Pozor!!! Nečtěte!!!

Illustrace: Michael Lennea
Pin It

Určitě znáte výhody Internetu: e-mail kamkoliv na světě, porno na WWW a možnost vlastního exhibicionismu téměř okamžitě a skoro zadarmo.

Znáte i výhody osobního kontaktu: mluvené slovo a pokud si troufnete, živé porno i možnost vlastního exhibicionismu zcela okamžitě a úplně zadarmo, i když vše jen s osobami nepříliš vzdálenými.

Jak vidíte, Internet a osobní kontakt se skvěle doplňují: neomezenou vzdálenost vyvažují nulové poplatky a naopak. K čemu by nám taky byl další způsob komunikace? Navíc takový, který je drahý, trvá třeba několik dní, chcete-li oslovit jiného člověka, a týdny, chcete-li něco sdělit větší skupině lidí. Přesto existuje a je pohříchu rozšířen.

K čemu jsou knihy a tištěné slovo vůbec? Chtělo by se vykřiknout „to je jasné, k ničemu!" ale přece: nedávno jsem si pod vlivem tištěného slova čtyřikrát propíchl levé ucho, a to jsem si přečetl pouhý dvoustránkový rozhovor s malířem Vojkůvkou v jistém časopise.

Nerad bych domýšlel, co by se stalo, kdybych si přečetl nějakou brožuru nebo dokonce celou knihu! Raději se nebudu vrhat do takových neuvážených PRAKTICKÝCH experimentů a záležitost rozeberu teoreticky (pokud studujete hudební vědu, neberte si, prosím, narážku osobně.)

Domnívám se, že mocný vliv tištěného slova se skrývá v jeho nejasném původu. Když vám někdo něco řekne, většinou víte, kdo to je nebo alespoň jak vypadá, jaký má hlas a podobně.

Pokud vám přijde zpráva po Internetu nebo si přečtete nějakou stránku na WWW, možná, že nevíte, kdo je autorem sdělení, ale aspoň můžete zjistit, odkud se to všechno vzalo a kudy to přišlo (jen se nebojte a přečtěte si odstavec o nslookup a traceroute). V případě tištěného slova je však zcela zamlžen původ informací i způsob, jakým se k vám dostali.

Až budete zítra číst v novinách o dalším úplatkovém skandálu (což po dočtení tohoto článku již patrně nebudete), zkuste si na chvilku představit, co se s článkem dělo předtím, než jste noviny vyndali ze schránky, tlamy svého psa nebo zakoupili v trafice. Snad se o aféře dozvěděl nervózní redaktor telefonem pár minut před uzávěrkou. Naťukal zprávu chvějícími se prsty do stroje ve směsici stresu z nedostatku času a uspokojení ze senzace získané na poslední chvíli.

Třeba ho přitom napadlo, jestli není škoda trávit drahocenné minuty života hltáním špíny kdesi v politických výšinách a na chvíli se zasnil v představách lepšího zhodnocení času (viz. „porno zadarmo"). Poté se ale realisticky, altruisticky, stoicky a masochisticky vrátil zpět k práci. Za pár minut, během kterých článek prošel rukama lidí, jejichž profese nedovedu ani jmenovat, již novina udivovala obsluhu rotačky.

Nebo snad způsobila ucpání stroje a její vtělení do písmen provázelo klení personálu, který se v době, kdy upocený redaktor bušil do klávesnice, právě vracel z hromadného tahu a neměl na komplikace při ranní směně ani pomyšlení.

Netrvalo dlouho a několik desítek exemplářů tištěné informace skončilo svou pouť v kaluži bláta nebo posloužilo rozvažeči tisku k očištění bot. Co s novinami vyváděli pošťák, pes nebo trafikant, ví jen bůh.

V každém případě, než se k vám dostal, musel skandální článek projít mnohýma rukama. Během tak trnité a klikaté pouti ke svému čtenáři samozřejmě nabyl auru tajemství a důvěryhodnosti, která vás nutí přijímat jej s úctou a bez pochybností jako pravdu.

Ale i kdyby byla původní informace pravdivá, kolik z ní se tak složitou cestou dostane až k vám? Není snad redaktor, více než zachováním obsahu, vázán termínem uzávěrky a místem vyhrazeným na stísněné stránce novin? Není volba jeho slov více než touhou věrně zachytit podstatu věci ovlivněna pravidly novinářského stylu a zvyklostmi příslušných novin?

