Těžký život filmového diváka

Těžký život filmového diváka
Pin It

Nevím, zda si čtenáři uvědomují, k jakým dalekosáhlým změnám v českých kinech došlo v posledním desetiletí.

Akční filmy znamenaly příjemnou změnu. Filmovému průmyslu vévodili svalnatí hrdinové se samopalem v jedné ruce a s brokovnicí ve druhé. Málokomu však ušlo, že herecké umění poněkud pokulhávalo za jejich bicepsy. Hlavní protagonisté by se zřejmě ve světě Hollywoodu vůbec „neupíchli", kdyby netrávili předlouhé hodiny budováním své abnormální fyziognomie.

Bohužel tvůrci těchto snímků si vytyčili za cíl především dobrou (tudíž penězonosnou) podívanou, která odpovídá vkusu co nejširší vrstvy společnosti. To mi připomíná má raná dětská léta. I mně tehdy učaroval každý „ocelový hero", ale zhruba po dvacítce shlédnutých představení (pouze těch mládeži přístupných) mi začalo být poněkud divné, jak to mí oblíbenci asi dělají, že jim žádný z padesáti protivníků nezpůsobil ani škrábnutí. Vzrušení z akce brzy opadlo a na povrch začaly vystupovat logické nesrovnalosti.

Prostoduché filmy, které již nemohly otrlého diváka ničím překvapit, pouze šokovat, vystřídala nová vlna. Na scénu přišly všelijaké vědecko-fantastické pohádky, stále s notnou dávkou nelogična, které se tentokrát vzhledem k jejich zaměření promíjelo. Lépe řečeno mohlo se schovat za štítek s nápisem sci-fi. I když se změnila tématika, profily hlavních hrdinů zůstávaly stejné.

tále ta neohroženost a touha po napravování zatvrzelých zločinců. Ze smrdutých stok mafiánského podsvětí se děj přenesl do vzdálených koutů vesmíru nebo do osidel temného fantaskního čaroděje. Stopy americké naivity a horlivosti po „happyendech" však nezmizely. Tyto nechvalně známé aspekty si filmy „made in USA" uchovávají dodnes. Někomu to možná imponuje, ale typický český človíček z toho dvakrát nadšený není. Americký životní styl a charakteristická česká mentalita - to jsou dva naprosto odlišné způsoby uvažování.

Návštěvnost českých kin výrazně poklesla oproti situaci před tzv. „sametovou revolucí", a to i přes to, že nabídka filmů se za devět let podstatně rozšířila, což je jen ku prospěchu věci. Skutečnost ale zůstává stejná. Dokonce ani nastupující éra digitálního věku nedokázala, až na malé výjimky (vzpomeňme např. Den nezávislosti nebo Titanic), přilákat před filmová plátna tolik diváků, aby významně ovlivnila stav na citlivých vážkách statistik.

Dalším faktorem, proč se syndrom vyprodaného kina objevuje jen ve zcela výjimečných případech, je fakt, že ceny filmových představení neúměrně rostou. Před pěti lety jste mohli strávit dvě hodiny ve společnosti hereckého Olympu v průměru za 20-30 Kč. Nyní si připravte trojnásobek, spíše více, a to neberu v úvahu nákladné velkofilmy, jejichž cena je hnána až do krajních mezí. Řeč je samozřejmě o situaci v pražských kinech. Rozdíl v ceně za jednu vstupenku mezi Prahou a okolím byl nejlépe patrný v případě obnovené premiéry trilogie Hvězdných válek. V hlavním městě vás shlédnutí prvního dílu přišlo přibližně na 70 Kč, což je trojnásobek ceny, kterou jste zaplatili v Dobříši.

Český národ ale až tak moc hluboko do kapsy nemá. Důkazem je multikino Galaxie, které za prvního třičtvrtě roku své existence strhlo na svou stranu více než 7% celorepublikové návštěvnosti, o jeho podílu na tržbách ani nemluvě. Z těchto údajů vyplývá, že osmisálový kolos s celkovou kapacitou 1111 míst se těší značnému zájmu.

Jsou však multiplexy (= multikina) dobrou vyhlídkou do budoucnosti? Z pohledu obyčejného člověka, který každou korunu nejprve několikrát obrátí v ruce, než jí investuje do kultury, asi ne. Řada argumentů pro existenci těchto „vysavačů malých útulných kin" se opírá o stokrát omletý výrok: „Pokroku se nedá zabránit, podívejte se, jaká situace je na Západě!" Takový způsob argumentování je neklamným projevem pohodlnosti člověka.

