tro [ ... ]

4 HERO - Two Pages
Keith Kirchner 4 HERO - Two Pages

Třetí nahrávka od tajemné skupiny drum and bassových hlav, která úzce spolupracovala s Roni S [ ... ]

Graffiti: Komunikace ranou do ksichtu město
Pavel Koška Graffiti: Komunikace ranou do ksichtu město

Když přijíždíte do německého Bayreuthu, je ze silnice lemují [ ... ]

Viva Mexiko!
Petra Matušinová Acapulco La Quebrada

Kde je můj kůň, co má mě nést blátem měst  a prachem cest, dělal, ž [ ... ]

Začalo jaro
Eva Kolářová Začalo jaro

Raději bych napslal Jaro je tady, ale nemohu tak učinit vzhledem k faktu, že pod tímto názvem p [ ... ]

DJ Bidlo - Nechci být šoumen
Petra Matušinová DJ Bidlo

DJ OO Bidlo patří v současnosti mezi nejlepší české DJe...