O Minulosti A Současnosti Akropole S Jiřím Smrčkem

Jiří Smrček
Pin It
Dnes přicházím na smluvenou schůzku včas. Jirku nacházím v kanceláři ve druhém patře budovy, která zvenčí nevypadá nijak lákavě. Tím více se skrývá uvnitř.

Centrum pražského kulturního dění. Akropolis. Jirka šéfuje Junior klubu, který

tu zabezpečuje většinu hudebních produkcí. Zabývá se touto činností už mnoho let. Pracoval v dnes již legendárním Junior klubu Na Chmelnici, kde se i za totality často odehrávaly zajímavé hudební produkce. Bylo to jedno z mála míst v Praze, kam stálo za to chodit.

 Ale to už je všechno minulostí. Teď ho po pár letech znovu potkávám, svěžího, plného energie. Telefon na jeho stole nepřestává vyzvánět.

Jirka se rozumně rozhodne, že se odebereme do kavárny v přízemí, abychom si chvíli mohli povídat, jak se má a jak to v Akropoli začalo a pokračuje. Nejdříve podsouvám otázku na Jirkův názor na revivalové kapely, o kterých je náš hlavní článek, protože vím, že Akropolis je také někdy hostí.

JS: Nevadí mi, je to část hudební scény. Pokud dobře hrají, je to příjemná zábava. Není to nic, o čem bych si myslel, že to jde nějak velmi dopředu. Příjemná zábavka. Když to začínal Petr Váša s A-Beatem v Brně, bylo to zajímavý. Ti lidé se vraceli ke svým bigbítovým kořenům. Dneska už je to v podstatě spíš takovej showbussines.

Já to nijak nebagatelizuju, líbí se mi to a obzvlášť se mi to líbí v případě, když na to chodí lidi. Je to příjemný, ale pro mě to rozhodně není to nejdůležitější. Co si myslím, že je u revivalů pozitivní, je řemeslo. Když se lidi opravdu snaží, naučí se tam alespoň dobře hrát. Protože když hraješ dobrý věci, naučíš se to řemeslo, ať chceš nebo nechceš. Jasně jsou i ti, kteřím se to nedaří, ale to už je jiná kapitola.

Rozhodně bych jim to nebral, dělají to tak, jak to cítí. Já jsem ale rozhodně někde jinde. Mnozí to, myslím, mají jako koníček, prostě se jim líbí něčí muzika. Někdo hraje fotbal nebo mariáš, někdo revival... Někteří se tím možná živí, je to zábava, kterou nabízejí. Ale já to prostě nesleduju, nevím, kde fungujou, ale pár jich v Junior klubu občas hraje. Snažím se, aby to byli ti kvalitní, aby na ně chodili lidi a to je asi všechno.

THINK: Nevíš, co je s Junior klubem Na Chmelnici?

JS: Junior klub jako instituce je teď tady, jenom se změnil prostor. Je to příspěvková organizace, dejme tomu jako Archa nebo jako Žižkovské divadlo. Jedno ze zařízení Městské části Praha 3, která jako jedna z mála uchovává kvalitní kulturní kontinuitu. Nesestřelili všechny kulturní organizace.

Praha 3 zrušila Kulturní dům jako molocha, který všechno spojoval a komplikoval a vytvořila čtyři samostatné subjekty, které fungují samy za sebe a každý dostává svůj díl dotace. Junior klub fungoval Na Chmelnici do roku 95. V jeho prostorech však z několika důvodů nemohlo docházet k dalšímu koncepčnímu vývoji. U stejného názvu zůstáváme jenom z praktických důvodů. Jinak mě ta záležitost už tři roky nezajímá.

THINK: Takže se zastupitelstvem Prahy 3 vycházíte dobře?

JS: Nejenom dobře, já jsem obecní úředník. Jsem jmenován Městskou částí Praha 3. Můžu s radostí říci, že zastupitelstvo Prahy 3 je v téhle oblasti naprosto osvícené a myslím si, že nemají konkurenci. Nemáme vůbec žádné problémy. My se jim to samozřejmě snažíme vrátit zpátky. Je to naprosto ideální spolupráce. Já se cítím být obecním úředníkem, který se snaží kvalitně dělat to, čím ho zastupitelstvo pověřilo. To není jen kvalitní partnerský vztah, já jsem jim tím dokonce povinován.

THINK: Jak jsi přišel právě na budovu Akropole?

