Ananas v krvi

Ananas v krvi
Pin It

Je hodina po poledni. Právě jsme s Egonem vstali a po ranní očistě se pořád ještě trochu zblble motáme v kuchyňce jeho maloměstského bytu. Otevřeným oknem na nás posměšně pomrkávají okenní skla odporného sousedního paneláku.

"Nedáme si čajď".

Beze slova stavím na plotnu konvici s vodou a z řádky sklenic a sáčků vybírám vietnamský zelený čaj s nevyslovitelným názvem a vynikající chutí. Za chvíli už sedíme na svých postelích, popíjíme čaj, masivní bedny pulsují v líném triphopovém rytmu a pokojem se rozprostírá vůně šalvěje, kterou Egon právě zapálil.

Egon je bedna. Je to kamarád a spolužák, jehož názory se vždy neomylně postaví do opozice vůči všeobecně rozšířeným ideám, což bývá znakem buď pronikavé inteligence, nebo beznadějné ujetosti. Egon v sobě má víc toho prvního a jako každý správný filozof se vyznačuje odporem ke kapitalismu a k učení zpaměti.

Na chvíli se odhodlaně noří do učebnice obecné ekonomie, ale už po půlhodince začne zoufale vrtět hlavou.

„Ta ekonomická teorie stojí na hlavě. Vezmi si třeba nutnost stálého růstu domácího produktu. Z ekonomického hlediska je ideální, když budeme pořád víc něčeho vyrábět. Je jedno čeho, hlavně když se to prodá."

„Jasně," přitakávám, „celý kumšt je v tom přesvědčit spotřebitele, aby si koupil něco, co vlastně vůbec nechce. I ekonomové přiznávají, že výroba kromě uspokojování existujících potřeb sama u lidí cíleně vyvolává nové potřeby, aby je pak mohla uspokojovat."

„To samo o sobě už je pakárna, ale uvědom si, co to dělá s ekosystémem planety! Tahle politika znamená takovou exploataci a devastaci přírodních zdrojů, že nás to pravděpodobně dovede ke katastrofě. Původní hnutí bojující za záchranu přírody už zdegenerovala do podoby běžných politických stran a ze zbytku zná většina národa stejně jen kašpary, kteří vymlacujou McDonalda."

„Nejpošahanější ale je", vztekám se, „že se vlády bezostyšně schovávají za čísla svědčící o zvyšování výdajů na životní prostředí. Ti blbci se nám snaží namluvit, že přírodu je možné uvést do původního stavu za peníze, které získáváme jejím narušováním. Za prvé to ani technicky není možné a za druhé se to tváří jako dílčí nedostatek, který lze systémově vyřešit. Ekologické problémy jsou ale jen projevy choroby, jejíž příčina vězí v systému samém."

Jdu pro další konvičku čaje a při návratu měním v přehrávači příjemné downtempo za brutální EBM.

„Mrzí mě, že my, kteří jsme prožili pád starého režimu, pomíjíme kladné stránky demokracie a místo toho uctíváme sračky jako konzumní společnost anebo globalizace. Smrdí to ko-la.bo-ra-cí," odsekávám slabiky v rytmu úvodní skladby.

„To je fakt. Globalizace likviduje kulturní svébytnost jednotlivých území. Podívej se například, co udělali zahraniční vlastníci s původními českými časopisy-design, charakter články, formát, všechno jako v Americe. A ti lhostejní Češi si myslí, že takhle je to „správně," že takhle se to „má dělat!" Většinu toho stáda ani nenapadne, že by mohli mít i zásadně odlišný názor na věc.

To je pro západní státy voda na mlýn, koneckonců se dá zaslechnout, že pro USA je průměrná diktatura přijatelnější než země, která odmítá globalizaci. Třeba v Holandsku, kde je legální hulení, mají neustále konflikty se zbytkem EU, protože se odlišují. Nepochybuju, že by vstup amerického kapitálu provázeného sprostým pragmatismem, zlikvidoval tibetskou kulturní tradici mnohem spolehlivěji,než násilná čínská okupace, která vyvolává spíš její vzdorné vzepětí."

„Nehledě na nebezpečí, která přinášejí nadnárodní koncerny místnímu hospodářství. Nejdřív přinesou do regionu práci a kapitál, ale zlikvidují konkurenci. S takovým územím to pak může dopadnout jako s houbou: když se najde výhodnější lokalita, stačí tě zmáčknout, houbičko, a suchá budeš jako dřív. A přibude nezaměstnaných..."

„Nějak mi z toho vyhládlo, jdem se radši najíst."

Za chvilku už si pochutnáváme na jedné z Egonových vegetariánských specialit. Můj hostitel na okamžik mizí a vítězoslavně se vrací s plechovkou ananasového kompotu. Naše nadšení je ale zbrzděno zjištěním, že nemáme kloubový otvírák. Nacházíme jen jakousi tupou mrchu, se kterou ani jeden neumíme zacházet.

