spatny den
fShare
0
Pin It

Budík zazvonil někam mezi sen a skutečnost. Bintärova ruka po něm zašmátrala ze tmy brzkého rána. Vylezl z postele a pomalu se sunul do koupelny. Fajn obličej, pomyslel si, a plácl na něj zprudka studenou vodu. „Studenost". Slovo, pocit... Utřel se teplým ručníkem. Pověsil ho na věšák a šel se obléct. „Nahota", blesklo mu hlavou, jak může vůbec někoho pohoršovat. Možná to, co mám teď v hlavě, je daleko horší. Podrbal se na varlatech a začal se pomalu oblékat.

Na ulicích bylo prázdno. Zatím. Je ještě brzo. Asi. Za hodinu začnou zhasínat světla. Proč jsem se dnes probudil tak brzo? „Pochybnosti". Dneska to musí vyjít. Musí to vyjít. Jenom z toho pomyšlení se Bintärovi rozklepala kolena. Třásl se ale téměř neznatelně. Cítil to jenom on sám. Sám. „Strach" se pomalu plazil kolem jeho bránice a na kámen mu proměňoval vnitřnosti i srdce.

Pomalu, potichu se obul. Před zrcadlem zkontroloval límec a hladké oholení. Jedna tvář, druhá, zrcadlo. V pořádku? Snad? Před klikou se trochu zarazil. Ne, nesmím se bát. Dneska to vyjde. Dneska to půjde. Vnitřní třas... Bere za kliku. Odemyká. Vrznutí pantů. Trochu prachu zakřupalo pod podrážkou. Levá noha vplouvá z ozvěnou do chodby. Druhá jde za ní.

Bouchnutí dveří. Bintär skoro zapomíná dýchat. Nechce si to ani připustit, ale stojí za dveřmi a nic. Tentokrát nic. „Radost". Sláva... Poskakuje a raduje se... Smích... ale... udělal další krok. Neeee!!!!! Hlava se mu sklání, brada se dotýká hrudi, je to tu zas, zase shrbený. Se skloněnou hlavou vychází na ulici. Nemůže se narovnat.

Skoro nevidí na cestu.

Začíná silně pršet. Bintär nešikovně šlape na obrubník a padá na zem. Hlavou do bláta. Snaží se zvednout, ale nejde to. Plazí se v kalužích a občas mu přes hlavu a záda přejde bota ranního dělníka. Kyselý déšť a špína, chlad a marast. Plazí se dál. Něco ho nutí se plazit dál. Dál. Aspoň na kolena. Být na kolenou. Sen plaza. Vzpíná se obrovskou silou a s hlavou skloněnou je konečně na kolenou. Je na kolenou. Ostatním po kolena. Kouká jenom na zem a naráží do všeho kolem.

Občasné záblesky světla ze zářivých výkladních skříní osvěcují jen milióny vajglů, plivanců a psích hoven. Proč mám oči. „Oči"... Dívat se jen na tenhle hnus na zemi. Skloněný a na kolenou, se Bintär nepozorovaně přehoupl do vzpřímené polohy.

"Nepozorovaně?", zeptal se sám sebe. A kdo mě pozoruje?".

Zahloubán v myšlence šlápl do lidského hovna. Uvědomil si, že je v nějakém křoví u centrály. Pomočená hmota, ve které stál, silně čpěla. Hlína. Zem. Kde je voňavé pole za chatou. Prezervativ a další... skloněný a malátný zakopl Bintär o kopulující párek opilců. Zpocený zápach hnijícího smegmatu.

Neéééé!!!!!!, už néééééé. Rozběhl se a bylo mu jedno kam, kterou cestou. Stejně nevidí. Běží. „Pohyb." Běží a naráží hlavou i rameny, tělem do něčeho, někam, někde. Sílící vítr ho šlehá do tváře od krve a otvírá další bolestivé rány. Nohy se smýkají, pád a vstává, pád a vstává, tisíc pádů... Vysílený leží na zemi. Tma. Jak dlouho už? Otevřel oči a vidí dvě bosé nohy.

Ten někdo mu podává čistou dlaň. „Čistota". Bintär se jí chytá. Ten někdo mu pomáhá nahoru, pomáhá mu vstát. Vysílený je zas na nohou a před ním stojí ON SÁM. Kouká na sebe, silného, nahého, čistého. To jsem já? Ptá se? Tomu mám věřit? Hypnotizuje ústa svého protějšku, řekni něco. Prosím. „Je to jen na tobě". Zašumělo první ranní auto. Bintär stál stále před zrcadlem a upravoval se na cestu. „Cesta"...

Naše mise

1. Chcete-li si myslíte
Uděláte-li si lidé myslí si myslí, budou tě miluju. Pokud jste opravdu si myslí, budou vás nenávidět.
2. Sdělit světu pravdu
Když si jen říct pravdu, začnete vydělávat důvěru, jako novináři, naším posláním je říkat pravdu.
3. Aby se budete smát
Chceme, aby se budete smát, smích, úšklebek, škleb, nebo úsměv, když se snažíme najít vzhůru života ve vší zla kolem nás.

Name Day/Svatek

Yesterday : Evženie Today : Vojtěch Tomorrow : Jiří After tomorrow : Marek

Vzhůru dolů!
Vladimír Toufar

Člověk unavený každodenním shonem, melodiemi mobilních telefonů, nekonečnými dopravními z [ ... ]

Podprsenku jsem začala nosit od desíti let
Fatin Nazmin Podprsenku jsem začala nosit od desíti let

Bylo to ponižující. Byly tu ty... VĚCI, které trčely dopředu a vc [ ... ]

Něco málo o... NIKA 77
Eva Kolářová DJ Nika77 (Veronika)

V tomto pravidelném sloupku poprvé představujeme zástupce něžného pohlaví - jednu z několik [ ... ]

KUTNÁ HORA: Město uchvacuje, alterna nefunguje
Helena Chvojková KUTNÁ HORA, Město uchvacuje, alterna nefunguje

Když jsem ve středověké Kutné Hoře takhle po ránu narazila v &# [ ... ]

Hra Čísla: Získání její telefonní číslo pokaždé...
Joe Bodia Získání její telefonní číslo - fotografie od Jeffree Benet

Budete-li postupovat podle následujícího programu o dvanácti bodech získate vždy její telefo [ ... ]

Café na půl cesty: Vlajková loď bláznů
Helena Chvojková Café na půl cesty

„Tohle je náš stůl, my to tu máme zadané," vyjela na mě šed [ ... ]

Ananas v krvi
Petr Lisý Ananas v krvi

Je hodina po poledni. Právě jsme s Egonem vstali a po ranní očistě se pořád ještě trochu zb [ ... ]

Rozhovor s Saši Gedeona
Eva Kolářová Saša Gedeon

Saša Gedeon Narodil se v roce 1970 v Praze, ale jelikož jeho maminka je Slovenka, žil do svých  [ ... ]

Ostatní články