Prostě přijdete, aniž byste měli potuchy o programu, vyberete si jeden nebo více filmů z nabídky a kdo vám může zakázat, abyste nestrávili celý den přebíháním ze sálu do sálu a neshlédli vše, co zrovna „letí!" Tento moderní kulturní mutant narušuje vžitou idylku malých biografů zastrčených kdesi ve spleti pražských uliček. Možná právě kvůli té nostalgii někteří z nás odmítají přijmout velké změny v zábavním průmyslu.

Těžko přehlédnout skutečnost, že klesá návštěvnost především menších kin, což souvisí s komercionalizací televize a nástupem videa. Za totalitních let, kdy se lidem nedostávalo kulturního vyžití, nebylo mnoho možností, jak naložit s volným časem. Východiskem byla návštěva kina představující jednu z mála relativně svobodných forem zábavy. Tehdejší světové hvězdy pop music jen zřídka koncertovaly ve státech východního bloku, nezavadili jste zde o divadelní soubor ze západu a majitelů videa bylo také pomálu.

Po pádu železné opony se situace výrazně změnila. Lidé zjistili, že je pro ně pohodlnější půjčit si film na videokazetě nebo si počkat, až bude v televizi. Jistě mi dáte za pravdu, že tento trend českým kinům příliš neprospívá. V případě pražských kin se jedná především o ta, která leží v okrajových částech. Jejich provoz se finančně nevyplácí, a pak zbývají pouze dvě varianty konce idylických kin. Buď jsou rušena a na jejich místě se zřizují herny a kasina, nebo se promění v mnohasálové továrny na zábavu (již se mluví o výstavbě jakéhosi dvojčete multikina Galaxie v prostorách nynějšího kina Sparta na Černém mostě).

Filmy, které zde můžete vidět, jsou z velké části kasovní trháky, což ještě neznamená, že se vždy jedná o kvalitní snímky. Náročnější divák, který neholduje komerčním kýčům, by byl úplně ztracen, kdyby neexistovala tzv. artkina a filmové kluby. Jedině tam může strávit večer podle svých představ. Repertoár těchto kin bývá opravdu velmi odlišný od toho, co stačí ke štěstí většině diváků.

Režiséři si nás obvykle snaží získat prostřednictvím laciných a především mnohokrát vyzkoušených triků. Nemusíte tudíž chodit daleko pro nadsázku a sentiment. Jen skuteční mistři svého řemesla vám ale mohou vyprávět příběh oproštěný od podbízivých prvků. Účelem není šokovat, ale donutit diváka, aby přemýšlel o pointě jejich díla. Právě proto existují filmové kluby a artkina, aby si i náročný divák přišel na své.

Zatímco v sedmdesátých letech existoval v Praze snad jen Filmový klub a Ponrepo, dnes už se jejich počet několikanásobně zvýšil. Jak je možné, že běžná kina jsou zavírána a nové filmové kluby a artkina stále vznikají? Vysvětlení si snadno domyslíte sami. Část divácké veřejnosti se již nenechává dále „oblbovat" a vybírá si kulturu dle svého vkusu. V případě kin s větším počtem míst se může stát, že přijde minimum diváků.

Vyvstává zde i problém členství. Na většinu představení pořádaných pro členy filmového klubu vás totiž nepustí bez příslušného průkazu, a to i přesto, že je kinosál téměř prázdný. Nejste-li tedy vlastníky členské legitimace, zavolejte si do kina ještě před odchodem z domova a přeptejte se na situaci. Ušetříte si tak zbytečná zklamání.

V některých kinech vás pustí na film, připlatíte-li si určitý poplatek, kterým se dorovná rozdíl mezi zlevněným vstupným pro člena klubu a běžnou cenou vstupenky. Většinou se jedná zhruba o dvacet korun. Provozovatelé kin si uvědomili, že pořádání „dobročinných sezení" pro úzký okruh přátel kinematografie se ekonomicky značně nevyplácí. Ostatně právo na zhlédnutí filmu má každý a na každém také je, zda se rozhodne investovat do klubové legitimace, nebo si opakovaně připlácet.

Přestože legitimace Asociace českých filmových klubů platí v celé republice, její cena se kino od kina různí. Tak například v kině Praha vás přijde na 30 Kč, zatímco v Dlabačově na pouhých 20 Kč. A z jakých kin tohoto typu si dnes můžete vybírat?

