MŮŽETE TĚŽE UŽITOVAT ČTENÍ TOTO >>
Socha Před mnoha lety se v malém městečku narodilo dítě, sudičky mu u kolébky prorokovaly: "Ty budeš hledat věčnou lásku!" ...

Eggnoise
Pin It

Lékařství není určeno k tomu, aby vydělávalo peníze, ale aby léčilo.

Spojuje je muzika, již mnoho let hrají v kapele, jejíž název byl titulem pro první demo nahrávku skupiny Primitiv, jak se Eggnoise původně jmenovali. Eggnoise je kapela, která při koncertech na pódiu sedí. Její domovskou scénou je pražský Jazz klub v Železné ulici, kde hraje dvakrát třikrát do měsíce.

Kromě toho hráli v Praze před Levelers, dvakrát účinkovali v televizi, párkrát venku z Prahy a podobně. Ačkoli znějí jako kapela s klasickým hudebním vzděláním, jsou až na jednu vyjímku hudebními samouky. Jejich styl už novináři přirovnali k formacím jako Led Zeppelin, Rolling Stones, Spin Doctors, Kelly Family, Soundgarden, Faith No More, Barová mlha, Hanson, Studentské bigbítové hrátky, Red Hot Chilli Peppers. Oni sami mluví o funny jazzu, hard swingu, o nepopulárním popu a o latinských vlivech.

„Cédéčko Dogwalking od seskupení Eggnoise je velmi příjemným oživením české hudební scény. Album je prodchnuto jazzovým duchem, jemuž pěkně nahrává roztomilý retro zvuk. První dvě písničky zní překvapivě tradičně, ale další skladby už se nesou více ve znamení uvolněnosti, středních temp a chytlavých melodií, provázených vyloženě pohodovým anglickým zpěvem.

Devizou hudby Eggnoise je zejména ideální rovnováha mezi čitelností písní a jejich bohatou instrumentací a zvukovou pestrostí, dosaženou bez použití dnes tak populárních moderních technologií. Celek působí velmi sympaticky, stravitelně a poměrně nadčasově, čiší z něj radost ze života a bezproblémovost. Tahle deska, plná pozitivních vibrací a zárověň prostá jakékoli transparentnosti, vás zaručeně potěší."- Petr Lisý


Ondřej Galuška: kytara, zpěv, student filosofie a anglistiky
Michal Mravec: trumpeta, student Matfyzu-obor umělá inteligence
Benja: zpěv, klávesy, student pedagogické fakulty-obor hudební výchova, angličtina
Honza Malý: bicí, student Ježkovy konzervatoře
Martin Strohalm: el. kytara, student biochemie na VŠCHT
Jirka Břicháč: housle, student biochemie na UK Viktor Haissinger: basa, technika, chystá se býti studentem FAMU-obor zvuk
Matěj Špiroch: manažer, student žurnalistiky, hudební novinář.


ONDŘEJ: Zařazení je těžké, máme rádi veselejší a složitější skladby, od jisté doby jsme taženi k jazzu. Je to dané celou sestavou. Velkou roli hraje akustická kytara, housle a trumpeta, které se prolínají v různých aranžích. Někteří nám vyčítají, že je naše hudba moc složitá a tvrdí, že v jednoduchosti je krása. To já nazývám kyklopskými řečmi.

MATĚJ: Kapela se hodně vyvíjela. Je tam hodně volně vstřebaných vlivů. Dvouhodinový koncert je obrazem čtyřletého vývoje kapely.

HELE: Nehrajete taneční hudbu, protože se vám nelíbí?

ONDŘEJ: Nemohu mluvit za jiné členy, ale mně osobně se nelíbí a působí na mě depresivně. Jsou to jiné sféry, možná i jiné umění. Mně se líbí melodie a harmonie, která se mění.

MATĚJ: Taneční muzika nemusí být nutně elektronická. To, že nepoužíváme samplery a keyboardy, ještě neznamená, že to nemůže být taneční.

HELE: Vydali jste CD?

MATĚJ: Jednačtyřicetiminutové CD Dogwalking vyšlo začátkem srpna. Skládá se z pěti skladeb prvního dema, které kluci nahráli v roce 96 a z pěti skladeb druhého dema, které jsme natočili za čtyři dny letos na jaře za peníze vydělané na koncertech. Takže mezi pěti a pěti je tříletá pauza. Ale stejně je to určitá vizitka Eggnoise.

