Illustrace: Michael Lennea
Pin It

Určitě znáte výhody Internetu: e-mail kamkoliv na světě, porno na WWW a možnost vlastního exhibicionismu téměř okamžitě a skoro zadarmo.

Znáte i výhody osobního kontaktu: mluvené slovo a pokud si troufnete, živé porno i možnost vlastního exhibicionismu zcela okamžitě a úplně zadarmo, i když vše jen s osobami nepříliš vzdálenými.

Jak vidíte, Internet a osobní kontakt se skvěle doplňují: neomezenou vzdálenost vyvažují nulové poplatky a naopak. K čemu by nám taky byl další způsob komunikace? Navíc takový, který je drahý, trvá třeba několik dní, chcete-li oslovit jiného člověka, a týdny, chcete-li něco sdělit větší skupině lidí. Přesto existuje a je pohříchu rozšířen.

K čemu jsou knihy a tištěné slovo vůbec? Chtělo by se vykřiknout „to je jasné, k ničemu!" ale přece: nedávno jsem si pod vlivem tištěného slova čtyřikrát propíchl levé ucho, a to jsem si přečetl pouhý dvoustránkový rozhovor s malířem Vojkůvkou v jistém časopise.

Nerad bych domýšlel, co by se stalo, kdybych si přečetl nějakou brožuru nebo dokonce celou knihu! Raději se nebudu vrhat do takových neuvážených PRAKTICKÝCH experimentů a záležitost rozeberu teoreticky (pokud studujete hudební vědu, neberte si, prosím, narážku osobně.)

Domnívám se, že mocný vliv tištěného slova se skrývá v jeho nejasném původu. Když vám někdo něco řekne, většinou víte, kdo to je nebo alespoň jak vypadá, jaký má hlas a podobně.

Pokud vám přijde zpráva po Internetu nebo si přečtete nějakou stránku na WWW, možná, že nevíte, kdo je autorem sdělení, ale aspoň můžete zjistit, odkud se to všechno vzalo a kudy to přišlo (jen se nebojte a přečtěte si odstavec o nslookup a traceroute). V případě tištěného slova je však zcela zamlžen původ informací i způsob, jakým se k vám dostali.

Až budete zítra číst v novinách o dalším úplatkovém skandálu (což po dočtení tohoto článku již patrně nebudete), zkuste si na chvilku představit, co se s článkem dělo předtím, než jste noviny vyndali ze schránky, tlamy svého psa nebo zakoupili v trafice. Snad se o aféře dozvěděl nervózní redaktor telefonem pár minut před uzávěrkou. Naťukal zprávu chvějícími se prsty do stroje ve směsici stresu z nedostatku času a uspokojení ze senzace získané na poslední chvíli.

Třeba ho přitom napadlo, jestli není škoda trávit drahocenné minuty života hltáním špíny kdesi v politických výšinách a na chvíli se zasnil v představách lepšího zhodnocení času (viz. „porno zadarmo"). Poté se ale realisticky, altruisticky, stoicky a masochisticky vrátil zpět k práci. Za pár minut, během kterých článek prošel rukama lidí, jejichž profese nedovedu ani jmenovat, již novina udivovala obsluhu rotačky.

Nebo snad způsobila ucpání stroje a její vtělení do písmen provázelo klení personálu, který se v době, kdy upocený redaktor bušil do klávesnice, právě vracel z hromadného tahu a neměl na komplikace při ranní směně ani pomyšlení.

Netrvalo dlouho a několik desítek exemplářů tištěné informace skončilo svou pouť v kaluži bláta nebo posloužilo rozvažeči tisku k očištění bot. Co s novinami vyváděli pošťák, pes nebo trafikant, ví jen bůh.

V každém případě, než se k vám dostal, musel skandální článek projít mnohýma rukama. Během tak trnité a klikaté pouti ke svému čtenáři samozřejmě nabyl auru tajemství a důvěryhodnosti, která vás nutí přijímat jej s úctou a bez pochybností jako pravdu.

Ale i kdyby byla původní informace pravdivá, kolik z ní se tak složitou cestou dostane až k vám? Není snad redaktor, více než zachováním obsahu, vázán termínem uzávěrky a místem vyhrazeným na stísněné stránce novin? Není volba jeho slov více než touhou věrně zachytit podstatu věci ovlivněna pravidly novinářského stylu a zvyklostmi příslušných novin?

Konečně, není sdělení formulováno člověkem, který sám informaci získává zprostředkovaně a podvědomě ji vykládá z pozice svého názoru na věc a předešlých životních zkušeností, o kterých my nevíme zhola nic? A není to nakonec spíše skupina jednotlivců, která do textu otiskne své vztahy podřízených a nadřízených a naprosto nesourodé osobní problémy a vědomé i nevědomé cíle?