Konečně, není sdělení formulováno člověkem, který sám informaci získává zprostředkovaně a podvědomě ji vykládá z pozice svého názoru na věc a předešlých životních zkušeností, o kterých my nevíme zhola nic? A není to nakonec spíše skupina jednotlivců, která do textu otiskne své vztahy podřízených a nadřízených a naprosto nesourodé osobní problémy a vědomé i nevědomé cíle?

Jak vidíte, text, který nakonec čtete, pojednává zcela o něčem jiném, než se vám zdá, ale přesto mu věříte. Teď už je snad i vám jasné, že číst je naprosto k ničemu a navíc nebezpečné. Ne, nechci slyšet žádné „ale jeden odstavec párkrát za měsíc nemůže tolik uškodit!" Vzpomínáte na mé ucho? Tím článkem jsem si krátil chvíli čekání na kamaráda v městské knihovně.

Proti tištěnému slovu nejsme nikdy dost ostražití, ale přesto vám mohu dát několik rad: když vaříte instantní polévku, nečtěte návod! Raději se zeptejte na postup přípravy někoho známého. V restauraci rezolutně odmítněte menu a rovnou si objednejte smažák. Stejně by to tak nakonec dopadlo. Vyjímkou je kniha Moby Dick od Hermana Melvilla. Do té se klidně pusťte, protože ji stejně nedočtete.

Chcete-li zachránit nejen sebe, ale i své blízké, rozhodně jim tento článek neukazujte. Raději jim o něm vyprávějte nebo jim pošlete e-mail.

Cold Weather, Hot Deals - Get $40 off hotel bookings

Naše mise

1. Chcete-li si myslíte
Uděláte-li si lidé myslí si myslí, budou tě miluju. Pokud jste opravdu si myslí, budou vás nenávidět.
2. Sdělit světu pravdu
Když si jen říct pravdu, začnete vydělávat důvěru, jako novináři, naším posláním je říkat pravdu.
3. Aby se budete smát
Chceme, aby se budete smát, smích, úšklebek, škleb, nebo úsměv, když se snažíme najít vzhůru života ve vší zla kolem nás.
Think Magazine is a grenade in the lap of journalism!

_ The Economist

 

Name Day/Svátek

Yesterday : Soňa Today : Taťána Tomorrow : Arnošt After tomorrow : Kvido

 
Další na spadnutí?
Eva Kolářová Slavná Šlechtova restaurace v dobách největší slávy

Náš seriál o schátralých památkách v našem hlavním městě pokračuje v rozsáhlém parku S [ ... ]

Phil Shöenfelt, když oční víčka oddělují noc ode d...
Jarka Fricová Phil Shöenfelt

Krátce poté, kdy jsme si byli představeni, sedíme s Philem za šatní p& [ ... ]

Lepší je chodit pozdě
Jeffree BenetLepší je chodit pozdě

Lidem, kteří chodí včas se stávají špatné věci. To je skutečnost, o které nemá polovina  [ ... ]

Koketování s nesmrtelnosti
Vít Hradec Koketování s nesmrtelnosti

Ještě donedávna znamenala smrt poslední mezník lidského bytí, závěrečnou k [ ... ]

Bílí otroci za velkou louží
Honza a Vašek Bílí otroci za velkou louží

Náš příběh začal někdy koncem února 1998 po několikaměsíčním neúspěšném hl [ ... ]

TV Nova - K čemu Parlament?
Petra Matušinová TV Nova - K čemu Parlament?

TV Nova se ve svých pocátcích tvárila jako nevinné díte, které rozdává zábavu. Stalo s [ ... ]

Profil osobnosti: Niké Papadopulosová
Jen Maxa Niké Papadopulosová

Nedokážu si představit že bych jen natočila film a pak už do něj [ ... ]

NATO, jdeme na to!
Michael Kyselka NATO, ne!

Chystáme se vstoupit do NATO a manýry nového světa, který přebral kontrolu nad vší [ ... ]

GUS GUS - Polydistortion
Keith Kirchner GUS GUS - Polydistortion

Tahle devítičlenná islandská partička hraje moc dobré a duchaplné melodie, co zní jako 80. [ ... ]

Partií měniče spojit s Hyundai pro letošní největš...
Joe Bodia

Iker Casillas (Španělsko), Lukas Podolski (Německo), Giuseppe Rossi (Itálie), Karim Benzema (Fra [ ... ]

MORCHEEBA - Big Calm
Keith Kirchner MORCHEEBA - Big Calm

Chvíli mi trvalo, než jsem si tuhle desku plnou různých stylů oblíbil.

Techno na louce aneb Stará Huť 98
Jakub Trnka

 V pořadí již pátý ročník Free techno festivalu proběhl ve dnech 30. 7.- 3. 8. 1998 na lo [ ... ]