„Ne že se na to my dva zase vyserem!," hecuje mě i sebe Egon, narážejíc na naši pohodlnost. Teď už nelze ustoupit, a tak začnu s odhodláním pižlat. Za deset minut mám pocit, že mi upadne ruka, a po tváři mi stéká pot. Víčko konzervy se na mne šklebí a zbývá prorazit snad dva milimetry plechu, které vytrvale odolávají. S buldočí vytrvalostí zaberu, plech praskne, můj palec se sveze po víčku a vzápětí si užasle prohlížím čtyřcentimetrovou řeznou ránu, zatímco se moje krev mísí s ananasovou šťávou.

„Egone!" řvu, „musíme okamžitě na šití!".

Nejdřív mu to moc nedochází, ale pak se vzpamatuje, omotá mi zápěstí fáčem a shání telefonem někoho, kdo nás bude ochotný odvézt do nemocnice. Ruka se zatím zabarvuje do fialova, takže hystericky strhávám obvaz a schovávám palec do kapesníku, který brzy vypadá jako sovětská vlajka. Někdo zvoní a já prožívám jeden z řídkých okamžiků, kdy nemám nic proti automobilismu.

Ani ne za hodinku už se zase válím na posteli, Egon vaří čaj, v ruce mám tři stehy a váhavě připouštím, že je někdy docela fajn, když ten zasranej systém funguje.


- Foto-illustrace: Jeffree Benét
Cold Weather, Hot Deals - Get $40 off hotel bookings

Naše mise

1. Chcete-li si myslíte
Uděláte-li si lidé myslí si myslí, budou tě miluju. Pokud jste opravdu si myslí, budou vás nenávidět.
2. Sdělit světu pravdu
Když si jen říct pravdu, začnete vydělávat důvěru, jako novináři, naším posláním je říkat pravdu.
3. Aby se budete smát
Chceme, aby se budete smát, smích, úšklebek, škleb, nebo úsměv, když se snažíme najít vzhůru života ve vší zla kolem nás.
Think Magazine is a grenade in the lap of journalism!

_ The Economist

 

Name Day/Svátek

Yesterday : Taťána Today : Arnošt Tomorrow : Kvido After tomorrow : Hugo

 
Podprsenku jsem začala nosit od desíti let
Fatin Nazmin Podprsenku jsem začala nosit od desíti let

Bylo to ponižující. Byly tu ty... VĚCI, které trčely dopředu a vc [ ... ]

DJ Tráva
Petra Matušinová DJ Tráva

Tráva letos oslavil svoje třiatřicátiny. Oslavil je parádní party v Roxy s těma nej DJs z  [ ... ]

Fanfare Ciocârlia
Jarka Fricová Fanfare Ciocârlia

"Když říkám, že jsem z vesnice Zece Prajini, lidé si mysll, že pocházím z konce světa. Ale [ ... ]

Clockhouse: Budoucnost je avantgardní
Eva Kolářová C&A obchod na Václavském náměstí v Praze

Mladá móda je zpupná, drzá a provokativní. "Clockhouse" je to pravé pro ty, kteří  [ ... ]

V jaké restauraci jíte vy?
Marie Vokálková a Jakub Štefanko Globe Bookstore & Cafe

Přibírání nových zážitků z našeho intimního života patří k jednomu z hlavních (a dovol [ ... ]

PORTISHEAD - Portishead
Keith Kirchner PORTISHEAD - Portishead

Stát se legendou hned po první sebou nese i problémy, přehrávače odmítají hrát každé d [ ... ]

Udělej si sám - Jste na volné noze
Stefanie Ovamannová Jste na volné noze

Co to znamená být podnikatelem? Znamená to vést svůj vlastní podnik. Znamená to svobodu. Znam [ ... ]

Oskar Petr
Michael Kyselka Oskar Petr

Muzikant, který se vlastně vždy soustředil spíše na nekomerční  [ ... ]

S Jakubem Špalkem nejenom o divadle...
Jarka Fricová a Eva Kolářová S Jakubem Špalkem nejenom o divadle...

Divadelním režisérům asi nikdy nepřipadnou takové ovace a nepadne tolik chvály na jejich hlav [ ... ]

NAČEVA - Fontanela
Vlastimil Beránek NAČEVA - Fontanela

Také svým dalším, v pořadí už čtvrtým albem Načeva do [ ... ]

Rozhovor s Monikou Načeva a Láďa Pecha
Kamila Rozhovor s Monikou Načeva

Na počátku bylo amatérské A Studio, následovaly dva roky v Brně v Ha Divadle a mezitím začal [ ... ]

Hellboy
Michael KyselkaHellboy

Hlavní charakter Mika Mignoly měří sedm stop, je krvavě rudý a má zah [ ... ]