Graffiti je krásná

grafitti prahy
Pin It

Graffiti v té podobe, jak ho známe dnes, vzniklo na přelomu 60. - 70. let v New Yorku jako specifický projev tamní barevné komunity, a rychle proslavilo newyorské metro po celém světě.

American Grafitti Gallery

Stalo se symbolem atmosféry násilí a kriminality. Přestože svou značku ryl do skály pravěký člověk od Austrálie až po Sibiř a na zdi rodné Malagy čmáral i Pablo Picasso, současnost je ve svém názoru na graffiti nekompromisní. Je to vandalismus! Zdálo by se, že opravdu není o čem diskutovat. Je-li navíc poškozován cizí majetek, přesouvá se problém ze sféry estetiky do černobílého světa justice. Nesmíme však zapomínat, že na počátku bylo nejprve slovo a paragraf se objevil až časem...


Byl jsem tady, Fantomas!
Pro existenci člověka v jeho lidské pododě je důležitá ruka a slovo. Pohyb ruky a jméno - to jsou graffiti. Jejich nejčastější - a veřejností nejméně tolerovanou formou - je tag. Jméno, napsané nebo nastříkané rychlým tahem na zeì. Sprejer se svojí značku snaží dostat na co nejviditelnější místo, aby ho znalo co nejvíc lidí. Přitom souvislost mezi jeho konkrétní osobou a nápisem zůstává pro běžné publikum samozřejmě utajena. Není to umělec, jehož tvář by se usmívala ze stránek společenských časopisů. Spíš z policejní kartotéky. A mohl by to být i neviditelný fantom, jehož jediným projevem je barevná skvrna na zdi. Trochu kuriozní jsou proto archivy, které si writeři z fotografií svých děl zakládají. Ačkoli spěch vyfotit své dílo je vzhledem k tomu, jak rychle mohou být graffiti zlikvidovány, pochopitelný, naznačuje, že sprejeri jsou také jen lidé.

Důvody psaní po zdech jsou různé. Předvěký člověk svou činností svět kolonizoval. Každá vyrytá cára byla oporou nového světa, který nezadržitelne kvasil v jeho lebce. Nápisy, které známe z Antiky, jsou naproti tomu vulgární, nebo vyjadřují politické názory svých autorů. Ve vězeních, stejně jako v cílech oblíbených turistických tras / ale i ve slavném Tasíli / nacházíme zase jména a nápisy zamýšlené jako důkaz o vlastní existenci. Stopa. Byl jsem tady - Fantomas!! Někdy je to žert, jindy jediná připomínka lidského osudu.

Graffiti a umení
Všeobecně uznávaný je vliv graffiti na současnou typografii. Subkultura má svou módu i hudební styl — hip-hop — a je pohotově využívána spotřebním průmyslem. Estetika graffity už neodmyslitelně patří k tváři moderního města. Ale všechno má svůj háček. Tagy se nelíbí nikomu. A přitom právě ony jsou tím jedinečným gestem. Náš svět rozhodne není dokonalý a tag na fasádě nám to dokáže účinně připomenout.

Sprejer, který se distancuje od společnosti, logicky nerespektuje její hodnoty. To, že poškozuje cizí majetek pro něj nehraje žádnou roli. Město patří všem, a ten, komu se graffiti nelíbí, má zkrátka opoždený vkus...

Dojemná je proklamovaná úcta writerů k prověřeným památkám, jako je například chrám sv. Víta. Tagy na Karlově mostě jsou opravdu většinou dílem zahraničních sprejerů. Naši zase jezdí stříkat bez výčitek svědomí na monumenty do Berlína nebo Sao Paula. Jedná se o rozvinutou mezinárodní turistiku. Komunita dokáže zabezpečit ubytování, pomůže vytipovat vhodnou plochu, případně sežene zdroj peněz. O tom se generacím odkázaným na devizový příslib, ani nezdálo.

Za umění své výtvory samotní sprejeri nepovažují. Ale kdyby náhodou, tak se chlubí kýčovitě zmalovanými plochami tenisových zdí a tramvajových koridorů. Nejdůležitejší je pro ně sám proces malby. S námětem se nijak nezatěžují. I barvy používají v nejlepším případě jenom tak, aby ladily s okolím. Vytvářejí vlastně dekorace. Kvalitu graffiti sami mezi sebou posuzují podle originality typu písma/nikoli nápisu/a umístění.

Za pozornost přesto určitě stojí konkrétně v Praze například zeì nad Hotelem Hoffmeister, který je jinak prolezlý nejhorším kýcem současného „umění“ (u Chotkových sadů na Malé Straně), dnes už přestříkaný Kafka na zdi Valdštejnské jízdárny, nebo pomalovaná socha dělníka na Chodově. V minulosti byli dokonce sprejeři pokládáni za nástupce abstraktních expresionistů. Jejich techniku však utváří především spěch, aby nebyli chyceni při činu. A vnitřní náboj, který nepochybně mají a který je žene do ulic, je pro ně věcí životního stylu, jehož jedinečnost s uměním nespojují. To jim nebrání v nástupu do uměleckých škol. Umění je přitahuje. Představa co je to umení, je však velmi vstřícná tradičnímu pojetí. A na ulicích je to vidět. Situaci tak paradoxně zachraňují tagy proklínané na fasádách celého sveta.

„Praha v srdci sprejeru“
„Praha v srdci sprejerů“ je kampaní Magistrátu hl. m. Prahy, který se tak pokouší aktivně přistoupit k problému, který ho v loňském roce stál témeř 10 000 000 korun. Snaží se, jak umí. Určitě i radní mají potomky, kteří běhají po nocích s kapucou na hlave a sprejem v ruce. Takže proběhl seminář o graffiti v Rudolfinu v rámci akce „Umění ve veřejném prostoru“, stejně jako veřejná diskuse v Městské knihovně.

