Jestli existuje nějaký fotografický žánr na pomezí reklamní, dokumentární, módní, erotické, umělecké a strašidelné fotografie, pak Adam Holý je jeho král, jeho fotografie jsou jeho koně, jeho jablkem je jeho foťák a jeho žezlo… o tom nic nevim.

A jelikož Holého fotografie velice často vévodí časopiseckým coverům, plakátům, reklamám nebo obalům cédéček, grafičtí designéři tyhle jeho koně svévolně znásilňují (no fakt). Ořezávají je, plní texty, mění barevné spektrum, přidávají piktogramy a tak posouvají nebo zcela mění jejich význam.

Proto se Holý uchýlil ke strategickému tahu, a nabídl elitě českého grafického designu (Petr Babák, Robert V. Novák, Marek Pistora, Studia ReDesign a Najbrt), ale i umělcům (Michal Pěchouček, Jan Nálevka) a třeba i Aně Geislerové, koně na hraní.

„Největší slastí všech grafických designérů je prznit moje fotografie a proto jsem se rozhodl poskytnout jim tentokrát mnoho důvodů k radosti.

Tradičně půjde o kolektivní designérský happening - designéři si vyberou z mých fotografií a pustí se svobodně do transformace. Cílem projektu je zjištění míry přítomného konfliktu nebo přidané hodnoty po spojení rozdílných principů, fotografických a designérských,” zavelel Holý.

A jak říkám, byl to tah strategický – v restauraci Dynamo, kde je celý výsledný soubor k vidění, se ukazuje, že až na výjimky fungují jeho fotografie nejlíp samy, jako nazí, svobodní plnokrevníci. A z oslovených to pochopily jen Petr Babák a Václav Jirásek, kteří Holého fotky prostě nechali tak, jak byly. Ať žije král.