MŮŽETE TĚŽE UŽITOVAT ČTENÍ TOTO >>

Patří nesnášenliví Češi do kosmopolitní Evropy?
fShare
0
Pin It

Mnoho let uplynulo od vraždy súdánského studenta skinheads dvou českých v Praze.

Vybavíme-li si ohnivé projevy politiků na demonstraci po této vraždě, můžeme vidět, že slibovaná atmosféra, ve které by se rasističtí štváči ani nemohli objevit na veřejnosti, se ve společnosti prostě nezabydlela.

Ani přitvrzení při trestání rasově motivovaných násilností, které politici rovněž slibovali, rasovou nenášenlivost v zemi nezmírnilo. Ačkoli v polovině února došlo k další rasově motivované vraždě, vláda ani parlament zatím žádné návrhy řešení problému neprojednaly.

Let uplynulo od doby, mnoho rodin prchajících českých Romů ze země, kde již neviděly svou šťastnou budoucnost, kde si nemohly ani být jisti svým životem, ze země kterou její majoritní populace považuje za naprosto demokratickou a liberální, ze země která chce být přijata do Evropské unie a NATO. Udělení statutu uprchlíků prvním z těchto rodin dává za pravdu prchajícím Rómům. Pro některé Čechy je to šok, pro všechny však ostuda. Rómům, kteří opustili naši netolerantní společnost, sami na západ rostoucím počtem rasových konfliktů vzkazujeme, že učinili správně.

Problém soužití bílých Čechů s českými Rómy samozřejmě specificky „zformoval" dlouhý komunistický režim. Neexistence občanské společnosti nutila žít lidi izolovaně, starat se sám o sebe, a tak byla společnost silně atomizovaná a xenofobní, zvláště pak ke všem prvkům, které „nestály v řadě", které byly cizí. Takovými byli právě Rómové, lehce odlišitelní, s rozdílným způsobem života od většiny.

Bílá česká většina se tak ani nepokoušela s rómskou populací žít nebo hledat společné prvky, prvky integrace. Naopak vznikaly takové plány jako umělá koncentrace Rómů, jejich násilné stěhování do městských, často segregovaných sídlišť a podobně. V zemi tak dlouho uzavřené okolnímu světu, kde jedinou menšinou byli prakticky jen oni „tak odlišní" Rómové, se tak vytvořila všeobecná xenofobie, nedůvěra ke všemu, co se vymyká, co není naší vlastní zkušeností.

Poté, co se v roce 1990 otevřely hranice, ukázalo se, že po tak dlouhé izolaci nejsme schopni vstřebat, že svět se stává multikulturním, že ideálem už dávno není etnicky čistý národní stát. Především v Praze se za posledních pár let vytvořila mezinárodní, do určité míry i multikulturní společnost, ne nepodobná většině západoevropských velkoměst. Avšak úměrně tomu se zřejmě většinová česká společnost bude snažit upevňovat své zatím nepříliš stabilní národní sebevědomí. A tak zásady tolerance, svobody a demokracie, které jsme na přelomu let 1989 a 1990 tak samozřejmě přijali za své, čeká ještě jistě zatěžkávací zkouška.

Pokud jsou lidé v otevřené demokratické společnosti tázáni na jejich osobní postoje k rasismu, drtivá většina z nich takové projevy odsoudí. Problémem většinové společnosti je však rozpor v podobných otázkách mezi vyjadřovanými postoji a vnitřními pocity. V České republice však agentuře IVVM v září loňského roku 43% dotazovaných odpovědělo, že nevěří v možnost šťastného spolužití Čechů a Rómů.

Naopak jen 6% z dotazovaných si myslelo, že vztahy mezi Čechy a Rómy se budou zlepšovat. K tomu jen těsně více než jedna čtvrtina respondentů odpověděla, že Češi by měli být vůči Rómům tolerantnější. Zdá se tedy, že situaci Rómů v České republice většina jejích obyvatel nechce napravovat, je s ní dokonce jistým způsobem spokojena. Mnoho lidí se ani nestydí přiznat svou tichou podporu rasistickým útokům na české Rómy.

