MŮŽETE TĚŽE UŽITOVAT ČTENÍ TOTO >>
S krásou do boje! Aneb jak nalíčit past (či obličej) na vychytralé agentury

I když je nové tisíciletí teprve batolátko, jasně nám sdělilo, že popularita modelek bude i nadále stoupat.

...

Můj otec byl skvělej
fShare
0
Pin It

Mohl sem s ním sedět u stolu a kouřit, když mi bylo deset.

To nedovolil ani mojí matce. Platilo tu pouze jediné pravidlo: žádné mluvení. A moje matka pořád mluvila, vždycky ji kvůli tomu musel praštit. Nevadilo mu to ani v ty dny, kdy sem měl být ve škole, seděl sem u stolu a byl sem zticha, jenom sem si sem tam sáhl pro cigáro. Lidé mluví o tom, že děti mají dělat, co chtějí a já byl šťastný, že sem to mohl dělat.

Ostatní lidi, co bydleli ve stejném baráku, nás neměli rádi. Otec si od nich něco občas vzal.

Ve skutečnosti sem ho při tom nikdy neviděl, ale věci se prostě objevovaly v našem bytě. Třeba balíček z ciziny s fotkama našich sousedů a ještě nějakejch lidí, který sem neznal, jo a taky fotky nějakýho mimina. Asi si to otec vzal ze schránky dole v domě, protože si myslel, že tam byly peníze.

Možná, že tam ňáký byly. Jednou přinesl od dětí od těch sousedů zezdola pár kolečkovejch bruslí. Párkrát mi je půjčili, když sem s nima ještě chodil ven. Přišly a ptaly se po nich. Ale měly smůlu, neměly je nechávat ve skříni na chodbě před jejich bytem a ještě ji ani nezamknout. Jejich škoda.

Ale celá ta rodina si to zasloužila, lidé jako oni nežijí skutečné životy, chovají se stejně jako všichni ostatní. Můj otec se chová jinak než všichni ostatní. Když si od nich něco vzal podruhé, šli na policii. Nic se neprokázalo, tak sem je přestal zdravit, když sem je potkal na schodech a s těma dětma sem se přestal kamarádit. Kdo chodí k policajtům a ještě kvůli sousedům, je prostě hnusák.

Jednoho dne přišel otec domů se psem, teda s malým štěnětem. Říkal, že ho někde dostal. Asi měl hodně přátel, protože mu lidé pořád něco dávali, ale nikdy jsem ho s nikým neviděl, kromě jeho bratra. Nebyli si podobní.

Můj otec nebyl velký, měl světlé vlasy a oči, které člověk málokdy u někoho viděl, byly malé a stále jakoby trochu zavřené. Ale jeho bratr byl vysoký a tlustý s očima jako ping pongové míčky a černými vlasy. Když byl můj otec se svým bratrem, nenechal mě sedět u stolu v kuchyni a výraz jeho tváře se měnil. Snažil se, co mohl, ale bylo mi jasné, že bratra nevidí rád.

Štěně nevypadalo ze začátku moc šťastně, ale dali sme mu s bráchou vodu , poplácali ho a ono na nás začalo skákat. Když to zkoušelo na mého otce, odstrčil ho. Ale myslelo si, že je to hra, bavilo ho to a skákalo čím dál víc, dokud ho otec nekopnul do žeber. Dlouze zakvičelo a se svěšenou hlavou odkulhalo na druhou stranu místnosti. Brácha začal brečet a vyběhl z místnosti za mámou.

Nevěděl sem, co mám dělat, ale pak se stalo něco zajímavého. Můj otec se začal smát. Když sem ho viděl, začal sem se taky smát. Netrvalo to dlouho, brzo přestal, sedl si ke stolu a zapálil si cigáro, ale když se smál, bylo to vzrušující, i když sem uvnitř cítil i trochu něco jiného.

Štěně s námi zůstalo dva týdny, ale ke konci se už moc nechovalo jako štěně. Během několika prvních dnů kňučelo a ti blbí sousedi na nás začli divně koukat. Když sem s ním chodil ven, čekal sem vždycky, až se zastaví, aby se vyčůralo nebo vysralo, a pak sem prudce trhnul za vodítko a táhnul ho dopředu.

A když bylo přede mnou a chtělo něco očuchávat, táhnul sem za vodítko dozadu, až začalo kašlat jako kuřák. Štěně nevědělo, co s tím, tak šlapalo vedle mne, příliš blízko, abych mohl tahat za vodítko, příliš daleko, abych ho mohl kopnout. Tak sem s ním přestal chodit ven.