JS: Na základě dohody s radnicí. Na Chmelnici se koncepčně nedalo dál pracovat, dosáhlo to svého maxima. Vzhledem ke jménu a pozici, které Junior klub měl, jsme se rozhodli najít nějaké lepší řešení. Přemýšleli jsme o inovaci a posunu dál. V té době se blížila ke konci rekonstrukce Akropole, ale to je na delší povídání.

Zpočátku to vypadalo, že tady bude fungovat naplno Pražská pětka a my to budeme jen doplňovat hudební produkcí. Ale divadelní provoz je velmi náročný, takže jak běžel čas, vyprofilovalo se to tak, že naše akce vlastně pomohly vytvořit tvář Akropole. Ale divadlo samozřejmě zůstává a rozvíjí se novými směry.

Sklep tu hraje dodnes, hraje tu Figarova svatba. Jsme multikulturní zařízení. Divadelní bar s malou scénou slouží především projektům z oblasti taneční hudby, prezentují se tu přední DJové. Malá scéna se profiluje spíše jako odrazový můstek pro kapely, které nemůžeme vzhledem k finanční náročnosti produkce prezentovat ve velkém sále, i když bychom chtěli. Malá scéna funguje jako objeviště talentů.

THINK: Kdo vybírá program?

JS: To dělám za Junior klub já. V podstatě jsem úplně změnil systém práce. Pracuju dodavatelským způsobem. Jsem zodpovědný za program Junior klubu. Ale mám poměrně rozsáhlý tým lidí, se kterými spolupracuju jak produkčně tak dramaturgicky. Během tří let existence programu United Colours Of Akropolis se nám jako prvním podařilo vytvořit tým, který má dnes kontakty na nejvyšší možné úrovni v téhle branži.

Byli jsme na Womexu, orientujeme se v oblasti world music a alternativní scény. Pracujeme týmově. Existuje zde několik subjektů, které jsou vnitřně spřízněné a jsou profesionálně naprosto na výši. Všechny to baví. Mám samozřejmě finální možnost dramaturgii ovlivnit, ale vše vychází z týmové práce.

JF Máte velký náskok. Nabízíte skvělé věci, projekty, o kterých mnoho lidí netuší, že existují.

JS: To je poklona. Ale není to tak složité. Když děláš 15 let v bigbítu, máš tam sice spoustu kamarádů, ale pak pochopíš, že ta věc má už vybitý baterky. Přemýšleli jsme o tom jak dál s Petrem Dorůžkou, který byl jako odborník v téhle branži napřed už dávno před náma. On byl před nedávnem jediným člověkem, který měl rozsáhlou síť kontaktů. Byl jako jediný člověk z České republiky znám ve světě world music.

My jsme s tím začali teprve před třemi lety. Je to obrovská scéna, která se samozřejmě podle toho i chová. A je to vlastně ta část hudebního trhu, která má velmi pozitivní dopad. Na jednom podiu hrajou od pěti Židé a od šesti Arabové. Samozřejmě, že se jako všude objevují i problémy, není to černobílý, ale je to zajímavý.

Lidi tu prostě jsou takoví jací jsou, ne jak si je představuješ. Multikulturní záležitosti nejsou vždy jenom příjemné, objevují se i atypické věci, ale je to i obrovská spousta zážitků. Příjemně tě třeba překvapí, když zjistíš, že muslim z Mali je člověk, se kterým si můžeš povídat a cítíš lepší kontakt, než máš třeba s některým pražským bigbíťákem. Najednou zjistíš, že člověk, který je úplně z jinýho kouta a má úplně jiné kulturní tradice, je stejný jako ty.

THINK: Děsí mě ten rozměr, ta obrovská škála všeho, co v muzice existiuje. Nemáš pocit strachu, že ti něco unikne?

JS: Snažím se to sledovat a vybírat a snažím se najít profesionální podmínky, aby se všechno udělalo dobře. Devadesát procent úspěchu spočívá v profesionalitě. Máš-li základní podmínky a naučíš se to dělat dobře, naučí se to i všichni se kterými pracuješ. Pak to funguje a je to pohoda.

Třeba v New Yorku, kde jsem byl s Plastic People, jsem viděl stejně dobrý a stejně špatný profíky. Jako tady. Konzultujeme věci a spolupracujeme s Knitting Factory, mám tam výborné známé a dostávám se do kontaktu se zajímavými projekty. Jednoduše řečeno, když to děláš dobře, stáváš se součástí scény. Ono to není zase není tak moc velké a lidé jsou na tom všude stejně.

THINK: Co posloucháš za muziku?

JS: Přiznám se, že pokud mám čas, poslouchám, kromě emické muziky, vážnou hudbu nebo nic.