Album bude v prodeji v Jazz klubu v Železné, na našich koncertech a u dealerů, se kterými se domluvíme, za cenu mezi 225 a 250 korunami. Vydáváme CD vlastním nákladem, aby si lidi na koncertě něco mohli koupit a abychom se mohli prezentovat nahrávacím společnostem. Ale finanční možnosti, abychom to udělali, jak si představujeme, zatím nejsou.

HELE: Kdo skládá?

ONDŘEJ: Celá kapela. Já a zpěvák jsme oba byli po jistou dobu v Americe. Krom jazyka k ní v zásadě nemáme žádný vřelý vztah, ale anglicky zpíváme, protože to sedne do naší muziky víc než čeština. Texty píšeme společně s hudbou. Postupně se to utváří, překopává, někdy skončíme se vskutku surrealistickými texty, ale občas taky napíšeme text pořádný.

HELE: Co podle tebe znamená pořádný text?

ONDŘEJ: Není tomu tak, že bych tvrdil, že surrealistické texty nejsou pořádné texty - spíš jsem měl na mysli, že některé texty zůstanou ve své pracovně předběžné podobě, zatímco nad jiné si sedneme a propracujeme je, jak co kam pasuje.

HELE: Vaše domovská scéna je Jazz klub v Železné. Hrajete také jinde?

MATĚJ: Majitel klubu Petr Hrubeš začal před dvěma a půl roky s programem Mladá kref. Projekt pro mladé kapely, které si tam mohly od pěti odpoledne zahrát a nemusely se nutně orientovat jenom na jazz. Strhli jsme návštěvnostní rekord a postoupili jsme i do večerního programu. Jsme pro klub zárukou návštěvnosti a kvality a on je pro nás zárukou dobrého zázemí, zvuku a finanční solidnosti.

Je tam taková ustálená atmosféra, všichni vědí, o co jde a nemusíme se bát, co zase vybouchne. Někteří novináři z Mladého světa nám vyčítají, že kapela je špatná, protože sedí na pódiu. Sedíme my, sedí publikum a všechno je v pořádku, protože to není muzika, na kterou se dá dvě a půl hodiny stát. Konečně B.B. King na svých koncertech také sedí a ať si někdo zkusí říci, že není dobrý.

ONDŘEJ: Já jsem naopak slyšel, že je to velmi pozitivní, jak sedíme, že jsme na stejné úrovni jako bubeník a že to je takové solidární a více uvolněné. Nemá smysl, abychom házeli hlavami, když hrajeme klidnější písně a někam to tlačili. Spíš jsme rádi, když to pozvedne ducha. Jsou jisté věci, které mohou být na hudbě pozitivní, aniž by se muzikanti museli hýbat.

MATĚJ: Máme ke klubu v Železné vřelý osobní vztah. Je lepší hrát v malém prostoru, kde to praská ve švech a mít zvukaře, který kapelu zná a ví kam v jaký moment sáhnout, než mít velký klub a zvukaře, který se nevyzná ani ve vlastním aparátu. To se nám již mnohokrát stalo. V Rock Café třeba celou dobu něco bzučelo díky puštěnému zelenému světlu.

Někdy hrajeme i venku z Prahy, v klubech nebo na festivalech, které v Čechách pořád ještě nejsou o kvalitě ale o známých. Pokud si nás chce někdo poslechnout, velmi rádi přijedeme, zavolejte. Nepatříme k finančně náročným kapelám, peníze samozřejmě potřebujeme, ale hlavně si chceme dobře zahrát. Takže je důležité se dohodnout na technických podmínkách.

ONDŘEJ: Se zvukem je vždycky největší problém. Zvukaři nejsou zvyklí funkčně spojovat dohromady housle s trumpetou a akustickou kytarou, která není žádná trampská doprovodná, žádný břinkostroj. Vůbec se jim nedivím, já bych nás sám nezvučil. A při hraní mimo Prahu bývá se zvukem velká potíž, protože nemáme na to, abychom si vozili vlastního zvukaře.

MATĚJ: Se zvukem jsme měli problém i v televizi. Zvukař tam byl o tři patra níže a nemohli jsme mu napovídat, takže se mu ze tří písniček podařilo nezkurvit jednu, což bych považoval za úspěch.

HELE: Působíte velmi organizovaně a protože výborně hrajete, jsem si jistá, že o vás uslyšíme víc a víc. Vzali jste to za správný konec. Málo mladých kapel má manažera jako takového, většinou to dělá jeden nebo více lidí z kapely a vznikají problémy. Finanční, organizační a podobně.

