Mistr Loutkař

Mistr Loutkař - Karel Gott
Pin It

Jednoho dne mě bezmyšlenkovitě listujícího nějakým magazínem zarazila fotografie Karla Gotta.

Vypadal jako svoje vlastní posmrtná maska. "Musíš uznat, že ten chlap má výdrž," řekl jsem své přítelkyni. Podívala se do magazínu, zjistila, o kom mluvím a pokrčila rameny: "Ten si zazpívá i na vlastním pohřbu," řekla pohrdlivě.

Jsem si jistý, že to myslela ironicky, ale přesto mi ta představa nešla z hlavy. Koneckonců Čechy jsou země loutek a maňásků. Jestliže navíc uvažujeme o pokroku, kterým muselo projít umění balzamování od dob Tutanchamona, nepotřebujeme příliš velkou dávku fantazie, abychom si představili Karla zpívajícího "Kávu si osladím" a pohupujícího se tanečním krokem na víku své vlastní rakve z jedné strany na druhou.

Byl jsem tou podivnou a silnou představou ovlivněn celý den. Něco nebylo v pořádku, nemohl jsem se zbavit jakéhosi podezření, které odmítalo vyzradit svoji podstatu. Šťouralo mě pod žebra a šklebilo se. Večer na mne dolehl jako těžká přívalová vlna, ponechal mě zděšeného, vyčerpaného a propoceného.

Co když, říkal jsem si, je všechno už dávno mrtvé, co když Karel Gott, kterého všichni známe, je ve skutečnosti ovládán loutkařem a jeho mistrovskými tahy za neviditelné struny nebo méně decentně krutou pěstí maňáskáře?

Zacházím příliš daleko? Stejně jako já jste patrně Karla viděli pouze v televizi. Musíte souhlasit, že je jeho obraz zřídkakdy větší než 15 cm, i když se díváte zblízka na 24 palcovou obrazovku. Je snadné manipulovat maňáskem vysokým 15 cm. Dětská hra.

Nemyslím, že jsem od přírody ustrašený. Ale té noci jsem své přítelkyni nic neřekl (byla to ona, kdo mi toho brouka nasadila do hlavy), abych ji nevystrašil nebo netraumatizoval. Účty za terapii, kterou potřebuje díky vlivu našeho vztahu na ní, jsou už tak dost vysoké. Místo toho jsem se rozhodl odhalit pravdu sám bez ohledu na nebezpečí, kterému bych mohl být vystaven.

To, co jsem hledal, jsem našel ve Zlatých stránkách a onen večer jsem se přistihl, jak šplhám do 13. patra paneláku na odlehlém sídlišti na okraji Prahy. Zastavil jsem, abych svému dechu, který jsem opustil někde ve čtvrtém patře, umožnil mě dohnat. Pode mnou pomalu kroužili supi, nade mnou byla černá obloha, fenomen, který jsem si spojoval s nocí.

Po delším hledání jsem konečně našel byt číslo 666, který byl mazaně ukryt mezi byty 665 a 667. Na štítku bylo napsáno "K. Klaus: Mistr loutkář (a příležitostný balzamovač)."

Zvonek, který visel z horního futra, by uspokojivě posloužil ve zvonici jakékoli masivní katedrály. Zvedl jsem palici, která ležela na straně a prudce s ní houpoval, když se dveře otevřely. Vše, co jsem mohl udělat, bylo přesměrovat dráhu palice a prásknout s ní do zdi vedle dveří bytu, do kterého jsem chtěl vstoupit.

"Omlouvám se za tu zeď," chytal jsem v prachu dech.

Přede mnou stála úchvatná malá bytost s havraními vlasy, tvářila se chlípně a v očích měla záblesk tragédie. Usoudil jsem, že je mistrovou manželkou. "Pojďte dál," zamumlala tak tekutým tónem, že začala ukapávat. Uvedla mě k mistrovi a zmizela. Nějakou dobu, minutu nebo tak, bylo ticho. Pak mistr řekl: "Řekněte mi, jaký je rozdíl mezi vadí a nevadí?" Povytáhl jsem obočí, zvedl trochu ret a předstíral, že hluboce přemýšlím, v čemž mám dobrou praxi.

"Provádí," pravil jsem procítěně.

"No tak nic," řekl a odvrátil se. Ztěžka jsem se usmál a přemítal, jestli jsem ho nějak zklamal. "Tak co chceš vědět?" zamumlal trpce jako někdo, kdo zná utrpení, zná jej důvěrně a prožívá jej často, někdy i čtyřikrát během noci, ačkoli má na krku už alespoň pět křížků. Byl to muž, který byl nepochopen, pošlapán stádem, vysmíván a popliván: zůstaly na něm stopy, které to potvrzovaly.

Začal jsem koktat va snaze nalézt slova, do kterých bych vtělil své domněnky. "Předpokládejme," řekl jsem a dodal spěšně: "...je to pouhá hypotéza... že Karel Gott před deseti lety zemřel ve snaze..." zakašlal jsem, "...uplatnit své přehnané ambice na běžkách." (Bližší vysvětlení podává pod titulkem "Karel Gott pohřbívá hlavu ve sněhu" na svých stránkách časopis Playboy '87).