A dokonce celá výstava fotografií graffiti v efektní galerii v suterénu Magistrátu na Náměstí Franze Kafky. Pro writery bylo také vytipováno několik vhodných legálních - ploch, kde by se mohli vyřádit a přitom „nikomu neškodit“. Všem je jasné, že tím z „nejpočmáranějšího města v Evrope“ všechny nápisy nezmizí, ale zabít několik much najednou se magistrátu rozhodně daří. Část sprejerů se opravdu s radostí přesune na legální plochy, protože „budou mít klid na práci, policie je nebude prudit, ani zdržovat a nepřijdou o své dost drahé barvy“. Občané uvidí, že radní nějak řeší situaci, na kterou si všichni stěžují a navíc - vzhled Prahy se skutečně zlepší, protože ty příšerné partie, kterými neznámý pachatel zničil rozsáhlé části našich měst, zakryjí fantastická leporela.

Podstata graffiti tím ovšem nenápadně zmizí. Část writeru si to uvědomuje a na legálních plochách svou budoucnost nevidí. V této souvislosti stojí za pozornost akce nezávislých ruských umělců, kteří zatřeli šedou barvou legální graffiti na berlínské zdi. Byli při tom pochopitelně zatčeni ...

Mene, mene, tekel, ufarsin Hořící nápis, který se zjevil biblickému králi Balsazarovi zvěstoval, že panování jeho bylo váženo a shledáno lehkým. Podobným znamením mohou pro nás být graffiti. Žádná společnost není skvělá a každá mladá generace si to uvědomuje. Ani sněmovnou navrhovaný nesmyslný zákon, který chce sprejery posílat na mnoho let do vězení, to nezmění. Snaha prosadit ho, však odhaluje jeho navrhovatele. Pěkná fasáda na shnilém dome je Potěmkinovou vesnicí. Majitelé nemovitostí mají svou představu, jak vypadá spokojeně fungující společnost. Sprejerům dává za pravdu každodenní realita. Podle mínění vetšiny jsou ale právě oni těmi, kdo situaci zhoršují a přidělávají zbytečné starosti a náklady. Můžeme je však vnímat jako ekzém, signalizující nemoci organismu. Potom jejich čmáranice na zdech zase až tak nevadí. Solidně postavený dům vydrží několik staletí. Co je proti tomu šplíchanec barvy...

Cold Weather, Hot Deals - Get $40 off hotel bookings

Naše mise

1. Chcete-li si myslíte
Uděláte-li si lidé myslí si myslí, budou tě miluju. Pokud jste opravdu si myslí, budou vás nenávidět.
2. Sdělit světu pravdu
Když si jen říct pravdu, začnete vydělávat důvěru, jako novináři, naším posláním je říkat pravdu.
3. Aby se budete smát
Chceme, aby se budete smát, smích, úšklebek, škleb, nebo úsměv, když se snažíme najít vzhůru života ve vší zla kolem nás.
Think Magazine is a grenade in the lap of journalism!

_ The Economist

 

Name Day/Svátek

Yesterday : Taťána Today : Arnošt Tomorrow : Kvido After tomorrow : Hugo

 
Europa-informační server EU
Eva McLeanová

Máte nějaké dotazy ohledně EU? Stěhujete se v rámci Evropy do zahraničí a hledáte infor [ ... ]

Kam zmizely dobré mravy?
Jeffree Benet Mono tramvaje

Elitáři bezpochyby nastolili v historii etiky tvrdou linii. Nicméně, její základní principy n [ ... ]

SOUTHPAW - Popsecret
Vlastimil BeránekSOUTHPAW - Popsecret

Southpaw už několik let patří k velkým nadějím pražské klubov&eacu [ ... ]

DAFT PUNK - Alive
Vlastimil Beránek DAFT PUNK - ALIVE

épřed čtyřmi lety uchvátil novátorský debut Homework dvou mlad&yac [ ... ]

STREET WORKERS: Ti, kteří se starají
Eva Kolářová

Před časem jsem se vypravila do terapeutické komunity Magdaléna v Mníš [ ... ]

Krátká historie rtěnky
Anna Koslová Krátká historie rtěnky

Jste-li dívka, pak ten nejlevnější způsob, jak vlastnit výrobek známé design [ ... ]

Podej mi ty kleště, prosím tě
Joe Bodia Podej mi ty kleště, prosím tě

Od vybouchlých krav až po masturbování s áervy: příběhy z vnějších hranic sexuální perv [ ... ]

SONIC YOUTH - A Thousand Leaves
Keith Kirchner SONIC YOUTH - A Thousand Leaves

Pamatuji se, že jsem Live At Leeeds od Who poprvé slyšel v roce 1979.

Něco o snech
T. Navara Něco o snech

„Někdy si říkám, že by bylo asi lepší sny vůbec nemít.  [ ... ]

Pink Moon
Keith Kirchner Charlie One, Ohm Square

Co se stane, když smícháš spoustu Jacka Danielse, lehký marlbora a surrealistickou atmosf [ ... ]

Co je vaší závislostí?
Tomáš Sláma Co je vaší závislostí?

Samotný název tohoto preparátu vyznívá velmi pozitivně.

Spokojený život
Salah M. Spokojený život

Rozhodně jsem zastáncem toho, brát všechno v pohodě. Tím nemyslím jen takov [ ... ]