NEGATIVLAND: „Nechte nás komunikovat!"

NEGATIVLAND: „Nechte nás komunikovat!"
Pin It

Dadaistický umělec Duchamp už před mnoha desetiletími poukázal na to, že vlastní proces výběru z jiných děl může být stejnou formou inspirace jako dílo původní a může být stejně tak významný.

Prostřednictvím různých masmédií jsme nyní objevili mnoho umělců, kteří tvoří na základě „výběru" z již existujících kulturních materiálů, používají je ke kolážím, pracují s nimi a komentují je. 

Obecně se tento proces stává stále oblíbenějším v oblasti „vážného" i „populárního" umění. Je to krádež? Mají umělci, ať už pro zisk či ne, právo volně používat „vzorek" z již vytvořeného elektronického postředí, které je obklopuje, a použít jej pro svou vlastní práci?

Součástí psychologie umění vždy byla „zlodějina" fragmentů způsobem, který neznamenal ztrátu pro majitele. Většina skutečnosti umělců volně hovoří o množství materiálu, který ukradli tehdy a tehdy.

Mnoho umělců ví, že kradení z říše nápadů, technik, stylů apod.(nebo to nazývejme ovlivněním, chcete-li, aby to znělo legálně), není pouze v pořádku, ale je žádoucí a pro tvořivý vývoj dokonce zásadní.

Tento ověřený zdroj pokroku funguje mezi umělci od samého počátku umění a nebude popřen. Pro tvůrce a jejich zkušenosti je to jednoduše samozřejmé. 

Někdo říká, že existuje velký rozdíl mezi kradením těch nápadů, technik a stylů, které nejsou chráněny autorskými právy a mezi těmi, které jsou. Necháme-li stranou odstrašující faktor autorských práv, který nyní vládne celému právem okleštěnému uměleckému průmyslu, nemůžeme najít nic skutečně špatného na umělcích, kteří se rozhodnou vložit již existující umělecké „vzorky" do jejich vlastní práce.

Ani fakt, že máme ekonomicky motivovaná práva proti, neznamená, že to není vytoužený počin umělců. Ve skutečnosti má tento druh krádeže velmi uznávanou tradici v umění, jejíž historie sahá zpět až k průmyslové revoluci.

V počátečních letech tohoto století, začali Kubánci používat pro svou tvorbu různě nalezené materiály jako obaly výrobků a fotografie. Absolutně přirozená touha vtělit nebo transformovat již existující věci do jejich vlastní práce jako formu dialogu mezi nimi a prostředím, které je obklopuje, se nyní zdá samozřejmá. A toto „materiální" prostředí se začalo rozrůstat v podivných nových cestách.

Fakt přisvojování si v umění nyní poznamenává celé naše století, překračuje mystické hranice médií a soustavně vzrůstá jeho emocionální závažnost od začátku do konce bez ohledu na vzrůst a pád „stylů". Tento proces vykvetl z koláží, dadaisté nalezli objekty a koncept „objížděk", který vyvrcholil vizuálním uměním v polovině století popartovými ikonami masové kultury a masmédiovými produkty. Nyní, na konci tohoto století, je to především v hudbě, kde najdeme znovu přisvojování jako hlavní tvůrčí metodu a legální kontroverzi.

Myslíme, že je na čase, aby samozřejmá estetická možnost přisvojování byla posílena navzdory přijatým zákonům o autorských právech, která zakazují volné znovupoužití kulturních materiálů. Uvědomil si někdo, že osobní vlastnictví masové kultury je už samo o sobě trochu kontradiktivní?

Umělci vždy považovali životní prostředí, které je obklopovalo za inspiraci a suroviny za materiály k modelování a přemodelovávání. Toto století nám představilo v našem životním prostředí nové vlivy. Všichni jsme nyní ponořeni do stále vzrůstajícího prostředí médií - prostředí stejně tak skutečného a stejně tak ovlivňujícího jako je prostředí přírodní, ze kterého všechno vzniklo. Dnes jsme obklopeni nápady, představami, hudbou a texty zatavenými v plechovkách.

Moje televize mi nedávno sdělila, že 70 až 80 procentům naší populace získává nejvíce informací o světě z jejich televizních přístrojů. Většina z našich nápadů se už více nerodí z naší vlastní zkušenosti. Jsou to převzaté názory.

Velká část toho, co každý den vnímáme smysly, není zaměřena na fyzickou realitu okolo nás, ale na média, která nás nasycují. Jako umělci shledáváme, že toto nové elektrifikované prostředí nelze nekomentovat, nekritizovat a nemanipulovat.


KONTROVERZY

Culture Jammers Negativland ztratil zkušební nahrávku irských rockových bohů U2 v roce 1998, která stála je a jejich nahrávací studio přes 100 000 dolarů legální pokuty. 