ONDŘEJ: Platón řekl, že lékařství není určeno k tomu, aby vydělávalo peníze, ale aby léčilo. K tomu, aby lékařství vydělávalo peníze, je pak námezdnictví, které rozděluje peníze mezi ostatní. Kapela potřebuje peníze a proto máme Matěje, který je jediný ochotný se starat o peníze. Nám sice zatím nic nedává, ale my jsme rádi, že se můžeme soustředit na skládání a hraní.

Myslím, že je otrava, když se kapela musí starat o ty věci navíc a třeba dělat módní přehlídky (Ondra naráží na naši nabídku, aby se nechali fotit pro módní stránky Hele. Odmítli). To už s hudbou moc nesouvisí. V hudebních časopisech je často přiložená módní přehlídka, muzikanti stojí u zábradlí nebo na Soše Svobody, cení zuby a plivou krev.

MATĚJ: Kapely přistupují na určitý image, taneční kapely na sobě nosí tohle, jiné ono a je jim jasné, že musí dělat určité kompromisy, což my samozřejmě musíme taky. Neexistuje u nás nic jako: My chceme dělat tohleto a proto podstoupíme cokoli. Eggnoise už znám dlouho a vím, že nechtějí určité věci dělat. Tak se je toho snažím vyvarovat. Polovina se jich obléká jako úplný trotlové, ale zase jim to hraje, a to je důležité.

ONDŘEJ: Musím přiznat, že když jsem zmínil Platóna, byl můj postoj idealistický. Nevstoupí-li kapela do nekompromisního mediálního kotle, nikdo se o ní nedozví. Chce-li protestovat proti uniformitě, musí zaujmout jinou pózu. Takže se pořád musí volit nějaké kompromisy a je to hrůza.


www.eggnoise.cz

Naše mise

1. Chcete-li si myslíte
Uděláte-li si lidé myslí si myslí, budou tě miluju. Pokud jste opravdu si myslí, budou vás nenávidět.
2. Sdělit světu pravdu
Když si jen říct pravdu, začnete vydělávat důvěru, jako novináři, naším posláním je říkat pravdu.
3. Aby se budete smát
Chceme, aby se budete smát, smích, úšklebek, škleb, nebo úsměv, když se snažíme najít vzhůru života ve vší zla kolem nás.

Name Day/Svatek

Yesterday : Jáchym Today : Petra Tomorrow : Helena After tomorrow : Ludvík

ANKETA: VIKING se ptá
Michael Kyselka

Jaký je rozdíl mezi prknama divadelníma a muzikantskýma?

Moře, slunce, koktejly aneb dovolená snů!
Joe Bodia

Proč se pařit v samém pupku Evropy, když na světě je tolik mořský [ ... ]

Udělej si sám - DIY kultura
Hopeless idealist DIY Kultura z Leonardo Cassali

Ačkoli názory na současnou mladou generaci v tomto článku vyjadřuj [ ... ]

ASIAN DUB FOUNDATION - Facts and Fictions
ASIAN DUB FOUNDATION - Facts and Fictions

Tahle deska je sice z roku 1997, a je to nejlepší rapová deska roku (včetně Goldieho Digital).

Proč jsem tak unavený
Petra Matušinová Alarm clock

V této zemi žije 10 miliónů lidí. 5 miliónů tvoří důchodci, což znamená, že na práci z [ ... ]

ANDY SMITH - The Document
Keith Kirchner ANDY SMITH - The Document

Co mě nejvíc bere na albu „The Document” DJe Andyho Smithe z Portishead, nejšílenějšího m [ ... ]

Prohněte si vlasy!
Michal Červen

Někam byste si zašli, alezdá se vám, že vypadáte podobně jako ta osoba na obrázku? Dostali j [ ... ]

Za Impotentními Hady až do Anglické zahrady
Michael Kyselka

Nejradikálnější kapela Ameriky, The Impotent Sea Snakes.

Ostatní články

Computer Engineering Program Basic engineering education And computer science of computer systems At Faculty of Information Technology Sriprathum university Emphasis on the design of embedded systems, both hardware and software, instruction set, VLSI technology and networking. To meet the needs of the industry.

System stakes. Stakes or system are mainly interesting if you want to play with stakes that are high-risk. In order to bet on that just 3 out of FOUR stakes must be right.Although, on the flip side, it's necessary for you to take a drop-off of your ( ZCode System - zcodesystemexclusive ) general odd by doing this, on-the-one-hand, your chances to win grow ... But in the event that you bet on two or one underdogs you perform quite profitably and nevertheless can shove your chances again, Click here for more information and see ...