Mistr mě poslouchal, jak jsem tak předkládal své dohady a pokyvoval hlavou. Když jsem skončil, jednoduše řekl: "Co říkáte, je možné. Máme technologii."

"Jé...," vydechl jsem. Pak jsem dech znovu chytil a jak jsem si všiml, stejně tak činil on. Mám pocit, že jsme se oba začali uvažovat o tom, že bychom mšli s dýcháním přestat. V ten okamžik jsem mezi námi cítil nevyslovené porozumění. Možná, že to bylo právě to porozumění, které ho přesvědčilo udělat něco, co se totálně vymykalo charakteru tohoto velmi citlivého a diskrétního muže.

Krátce (měl jenom jednu nohu, což jsem opomněl poznamenat) mi dovolil, abych se podíval na jisté dokumenty označené "tajné." Co jsem uviděl, mě zmrazilo do morku kostí.

Jména, data, seznam významných osobností ze světa politiky, médií, umění, domácí známí, jména známá tobě, mně a jí, jména, která se mohla těšit dostatečné důvěře ke stěhování madony s dítětem v jedné ruce a taškou zlata v druhé, sůl a chléb této smaragdové země... bez vyjímky byli všichni oběťmi nejkrutějšího zne-užití. Existují prodloužení a prodloužení, ale tohle nebyl ten druh výhry přítele v base.

Obzvláště jedno jméno, kterého jsem si všiml na začátku. Proč mi to moje přítelkyně neřekla? Nebylo to fér nechat člověka nevědomého. Ale je čas jít.

Můj výrobce maňásků si nerad navléká chirurgické rukavice na moc dlouho, způsobují mu kožní potíže.

Rád bych věděl, co si myslí o tom, jak se cítím já!

Cold Weather, Hot Deals - Get $40 off hotel bookings

Naše mise

1. Chcete-li si myslíte
Uděláte-li si lidé myslí si myslí, budou tě miluju. Pokud jste opravdu si myslí, budou vás nenávidět.
2. Sdělit světu pravdu
Když si jen říct pravdu, začnete vydělávat důvěru, jako novináři, naším posláním je říkat pravdu.
3. Aby se budete smát
Chceme, aby se budete smát, smích, úšklebek, škleb, nebo úsměv, když se snažíme najít vzhůru života ve vší zla kolem nás.
Think Magazine is a grenade in the lap of journalism!

_ The Economist

 

Name Day/Svátek

Yesterday : Soňa Today : Taťána Tomorrow : Arnošt After tomorrow : Kvido

 
Beginer
Ditaela hřbitov

Bylo to takové mrazivé lednové odpoledne. Každým rokem v tomto pov&aacu [ ... ]

LADIDA - Laser Girl
Keith Kirchner LADIDA - Laser Girl

Ti šťastnější z vás, kteří na svých toulkách tímhle malým světem měli možnost dostat  [ ... ]

Příjemné mikročipy
Joe Bodia Příjemné mikročipy

Už tu bylo tetování. I body piercing (tj. kroužky, perličky a jiné ozdoby na různých čá [ ... ]

Podej mi ty kleště, prosím tě
Joe Bodia Podej mi ty kleště, prosím tě

Od vybouchlých krav až po masturbování s áervy: příběhy z vnějších hranic sexuální perv [ ... ]

Global Street Party '98 z Mého Pohledu
Joe Bodia Nevolte: revoltute!

16. 5.1998 došlo v Praze k patrně nejdůležitější, mám na mysli nejdůležitější z hledisk [ ... ]

Co s přicházejícím Silvestrem?
Eva Kolářová

Ne každý z nás patří mezi aktivní plánovače oslav, ale Silvestr je Silvestr.

Sexuální revoluce - Úvod do seriálu
Šimon Formánek

Sexualita jako projev ducha...

Fanfare Ciocârlia
Jarka Fricová Fanfare Ciocârlia

"Když říkám, že jsem z vesnice Zece Prajini, lidé si mysll, že pocházím z konce světa. Ale [ ... ]

Pražská Taneční Scéna Očima Cizích Djě: Pohodová, ...
Vlastimil Beránek Pražská Taneční Scéna Očima Cizích Djě

Usadili se v České republice a prosadili se na místní taneční scéně. Pochází z [ ... ]

Sociální kapitalismus
Theoryslut Sociální kapitalismus

Společenský život jedince se v sociokapitalismu odehrává skrze Systém zvaný „Chození do sp [ ... ]

Studna s Čistou vodou
Jarka Fricová Katarína Krnová

Katarínu mi představil měj kamarád před několika dny. Katarína Krnová je tanečnice, cho [ ... ]

„Láska” a jiná sprostá slova
Tony Landis „Láska” a jiná sprostá slova

Toto je pravdivý příběh. Chodil jsemasi šest měsícě se že [ ... ]