Zločin spáchaný použitím image německého válečného letadla s názvem skladby U2 na něm a malá ukázka z „I still haven't found what I'm looking for." 

Také zaranžovali povedenou telefonickou zprávu pro dvě zpravodajské agentury. Informovali je o vymyšlené sebevraždě dvou teenagerů, kteří ji údajně provedli během poslechu jejich parodie na Charlese Mansona „Helter Skelter." Tato informace se dostala do národních zpráv.


Akt přivlastňování uprostřed tohoto mediálního útoku představuje jakési uvolnění se z naší pozice bezmocných násosek, po níž tak touží inzerenti, kteří za to všechno platí. Je to velmi potřebná forma sebeobrany proti jednostranně statutárně zatuhlým mediálním přehradám.

Přivlastňování pojímá média jako taková jako zdroj sdělení, který má být zachyceno, přetvořeno i zkomoleno a vstřiknuto zpátky dtěm, kteří jsou mu podřízeni. Ti, kteří si přivlastňují, vyžadují právo vytvářet zrcadlově. 

Naše statutární kultura je na druhé straně předurčena dospět ke konci tohoto tisícilecí a přitom udržela svůj ekonomicky závislý pohled, že je tu něco celkově v nepořádku. Smyslově i filosoficky je proti zdravého rozumu popřít, že když něco proletí vzduchovými vlnami, ocitne se to doslova na veřejném území.

Fakt, že vlastníci kultury a její distributoři mohou prohlašovat, že to není pravda, je daň, kterou platí za snahu předělat zdravý rozum za maximální profit.

Náš kulturní vývoj si už nemůže dovolit více odkrývat, tak jak tomu docházelo v době před zákony o autorských právech. Například pravá folková hudba už není možná. Původní folkový proces začlenění předchozích melodií a textů je nemožný, jsou osobním vlastnictvím. Nyní existujeme ve společnosti chránící kulturní majetek autorskými právy.

Skutečná idea masové kultury je nyní prvotně poháněna ekonomickým ziskem a odměnou za vlastnictví. Je jasné, že než se tyto zákony objevily, musela se společnost potýkat s pirátským zneužíváním, ale zákony, kterébylo na základě tohoto faktu nutné vytvořit, učinily kriminálním počinem celý nápad vytváření jednoho díla za použití děl jiných.

Neproniknutelná tupá mezinárodní pavučina zákazů v oblasti autorských práv byla ziniciována a posuzována prostřednictvím Světového kongresu a ne těmi, kdo dělají umění, ale parazity v kultuře - statutárními, vydavatelskými a manažerskými bytostmi, kteří viděli příležitost zvýšit jejich vlastní příjem a příjem jejich klientů prostřednictvím vykořisťování úžasné humánní aktivity, která kolem nich vždy přirozně probíhala mluvíme o znovupoužití kultury. Tito představitelé kultury - právníci za úředníky, za agenty, za umělce - dokázali vytěžit z každé možné okrajové žíly peněžního potenciálu v jejich uměleckém majetku. Toto všechno se projednávalo pod maskou ochrany zájmů umělců na trhu a Kongres, který postrádá alternativní pohled na věc, je vždy podpořil.

Sitace je taková, dnes existují dva způsoby přivlastňování: legální a nelegální. Takže, můžete se ptát, musí-li být tato práce vykonána, proč nemůže každý dodržovat pravidla a postupovat legální cestou? Negativland zůstává na stinné straně existujícího práva, protože následovat ho by nám znemožnilo práci. Je to příklad, jak zákon o autorských právech ve skutečnosti slouží k tomu, aby zabránil celému kreativnímu procesu, který se nevyhnutelně vynořuje z našich reprodukčních technologií.

Chcete-li si přivlastnit nebo použít jakýkoli vzorek i pouze o několika sekundách, očekává se, že provedete dvě věci: Dostanete povolení a zaplatíte příslušné poplatky. Proces získání povolení je mezník, který se nedá obejít nikým, kdo hodlá použít materiál v kontextu nelichotivém pro umělce. To je přesně to, co chceme dělat. Mrtvý bod. Představte si, kolik kritické satiry by mohlovzniknout, kdybyste museli získat povolení od předmětu vaší satiry?

Problém platby je pro nás ještě větší překážkou. Negativland je malá skupina lidí, která existuje, aby udržela náš kritický postoj vně hlavního proudu korporace. Vytváříme a zpracováváme naši vlastní práci, pod naší vlastní značkou, s našimi vlastními skrovnými příjmy a vypůjčenými penězi. Naše práce je typicky nacpaná nalezenými prvky, krátkými fragmenty nahranými ze všech médií. Sahá to daleko za jeden nebo dva nebo deset nebo dvacet prvků. Na jedné nahrávce můžeme použít stovku odlišných prvků. Každý z těchto audio prvků má jiného vlastníka a každý z nich musí být lnalezen.