KINO RECENZE

KINO AERO Biskupcova 31, (mapa), 130 00, Praha 3, Tel: +420 271 771 349, Fax: +420 224 947 566, (Dříve než zavoláte, prosím zvažte, zde potřebné infromace nelze najít na webu. Rezervace vstupenek Vám rádi zajistíme na telefonním čísle 608 33 00 88), Email:This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.. Rezervace vstupenek 608 33 00 88 - Rezervovat vstupenky je možné online po kliknutí na čas u příslušného data projekce v detailech u konkrétního filmu pod synopsí nebo telefonicky každý všední den Po–Pá 10–17 h na čísle +420  608 33 00 88 nebo Skype. Pokladna: je otevřena denně 17–21 h, So 17–22.45 h, Ne 14.30–21.00 h. Bar: otevřen denně od 16 do 24 hodin. WIFI: Bezdrátové připojení na artový internet je non-stop a zdarma. Aero je také na Facebooku. Aero Panorama

Vzniklo už ve třicátých letech jako kino ministerstva vnitra pod názvem Stráž. Od té doby zchátralo, a tak v nedávné době městský úřad vypsal konkurs na jeho pronájem. Z něj vyšlo vítězně Občanské sdružení Pro-Aero (Společnost pro obnovu a rozvoj kina Aero). Měsíční rekonstrukce si vyžádala dvě stě padesát tisíc korun. Jedině díky této finanční injekci nepotkal poslední žižkovské kino na Praze 3 stejný osud jako většinu ostatních. Významné změny byly ukončeny 6. února 1998 a Aero „převlečené do nového kabátu" mohlo být znovu uvedeno do provozu. Občanské sdružení Pro-Aero se rozhodlo rozšířit okruh svých aktivit. Pondělky, úterky a středy jsou vyhrazeny filmovému klubu, čtvrtky a neděle divadlu a v pátek a v sobotu si na své přijdou příznivci akčních filmů. Výjimkou nejsou ani výstavy fotografií. V předsálí se nachází bar pro padesát lidí. Diváci si mohou brát pití přímo do sálu. Kino má maximální kapacitu 366 míst. Cena vstupenky by neměla přesáhnout padesát korun. Kdo uvažuje o zakoupení klubové legitimace, měl by počítat s částkou 40 Kč.

MAT CLUB Karlovo náměstí 19, 120 00 Praha 2, Tel: +420 224 915 765, Email: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., www.mat.cz

Malé kino s kapacitou pouhých 45 míst. Z tohoto důvodu doporučuji zakoupit si lístek v předstihu. Může se stát, že přijdete (třeba s partnerem) a bude vyprodáno. Lístky si však můžete rezervovat předem a vyzvednout nejpozději čtvrt hodiny před začátkem. Mimo klubových představení jsou zde uváděny i filmy komerčního rázu. Film Kundun - Život dalajlámy tady měl dokonce premiéru. Kino je ozvučeno 4-kanálovým systémem DOLBY STEREO SR (Spectral Recording), který umožňuje čistý záznam všech slyšitelných tónů stupnice.

Kdo se obává nepohodlných, tvrdých sedaček skřípajících při sebemenším pohybu, neměl by si v případě Matu dělat starosti. Sedačky jsou velmi měkké a hlavně pohodlné. Velmi příjemné chvilky můžete strávit nad skleničkou v bistru nebo kavárničce, která se nachází pár kroků od kinosálu. Ceny za vstupenky jsou odstupňovány podle stáří a původu filmu. Od 30 Kč za filmy pro děti až po 70 Kč za nové zahraniční filmy. Vyšší vstupné se platí pouze v případě mimořádných filmů. Představení určená pro členy klubu stojí 30 Kč. Členský průkaz je k dostání v pokladně kina za stejnou cenu.

KINO PONREPO-Bio Konvikt (kino Národního filmového archívu),Bartolomějská 11, 100 00 Praha 1, Tel.: 226 211 866, Email: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., Mapa Metro: Line B (Národní třída), Tram: 06, 09, 18, 21, 22, 23 (Stop: Národní třída)

Nachází se v historickém areálu s tisíciletou tradicí. Provozovatelé kina uvažují o odkrytí a zrestaurování nástropních maleb v sále z období baroka. Jsou zde uváděny ucelené profily světových filmových tvůrců, ukázky z tvorby národních kinematografií a české premiéry filmů ze zvláštního fondu uměleckých audiovizuálních děl. Filmy jsou přístupné pouze členům klubu Ponrepo. Legitimace s roční platností stojí 120 Kč. Důchodci, studenti a další členové rodiny mohou uplatňovat slevy. Za vstupné pak zaplatíte 15 nebo 20 Kč. Předprodej na čtrnáct dní dopředu začíná každou druhou a čtvrtou středu v měsíci. Kapacita kinosálu je 125 míst.

