NA ZAČÁTKU, ještě předtím, než začne být řeč o nějaké fázi „vztahu“, prochází každý tím podivným obdobím „mám či nemám“.

Znáte to přemítání typu: líbí se mi vlastně, mám ji/ho pozvat na rande, považuji ji/ho jen za kam­a­rád­ku/­kamaráda, nebo co? Klíčem k vyře­šení tohoto stádia je up­římnost. Když zů­stanete ohledně svých citů upřímní, ni­komu neublížíte. Takže pamatujte si, up­římnost je nejlepší taktika.

• Jestli se ti líbím, pozvi mě na rande. Už přece nejsme na základce. Kdyby ses mi líbil, taky bych tě pozvala.
• Když jdeme na první rande a není to ono, tak se neobtěžuj klasickým „Já ti zavolám.“ Odejdi důstojně.
• Když se spolu na první schůzce vyspíme, neznamená to, že očekávám, že se na druhé objevíš se zásnubním prstenem.
• Nelži. Jsem profesionálka a lež ucítím na sto honů. Chápeš ne, když jsem napsala tuhle příručku.
• Když slíbíš, že zavoláš, tak zavolej. Protože já na ten telefon jinak čekám. A sliby se mají plnit.
• Během večeře se o mě pod stolem neotírej, když se pak chceš tvářit, že se nic neděje. Copak jsi nikdy neviděl „Flashdance“?
• Neříkej mým známým, že si myslíš, že jsem skvělá a zvláštní, když to nemyslíš vážně. Zapamatuj si jedno telefonní pravidlo: řekneš něco mým známým, oni to řeknou mně. Začnu si o tobě myslet, že jsi skvělej a zvláštní. A pak, když nic neuděláš, budu nucena uvědomit si, že tomu tak není.
• Jestli jsi bisexuál, řekni mi to rovnou. Jestli si svou orientací nejsi jistý, nepřenášej svoje problémy na mě a nezatahuj mě do pavučiny svých zmatků. A navíc, co kdyby se mi to líbilo, představ si, kolik bychom si pak spolu mohli užít legrace.
• Nepoužívej jako omluvu za to, že mě líbáš, že to je proto, že jsi opilý, když mě chceš líbat, opilý nebo střízlivý, měl bys vědět, že pro mě to není jen hra.
• Nevolej mi, jestli ještě pořád ještě řešíš svou poslední holku/­kluka/­mámu. Nejsem náhradník do psychologického romantického dramatu.
• Nevyplňuj veškerou konverzaci vtipy o sobě samém (pokud ovšem skutečně nejsou vtipné). Nezapomínej si povídat i se mnou. Je velmi přitažlivé, když ti někdo klade otázky ze skutečného zájmu.
• Nepoužívej klasické výmluvy typu „já nejsem na vztah připravený“. Budu si pak myslet, že se mě pomocí těch vyčpělých, okopírovaných frází snažíš zbavit. Promluv si o tom se mnou upřímně.
• Nekontroluj, kdo mi volá. Je to vlezlé, divné a staromódní.
• Nepředstírej, že se ti líbím, když se mnou chceš jenom vyspat. Když mě chceš opíchat, řekni mi to. Můžu se věnovat sexu bez toho, abych se emocionálně připoutala, a navíc, takový chlapeček na hraní se vždycky hodí.
• Netvrì mi, že se mnou chceš strávit víkend, když mi pak ve čtvrtek v půl jedenáctý zavoláš a budeš se snažit se z toho vykroutit. Nebo ani nezavoláš. Nesložím se, ani se emocionálně nezhroutím, jestli se mnou nechceš být. Jasně, že mě to bude mrzet, ale když mi dáš kopačky, bude to rozhodně míň devastující, než když nebudu vědět, co se děje a budu si s tím lámat hlavu. Ta druhá možnost je totiž založená na klamu, který mi nedává možnost si udělat jasno v pocitech, zatímco ta první je založená na opravdových pocitech a vyžaduje řešení.
• Neboj se začít mě mít rád, ty velkej kluku.
• Nevyprávěj ostatním, jak jsme spolu něco měli. Ale protože vím, že budeš, ty čuně, buì tak hodný a alespoň mě neponižuj. Jestli tě napadne dodat, že jsem v pohodě nebo že jsem zábavná nebo chytrá, a že máš vlastně z pekla štěstí, že svým kámošům můžeš o mé nahatosti vyprávět, alespoň k tomu, že mě zraňuješ, nepřidáš urážku.
• Když žijeme v jiných městech a víme, že se navzájem přitahujeme, nemusíš hned vyletět, když se tě zeptám: „Kdy zase přijedeš?“ Neboj se začít mě mít rád jen proto, že žijeme v jiných městech. Vztahy na dálku mají svoje výhody.
• Jasně že je těžký stavět pocity na telefonátech, ale uvědom si výhody románku na dálku: nemusíme se brát, nemusíme se vidět pořád, máme prostor dokonale využít sexuální svobodu, a nezapomeň na klíčové slovo románků: očekávání.