To je obvykle nemožné, protože přirozená zlomkovitost a rozmanitost našich vychytávek z rádia nebo televize nezahrnuje jméno a adresu autora. V případě, že je možné vlastníky nalézt a předpokládejme, že každý z nich souhlasí s naším použitm jeho díla, je nutné jim uhradil za každý fragment poplatek, který se může pohybovat od stovek k tisícům dolarů. Poplatky jsou samozřejmě stanoveny, lukrativně.

I kdybychom si to mohli dovolit, jsou tu ty nekonečné frustrace spočívající už v pouhém faktu snahy komunikovat s letargickou a nemotivovanou byrokracií. Což znamená, že by se nám náš rozpočet a naše termíny vydání kompletně vymkly z rukou. Vydání díla může být doslova odkládáno po celá léta. Jako malí nezávislí, vydávající pouze jednou za čas, nemůžeme za těchto podmínek fungovat. Ve skutečnosti by nás jakýkoli pokus být legální sestřelil.

Tak dobře, jsme jenom malé bramborové hlavy, pracující způsobem, který zákon nepředpokládal, všechno je příliš problematické, proč tedy nezvolit nějakou jinou cestou? Pracujeme tímto způsobem, protože je to prostě zajímavé. Kolika pro umělce nezbytných práv bychom se měli vzdát, abychom udrželi naši vlastnicky-regulovanou kulturu? Směr, kterým se chce umění ubírat, může být někdy nebezpečný, to je riziko demokracie, ale rozhodně by neměl být určován tím, co nám chtějí dovolit obchodníci. Najděte si to ve slovníku - umění není definováno jako obchod! Je to zdravé, jsou věci v pořádku, když zástupci obchodu určují umělcům možnost experimentovat nebo je to předpis na kulturní stagnaci?

Negativland navrhuje některé možné revize v zákonech o autorských právech, které by velmi rychle odstranily z praxe všechny zákazy přivlastňování si některých fragmentů. Obecně podporujeme široký pohled na autorská práva. Ale podporujeme ochranu a platby umělcům a jejich administrativě za přímé použití jejich prací komerčními inzerenty. Jinak by tvůrci mohli volně včleňovat fragmenty z tvorby jiných do své vlastní práce.

Pokud jde o definici, „fragmentu", můžeme říci „méně, než celé dílo", abychom tomu dali co nejrozsáhlejší prostor. Jakkoli jednoduchá kompilace téměř celých prací popíraná vlastníkem, by neprošla rozhodujícím testem pro platné volné přivlastnění. Jmenovitě: jestliže získává celý znovupoužitý materiál větší hodnotu nebo ne, samo o sobě je to mnohem více než složení jeho částí? Setkáme-li se se skutečnými příklady, není to obvykle těžké posoudit.

Dnes se tento způsob podpory pro naši přirozenou potřebu remixovat kulturu objevuje pouze mizivě v článku o autorských právech v doktríně „Fair Use" (Oprávněné použití). Pravidla Oprávněného použití jsou sestavena tak, aby dovolila volné přisvojení si v jistých případech parodie nebo komentáře. V současnosti jsou tyto možnosti konzervativně interpretovány a často odepírány. Obrovské zlepšení by nastalo, kdyby sekce Oprávněné použití v již existujícím právu byla rozšířena nebo liberalizována, aby umožnila jakékoli částečné použití z jakéhokoli důvodu. (Znovu „celé dílo je lepší, než součet jeho částí")

Jestliže se toto objeví, zbytek zákona o autorských právech může zůstat takový, jaký je (jestliže to chceme) a může být i nadále aplikováno `ve všech případech krádeže díla pro komerční zisk, (nelegální prodej určitých prací). Krása doktríny Oprávněné použití spočívá v jediném přikývnutí, které chybí umělecké svobodě a svobodnému vyjádření o konkrétním uměleckém díle, a ono přikývnutí je schopno překlenout ostatní omezení. Soudní případy přisvojení, které se zaměřují na Oprávněné použití a potřebě jeho renovace, by mohly začít pročišťovat to kulturní bahniště prostřednictvím legálního precedentu. 

Dokud se taková úprava neobjeví, moderní společnosti budou nadále poukazovat na smrtelné stisky na kulturním „majetku" činěné právníky v jejich neúprosné bitvě se zdravým rozumem a přirozenými sklony celé populace jeho uživatelů.