Jednoho večera sme s otcem kouřili v kuchyni. Otec najednou vstal a kopnul do psa. Štěně nic nedělalo, nehýbalo se ani nekňučelo, jenom stálo na všech čtyřech a trochu se pohupovalo, hlavu mělo svěšenou dolů a nahlas dýchalo.

A najednou leželo tam, kde předtím stálo, oči otevřené a kolem něho bazének chcanek. Otec si všiml mého upřeného pohledu. "Zasranej parchant," řekl, potáhnul si z cigára a hlasitě vyfouknul kouř.

Zvedl sem se ze židle a sklonil se nad psem. Dotknul sem se jeho hlavy. Přes jemnou kůži sem ucítil jeho lebku. Sklouzl sem rukou po jeho krku a zádech a zkoušel sem s ním pohnout.

Bylo těžký, ale těžký takovým způsobem, že bylo jasný, že to je váha celé jeho existence. Několikrát sem ho ještě podrbal a pak se vrátil ke stolu, abych dokouřil svý cigáro.

Tu noc sem nemoh spát.

Často sem měl se spaním problémy, i v tom věku. Ale nevadilo mi to, pokud mi bylo dost teplo. Obvykle sem zíral do tmy a měl příjemnej klidnej pocit. Îádné naděje, žádné sny, jenom já.

Ale tu noc sem nějak nemohl odpočívat. Snažil sem se na něco myslet, ale to štěňátko mi nešlo z hlavy, poskakovalo v mé hlavě tak, jak to dělalo na začátku.

Vstal sem z postele a šinul si to do kuchyně. Na podlaze byla nevýrazná skvrna a v rohu místnosti sem viděl plastikovou tašku nahoře pevně utaženou provazem. Nalil sem si sklenici mlíka z lednice a sed si ke stolu.

Otec tam nechal cigára. Kdyby mě našel, že kouřím sám, zbil by mě, ale slyšel sem ho chrápat ve vedlejším pokoji. Zapálil sem si cigáro, seděl sem za stolem, sklenice mlíka přede mnou, a kouřil. Byl sem unavenej, ale věděl sem, že dlouho nebudu spát.

Naše mise

1. Chcete-li si myslíte
Uděláte-li si lidé myslí si myslí, budou tě miluju. Pokud jste opravdu si myslí, budou vás nenávidět.
2. Sdělit světu pravdu
Když si jen říct pravdu, začnete vydělávat důvěru, jako novináři, naším posláním je říkat pravdu.
3. Aby se budete smát
Chceme, aby se budete smát, smích, úšklebek, škleb, nebo úsměv, když se snažíme najít vzhůru života ve vší zla kolem nás.

Name Day/Svatek

Yesterday : Viola Today : Filip Tomorrow : Valdemar After tomorrow : Vilém

Komunikačního prostoru Školská 28
Eva Kolářová Bara Schneiderova vypraveni

Linhartova nadace otevřela ve Školské ulici číslo 28 Komunikační centrum pro koordinaci všec [ ... ]

PRAVDA JE TAM VENKU: Agentura Hedonix
Hedonistům naslouchala Efka Kolářová PRAVDA JE TAM VENKU: Agentura Hedonix

Lidičky z Hedonixu jsem poznala při rozhovoru s DJem Incognitem, jejich residentem, kter& [ ... ]

Jak se nejlépe sblížit s prknem
Šárka Hanousková Jak se nejlépe sblížit s prknem

"Největší pohoda, jakou si dokážeš představit!" pokřikovala má kamarádka Jana, když se vr [ ... ]

Pivo je život!
Petra Carterová Pivovar Velké Popovice

Historie piva v českých zemích aneb kde se pivo vaří, tam se dobře daří!

Z metalového fanzinu velký hudebního časopisu. Thi...
T. Navara Jarda Hudec

Díky své práci je spíše zvyklý při rozhovorech někoho zpovídat, než [ ... ]

Budoucnost se blíží
Joe Bodia Budoucnost se blíží

Počítače, které můžete nosit na sobě aniž by zatěžovali vaši krční páteř nebo vám s [ ... ]

Jak se to má s placeným vzděláním
Josef Bodia Anglo-americká univerzita

Opět jsem se setkala během svého studia na anglo-americké University s názory [ ... ]

Fanfare Ciocârlia
Jarka Fricová Fanfare Ciocârlia

"Když říkám, že jsem z vesnice Zece Prajini, lidé si mysll, že pocházím z konce světa. Ale [ ... ]

Ostatní články
Computer Engineering Program Basic engineering education And computer science of computer systems At Faculty of Information Technology Sriprathum university Emphasis on the design of embedded systems, both hardware and software, instruction set, VLSI technology and networking. To meet the needs of the industry.