Jak vidíte, text, který nakonec čtete, pojednává zcela o něčem jiném, než se vám zdá, ale přesto mu věříte. Teď už je snad i vám jasné, že číst je naprosto k ničemu a navíc nebezpečné. Ne, nechci slyšet žádné „ale jeden odstavec párkrát za měsíc nemůže tolik uškodit!" Vzpomínáte na mé ucho? Tím článkem jsem si krátil chvíli čekání na kamaráda v městské knihovně.

Proti tištěnému slovu nejsme nikdy dost ostražití, ale přesto vám mohu dát několik rad: když vaříte instantní polévku, nečtěte návod! Raději se zeptejte na postup přípravy někoho známého. V restauraci rezolutně odmítněte menu a rovnou si objednejte smažák. Stejně by to tak nakonec dopadlo. Vyjímkou je kniha Moby Dick od Hermana Melvilla. Do té se klidně pusťte, protože ji stejně nedočtete.

Chcete-li zachránit nejen sebe, ale i své blízké, rozhodně jim tento článek neukazujte. Raději jim o něm vyprávějte nebo jim pošlete e-mail.

humanifesto #05
Keith Kirchner humanifesto #5

A little Voodoo perhaps, it seems that the sunshine of California has finally found its native sons. [ ... ]

Interview with DJ Pavel Bidlo
Joe Bodia

One of our best contemporary DJs can proudly declare that he helped write the history of the Czech d [ ... ]

Wake up, it's a beautiful moaning
Miles Turkish coffee, Czech style

Yeah, ok, it's been done before and it's going to continue. As the fish come into the block all fire [ ... ]

Poetry by Paul Polansky
Paul Polansky Romani Gypsy band "Svenko"

Paul Polansky is an American author and activist working for the rights of the Romani people in East [ ... ]

Sausage Party: A review, a critique.
Roland Eugene Harrell Sausage Party

Not generally a movie I’d pick but, on impulse and out of some regard for it’s creators, [ ... ]

Cat Scratch Fever
Jeffree Benet A catfight between two women is a terrifying thing to witness

One man's near-fatal discovery that women are not the weaker sex...

Sounds like... Issue 02
Keith Kirchner Sounds like... music reviews from the pages of Think Magazine

Sweet beats and sour notes... music reviews from the pages of Think Magazine.

Who the hell is Joss Crooks?
The Divine Miss K Joss Crooks

Englishman DJ Joss Crooks is an interesting man with "golden" hands, sensitive ears, talent from god [ ... ]

Read more...

Name Day/Svatek

Yesterday : Zlata Today : Andrea Tomorrow : Jonáš After tomorrow : Václav

Pode Bal: Umění?
Jarka Fricová Pode Bal: Umění?

V galerii ve Špálově ulici v Praze probíhala v lednu 2000 za podpory společnosti Budvar výstav [ ... ]

Krátká zpráva z Roxy
Jarka Fricová Roxy

Experimentální prostor Roxy má v současné době, potíže se svou budoucí existencí, doufejme [ ... ]

Reflex Cannabis Cup v novém!
Thinky Reflex Cannabis Cup

V pořadí osmý ročník Reflex Cannabis Cupu prošel zásadní změnou soutěže - s přihlé [ ... ]

Jak dlouho co trvá
Magdalena Pechová Jak dlouho co trvá

Ať chceme nebo ne, čas utíká. Mnohdy si ani neuvědomujeme, že v k [ ... ]

Starověké předvídání budoucnosti
Lucie Výborná Runy: Starověké předvídání budoucnosti

Runy jsou pradávným způsobem, jak zjistit, co pro vás přichystal osud. Umožní vám nahlédnou [ ... ]

Rasismus a Xenofobie
Tomáš Sláma Rasismus a Xenofobie

Rasismus bezpochyby představuje jeden z největších problémů současnost [ ... ]

Podprsenku jsem začala nosit od desíti let
Fatin Nazmin Podprsenku jsem začala nosit od desíti let

Bylo to ponižující. Byly tu ty... VĚCI, které trčely dopředu a vc [ ... ]

MORCHEEBA - Big Calm
Keith Kirchner MORCHEEBA - Big Calm

Chvíli mi trvalo, než jsem si tuhle desku plnou různých stylů oblíbil.

Ostatní články

  "Since 1996 Think Magazine has been a catalogue of trendiness masquerading as deep thought, featuring investigative journalism and popular news and as a sociological resource for music, art, fashion, subcultures and the occasional crazy conspiracy theory..." (In Czech & English)

Be interesting. Think.