Rasismus má v české společnosti hluboké kořeny a je poměrně široce rozšířen. V ČR jsou nejen tolerovány extrémní rasistické organizace, rasismus je v naší zemi bohužel i institucializován. Zákon o občanství ČR znepokojil evropské i americké politiky a postihl desítky rómských rodin, z nichž mnohé dodnes nezískaly české občanství i přesto, že v naší zemi žijí třeba i celý svůj život, a nemohou tak volit, hlásit se o sociální pomoc či jinak skutečně komunikovat se státními úřady ani se jinak regulérně zapojit do občanské společnosti. Ačkoli tento zákon byl po nátlaku novelizován, je stále jen kompromisní a řadu problémů neřeší.

Rasismus je také přítomen ve vyhláškách a činnosti úřadů místní samosprávy. Důkazů je od mnoha případů tabulí zakazujících Rómům vstup tam či onam, přes neslavnou tzv. Jirkovskou vyhlášku až po finanční podporu několika radnic těm Rómům, kteří opustí své město, až příliš mnoho. Podle šetření ministersva školství bylo v roce 1970 ve zvláštních školách asi 20% rómských žáků, dnes toto číslo převyšuje 50%.

Rovněž nezaměstnanost Rómů v některých oblastech přesahuje až 80%. Česká vláda, ačkoli je vázána mezinárodními úmluvami o důstojném udržování památky rasových obětí z druhé světové války, neodstranila zatím prasečí farmu v Letech, kde stál koncentrační tábor, ve kterém pod dohledem českých protektorátních četníků zahynuly stovky Rómů.

Je rovněž ostudou vlády a celé společnosti, že zatímco zahraniční nadace a instituce podporují např. pomoc při vyřizování českého občanství těm Rómům, kteří ho zatím nezískali, velká část poplatků plyne do pokladny vlády, která nese za tento problém zodpovědnost, avšak neřeší jej. Dokumentační středisko pro lidská práva eviduje v ČR (Československu) od roku 1990 přes 820 násilných zločinů s rasovým nebo ideologickým podtextem. Většina z nich však nebyla takto kvalifikována policií. Přísnější měřítka na agresivní rasisty totiž policie začala uplatňovat zhruba až před dvěma lety. Stále však jak policie, tak žalobci a soudci doposud nemají vyřešený základní problém, totiž jak se vlastně pozná, že útok měl tzv. rasovou motivaci. To vše jsou jen některé příznaky české politické kultury, prodchnuté nenávistí a opovržením vůči českým Rómům.

Pokud se v naší společnosti nezačne urychleně pracovat na změnách, tento morální a politický problém bude stále narůstat.

Samozřejmostí by se měly stát vzdělávací programy pro rómské děti, působení rómských kurátorů, programy rómské zaměstnanosti i širší zapojení Rómů do politiky a policejních sborů. Na druhou stranu jsou však jistě přinejmenším problematická tzv. rychlá řešení, stejně jako řešení pomocí kvót.

Pravicový extremismus má v ČR podhoubí zejména na učilištích. Zhruba dvě třetiny učňů projevují v různé míře rasistické názory. Velká většina rasisticky motivovaných násilných činů je spáchána lidmi do 18 let. Rovněž skinheadská hnutí sdružují především lidi s učňovským vzděláním, lidi se špatným rodinným zázemím a výchovou, nízkou kvalifikací či nezaměstnané. Je tedy nutné vzdělávání již velice mladých lidí ohledně nutnosti tolerance, respektování svobody druhého a demokratických hodnot pro zdravý život společnosti vůbec, stejně jako i zde zapojit v co nejvíce případech sociální kurátory.

Na druhou stranu, jakékoli projevy rasismu, ať již násilného či jen verbálního, je třeba podrobit tvrdé represi ze strany policie i psychologickému tlaku ze strany celé společnosti.