Z další pražských klubových kin je možno uvést ještě: PERŠTÝN (Na Perštýně 6, Praha 1), DELTA (Vlastina 887, Praha 6), dále ART STUDIO KYJEV (Vítězné nám. 4, Praha 6) a F.K. KOTOUČ (na vysokoškolské koleji 17. listopadu). Od října tohoto roku se program kina MĚSTSKÁ KNIHOVNA (Mariánské nám. 1, Praha 1) obohatí o filmy pro náročnější diváky. Vznikne tak nový filmový klub, jehož členové nebudou muset sahat příliš hluboko do kapsy. Do budoucna se uvažuje o zřízení Filmového klubu v Kulturním centru Čechie (Podlipného ul. 14, Praha 8).

Kina pro náročného diváka pochopitelně existují i v dalších městech, z nichž namátkou lze vybrat: Sokol v Kladně, brněnský klub Magnet a Brnoart, v Jablonci n. Nisou je to kino Junior, v Plzni Minikino a v Ostravě Kinoart a Minikino.

Kina, která ve svém programu myslí i na náročného diváka, vznikají jako obrana proti americkému monopolu. Mezi diváckou veřejností jsou i skuteční znalci světové kinematografie, kteří prohlédli pozlátko tzv. „popcornových filmů". Dávají raději přednost kvalitě. Atmosféra na takových projekcích se proto velmi liší od té, která panuje v případě promítání běžných tuctových snímků. Nikomu totiž není příliš po chuti poslouchat mlaskání souseda živícího se uprostřed nejzajímavější scény. Jedná se o nerovný boj mezi uměním a současnými komerčními trendy. Je jen na divákovi, pro kterou stranu se rozhodne.

Cold Weather, Hot Deals - Get $40 off hotel bookings

Naše mise

1. Chcete-li si myslíte
Uděláte-li si lidé myslí si myslí, budou tě miluju. Pokud jste opravdu si myslí, budou vás nenávidět.
2. Sdělit světu pravdu
Když si jen říct pravdu, začnete vydělávat důvěru, jako novináři, naším posláním je říkat pravdu.
3. Aby se budete smát
Chceme, aby se budete smát, smích, úšklebek, škleb, nebo úsměv, když se snažíme najít vzhůru života ve vší zla kolem nás.
Think Magazine is a grenade in the lap of journalism!

_ The Economist

 

Name Day/Svátek

Yesterday : Dita Today : Soňa Tomorrow : Taťána After tomorrow : Arnošt

 
ČECHOMOR - Proměny
Barbora Gregorová ČECHOMOR - PROMĚNY

S pytlem tzv. worldmusic, který se před několika lety nejen v naší zemi plnou [ ... ]

Partií měniče spojit s Hyundai pro letošní největš...
Joe BodiaPartií měniče spojit s Hyundai pro letošní největší akci

Iker Casillas (Španělsko), Lukas Podolski (Německo), Giuseppe Rossi (Itálie), Karim Benzema (Fra [ ... ]

ANTHRAX - The threat is real
Keith Kirchner ANTHRAX - The threat is real

Ta hrozba je reálná, bu bu bu!

4 HERO - Two Pages
Keith Kirchner 4 HERO - Two Pages

Třetí nahrávka od tajemné skupiny drum and bassových hlav, která úzce spolupracovala s Roni S [ ... ]

S hou$e music do dalšího tisíciletí
Spejbl Illustrace: Mario Torero

House party je jedním z hlavních druhů zábavy mladých lidí a konečně u  [ ... ]

Zvuková vylepšení
Joe Bodia Zvuková vylepšení

Nepostradatelné součásti vybavení do 3,000 Kč...

Profil skupiny: Eggnoise
Jen Maxa Eggnoise

Lékařství není určeno k tomu, aby vydělávalo peníze, ale aby [ ... ]

Richard Erml: Zuzanka a tibetské velehory (deník z...
Barbora Gregorová

Milý Richarde, stejně jako ty ležím v posteli (narozdíl od tebe ne na Bulovce [ ... ]

Rasismus a Xenofobie
Tomáš Sláma Rasismus a Xenofobie

Rasismus bezpochyby představuje jeden z největších problémů současnost [ ... ]

Jeff Mills: Můžeš to být právě ty, koho napadne ně...
Joe Bodia DJ Jeff Mills

Jeff Mills je vysoce uznávaný techno DJ ze Spojených států, který se přestěhoval do New York [ ... ]

Závislost na ‘Big Easy’
Lance P. Martin New Orleans

Řeknete-li někomu, že bydlíte v New Orleansu, vzbudíte jeho obdiv a zároveň i lítost.

Čím se zabývá ESF?
Eva McLeanová

Evropský sociální fond podporuje zaměstnanost, vytváří nové a lepší pracovní příleži [ ... ]