THINK: Cítíš nějakou nostalgii ohledně starýho bigbítu? Celé to spiklenectví okolo undergroundu...

JS: Absolutně vůbec.

THINK: Je to na tobě vidět.

JS: Jsou různý možnosti, třeba začít se konečně učit. Jsou lidi, kteří se učí ve dvaceti, já jsem se některé profesní věci začal učit v pětatřiceti. Žádný sentiment. Žil jsem v "šedé zóně," kromě pozitivních momentů to přinášelo i řadu omezení. Shrnuji to pojmem inverzní bolševismus. Sice jsi na jiné straně, ale pod tlakem okolí a díky vlastní neschopnosti vidět věci ve vzdálenějším horizontu, se občas chováš de facto stejně jako ta strana druhá.

THINK: Ještě něco na závěr?

JS: Chtěl bych zdůraznit, že nám kromě Žižkova zásadním způsobem pomáhá Hlavní město Praha a Ministerstvo kultury, záštitu máme od Informačního centra OSN, které nám pomáhá s komunikací a podobně.

Loučíme se, udělám narychlo fotky a doufám, že se zase brzo potkáme. Vidím za tím vším obrovský kus práce, ktrerý si zaslouží obdiv. Děkuji Jirkovi za rozhovor a věřím, že nepoleví, nejenom kvůli němu, ale hlavně kvůli nám, kdo do tý Akropole tak rádi chodíme. Zároveň smekám před Městskou částí Praha 3. Ať Vám to vydrží!

Cold Weather, Hot Deals - Get $40 off hotel bookings

Naše mise

1. Chcete-li si myslíte
Uděláte-li si lidé myslí si myslí, budou tě miluju. Pokud jste opravdu si myslí, budou vás nenávidět.
2. Sdělit světu pravdu
Když si jen říct pravdu, začnete vydělávat důvěru, jako novináři, naším posláním je říkat pravdu.
3. Aby se budete smát
Chceme, aby se budete smát, smích, úšklebek, škleb, nebo úsměv, když se snažíme najít vzhůru života ve vší zla kolem nás.
Think Magazine is a grenade in the lap of journalism!

_ The Economist

 

Name Day/Svátek

Yesterday : Dita Today : Soňa Tomorrow : Taťána After tomorrow : Arnošt

 
COMILATION - We Are Reasonable People
Keith Kirchner COMILATION - We Are Reasonable People

TECHNO, TO NEVYDRŽÍ.

Kampaň pro záchranu Amazonie
Marie Sommerová Kampaň pro záchranu Amazonie

Rozhodněte se nebo bude rozhodnuto za vás!

Café na půl cesty: Vlajková loď bláznů
Helena Chvojková Café na půl cesty

„Tohle je náš stůl, my to tu máme zadané," vyjela na mě šed [ ... ]

Phil Shöenfelt, když oční víčka oddělují noc ode d...
Jarka Fricová Phil Shöenfelt

Krátce poté, kdy jsme si byli představeni, sedíme s Philem za šatní p& [ ... ]

LSD Historie
Think Magazine Dr. Albert Hoffman

Dr. Albert Hoffman, který objevil složení LSD během II. světové války, se svým modelem molek [ ... ]

POZOR: Organizované gangy nutí ženy k prostituci v...
Jana Majerová Organizované gangy nutí ženy k prostituci v zahraničí

Stále větší počet českých žen je zločineckými gang [ ... ]

Ultramix žije dál...
Michael KyselkaUltramix žije dál...

Nulté číslo na světě Moravy a Čech ve všech kvalitních trafiká [ ... ]

Tata Bojs are GO!
Jarka Fricová Tata Bojs

O kapele, nové desce, přestupu i o jiný‎‏ch věcech si povídal s Milanem Caisem, Tomáš S [ ... ]

Hooverphonics propluli Prahou
Pavla Machálková Hooverphonics

THINK: Jsme první, kdo dnes s Vámi dělá interview?

JESTOFUNK - Love in a gold dimension
Tomas Otradovec JESTOFUNK - Love in a gold dimension

Při prvním přečtení bookletu vás napadne, jestli si z vás náhodou kluci z Jestofunku neděla [ ... ]

Máte čisté šáty?
Vera Chase "Vogue" foto z Jeffree Benet

Odùvní průmysl stojí v současnosti před zásadní otázkou: dá se dnes vůbec [ ... ]

Proč je lepší být z ...
Think Magazine stereotypní Francouz

10 HLAVNÍCH DŮVODŮ, PROČ BÝT FRANCOUZEM: 1. Když mluvíte rychle, zníte  [ ... ]