Sony vyvíjí nový anti-pirátský systém

Jako odpověď na rostoucí nebezpečí ohrožení zisků, které pro digitální hudbu znamenají internetoví piráti, se Sony Corporation rozhodla vyvinout nový ochranný systém, navržený tak, aby nahrávací průmysl mohl prodávat hudbu bezpečně, jak on-line (připojením na internet), tak v digitálních formách typu CD nebo audio DVD.

Návrh nejprve poputuje k Iniciativě za bezpečnost digitální hudby, což je průmyslová skupina, která byla v lednu založena Americkou asociací nahrávacího průmyslu. Nové schéma se skládá ze dvou oddělených kopírovacích ochranných systémů, Magicgate a OpenMG, které oba vyžadují zakoupení speciálních hardwarových systémů, které budou hudební soubory po zakoupení skládat dohromady. Magicgate bude speciální chip vestavěný do každého přehrávače a nahrávacího zařízení.

OpenMG pro osobní počítače a podobná zařízení, nutí zákazníky, aby si zakoupili hardwarové zařízení, kterému se říká dongle, pomocí něhož se k počítači připojí seriální port. Dongle zajistí, že zakódované hudební soubory mohou být před tím, než se reprodukují, kopírované pouze schváleným zařízením na digitální nahrávání.

Sony tvrdí, že také vyvinulo třetí kopírovací ochranný systém, který se jmenuje Super Magicgat. Ten by měl vyřešit problémy související s kopírovacími ochrannými schématy tak, že dá zákazníkovi možnost poslechnout si neomezené množství hudby za jediný předplatitelský poplatek.

Cold Weather, Hot Deals - Get $40 off hotel bookings

Naše mise

1. Chcete-li si myslíte
Uděláte-li si lidé myslí si myslí, budou tě miluju. Pokud jste opravdu si myslí, budou vás nenávidět.
2. Sdělit světu pravdu
Když si jen říct pravdu, začnete vydělávat důvěru, jako novináři, naším posláním je říkat pravdu.
3. Aby se budete smát
Chceme, aby se budete smát, smích, úšklebek, škleb, nebo úsměv, když se snažíme najít vzhůru života ve vší zla kolem nás.
Think Magazine is a grenade in the lap of journalism!

_ The Economist

 

Name Day/Svátek

Yesterday : Dita Today : Soňa Tomorrow : Taťána After tomorrow : Arnošt

 
Londýn
T. Navara Green Bridge London

Na to, aby člověk Londýn opravdu poznal, by mu asi nestačil ani celý život, protože Londýn j [ ... ]

Snaží se naše vlády skrývat existenci bytostí z ci...
Joe Bodia UFO konspiraci

Nejprve se pokusme vyzkoumat, proč by vláda něco takového chtěla dělat?

Diamanda Galás
Jarka Fricová Diamanda Galás

„Můj hlas mi byl dán jako nástroj k inspiraci mých přátel a jako prostředek [ ... ]

Pravidla pro chlapce v novém vztahu
Lucie Výborná Pravidla pro chlapce v novém vztahu

Na začátku, ještě předtím, než začne být řeč o nějaké fázi „vztahu“, prochází ka [ ... ]

HOOVERPHONIC - Blue Wonder Power Milk
Keith Kirchner HOOVERPHONIC - Blue Wonder Power Milk

Blue Wonder Power Milk je jeden dlouhý kosmopolitní katalog cest špionážními filmy.

DIMITRI FROM PARIS - Sacre Blue
Keith Kirchner DIMITRI FROM PARIS - Sacre Blue

Představste si Paříž: romantické duše všude kolem. Pětačtyřicetihodinový pracovní týden [ ... ]

IBIZARRE - The Ambient Collection Vol. 5
Vlastimil BeránekIBIZARRE - The Ambient Collection Vol. 5

Ostrov Ibiza si už před více než deseti lety oblíbili (nejen) britšt&iacu [ ... ]

Phil Shöenfelt, když oční víčka oddělují noc ode d...
Jarka Fricová Phil Shöenfelt

Krátce poté, kdy jsme si byli představeni, sedíme s Philem za šatní p& [ ... ]

Postřehy DJ Icemana
Eva Kolářová DJ Iceman

Poslední srpnový víkend se konala v Západním Londýně gigantická hudební akce Notting Hill C [ ... ]

Kvalita versus množství
Emma Goldman Emma Goldmannova

Kdybych měl jedním slovem shrnout tendenci naší doby, řekl bych Kvantita.

Morcheeba: Charango
Jakub Štefanko Morcheeba: Charango

Tak by se dala označit tvorba britské hudební trojky,skládající se z bratrů Paula a Ross [ ... ]

Pozor!!! Nečtěte!!!
Tomáš Partl Illustrace: Michael Lennea

Určitě znáte výhody Internetu: e-mail kamkoliv na světě, porno na WWW a možnost vlastního ex [ ... ]