Nejhůře řešitelným problém se však může zdát zbavení tak velké části naší společnosti rasistických choutek. Jsou to hlavně politici a lidé veřejně činní, kteří musí o těchto věcech veřejně mluvit, debatovat, vyjadřovat své názory, neboť to jsou právě oni, kteří vytvářejí zdejší normy chování. A politici hájící či rozšiřující rasistické a xenofobní nálady musí být z politické scény tvrdě vytlačováni. Rovněž média musí představovat koncepčnější a zásadnější pořady, rubriky či články, vysvětlující zásady soužití lidí v multikulturní společnosti a světě, hledající a vysvětlující kořeny a příčiny šíření xenofobie, rasismu nebo šovinismu a podobně. Zároveň snad můžeme doufat i v pomoc růstu podílu lidí v naší zemi se zkušenostmi ze života či studií v multikulturních a kosmopolitních splečnostech.

Mohlo by se zanedlouho stát, že na naši republiku bude pohlíženo zvenčí jako na zemi, kde jsou útoky na lidi s odlišnou barvou pleti téměř kažodenní situací. Po roce 1990 jsme připustili, aby se mezi námi a našimi Rómy ještě prohloubila ekonomická, ale hlavně sociální a kulturní propast. Tato propast bude muset zmizet, pokud budeme chtít usilovat o přijetí do civilizovaného světa, ve kterém je rasismus nepřípustný a kriminální. Tato propast však zatím stále narůstá, stejně jako cena, kterou budeme muset složit, budeme-li jí chtít odstranit.

Naše mise

1. Chcete-li si myslíte
Uděláte-li si lidé myslí si myslí, budou tě miluju. Pokud jste opravdu si myslí, budou vás nenávidět.
2. Sdělit světu pravdu
Když si jen říct pravdu, začnete vydělávat důvěru, jako novináři, naším posláním je říkat pravdu.
3. Aby se budete smát
Chceme, aby se budete smát, smích, úšklebek, škleb, nebo úsměv, když se snažíme najít vzhůru života ve vší zla kolem nás.

Name Day/Svatek

Yesterday : Zdeňka Today : Jan Tomorrow : Ivan After tomorrow : Adriana

Café na půl cesty: Vlajková loď bláznů
Helena Chvojková Café na půl cesty

„Tohle je náš stůl, my to tu máme zadané," vyjela na mě šed [ ... ]

Fashion whore, what's in store...
Pavlína Farkašová moda praha

Zdravím všechny čtenáře!!! Nastala zima, což znamená, že se budeme muset přiobléci! Takže [ ... ]

Začalo jaro
Eva Kolářová Začalo jaro

Raději bych napslal Jaro je tady, ale nemohu tak učinit vzhledem k faktu, že pod tímto názvem p [ ... ]

Kouzelný zvon
Michael Kyselka Kouzelný zvon

Pohádka nejen pro děti...

FATBOY SLIM - On the floor of the Boutique
Keith Kirchner FATBOY SLIM - On the floor of the Boutique

V současné době dominuje The Big Beat mnoha klubovým scénám Velké Británie.

ASIAN DUB FOUNDATION - Facts and Fictions
ASIAN DUB FOUNDATION - Facts and Fictions

Tahle deska je sice z roku 1997, a je to nejlepší rapová deska roku (včetně Goldieho Digital).

Drogba vs. Messi v #EpicFood kampani tureckého let...
Jeffree Benet Drogba vs. Messi in Turkish Airlines #EpicFood campaign

Už jste viděli dnes všudypřítomné reklamy turecká letecká představovat Lionel Messi? Pokud  [ ... ]

Povídání s debutujícím filmovým režisérem; Eliška ...
Eva Kolářová Otakáro Schmidt

Poslední měsíc roku, poslední období tisíciletí pro někoho znamená zlom, pro n& [ ... ]

Ostatní články

Computer Engineering Program Basic engineering education And computer science of computer systems At Faculty of Information Technology Sriprathum university Emphasis on the design of embedded systems, both hardware and software, instruction set, VLSI technology and networking. To meet the needs of the industry.

System stakes. Stakes or system are mainly interesting if you want to play with stakes that are high-risk. In order to bet on that just 3 out of FOUR stakes must be right.Although, on the flip side, it's necessary for you to take a drop-off of your ( ZCode System - zcodesystemexclusive ) general odd by doing this, on-the-one-hand, your chances to win grow ... But in the event that you bet on two or one underdogs you perform quite profitably and nevertheless can shove your chances again, Click here for more information and see ...