Welcome to Think Magazine!

DJ Jeff Mills
Pin It

Jeff Mills je vysoce uznávaný techno DJ ze Spojených států, který se přestěhoval do New Yorku z rodného Detroitu, kde založil s 'Mad' Mikem Banksem impérium "Underground Resistance".

A ten letošní je svým překlenutím tisíciletí jedinečný. Pro mě je principiálně stejný jako ty ostatní, ovšem od toho se z pochopitelných důvodů oprostím a soustředím se na první variantu. Takže, blíží se velkolepé oslavy Milénia, a několik dnů nás dělí od nového tisíciletí, od kterého si snad někdo něco slibuje?

Po odchodu z Detroitu založil nahrávací společnost Axis. Zde nahrál své první sólové album, ípíčko Tranquilizer, o jehož distribuci se postarala společnost Network Records. Mezi další nahrávky Axis patřil jeho singl z poloviny devadesátých let Cycle 30.

S Axis nahrál své druhé ípíčko i Millsův produkční spolupracovník Robert Hood, a to pod názvem Minimal Nation. Jeff Mills Live at the Liquid Room Tokyo, znělo spíše jako exkurze do heavy metalu než jako techno.

Ale i tak vynikající nahrávka. Ačkoli jsem tenhle rozhovor dělal už před nějakým časem, myslím, že to nehraje velkou roli. Určitě sami poznáte, že způsob myšlení Jeffa Millse se dá těžko nazvat dnešním…

THINK: Postrádáš "Underground Resistance?"

JEFF MILLS: Rád začínám znovu od začátku. V Detroitu bylo veškeré vybavení - měli jsme budovu, kanceláře, zaměstnance, trička a všechny ty krámy. Vzal jsem si právě tolik peněz, abych mohl začít znovu. V Detroitu jsme dělávali všechny nahrávky společně.

V posledním období "Underground Resistance," odjel Mike Banks na turné a já jsem tak seděl sám ve studiu a udělal jsem Punisher and the Seawolf. Detroit je depresivní město. Cítíš se tam jako v nějakém snu. Pak jsem byl najednou jinde, v jiném městě, v New Yorku, a zněl jsem úplně jinak. Protože to tam bylo o něčem jiném, jiné vibrace.

THINK: V poslední době jsi hrál na ravech a v klubech po celé Evropě. Co Detroit, zahrál sis tam někdy nedávno?

JEFF MILLS: Bývá tam jenom několik malých večírků. Tak jednou dvakrát za rok. Ale jsou vždycky velmi dobré.

THINK: Jaká muzika se tam hraje?

JEFF MILLS: Nejvíc detroitské techno, ale taky house a garage a nějaké evropské věci. V Chicagu stále frčí rough house, v New Yorku zase garage. Detroit je někde mezi těmato dvěma městy, jak na mapě tak v muzice, hraje se všechno mezi.

Detroit je trochu vyjemnělejší než Chicago, není tak zemitý a drsný - zvuk je instrumentálnější, žádné texty o píčách a tak…možná díky hudební historii Detroitu. Když jsem byl mladý '"Motown" a všechny ty nahrávací společnosti přicházely vždycky s nějakou super rafinovanou muzikou. Byly to vzrušující časy.

THINK: Je v Detroitu nějaká scéna pro detroitské techno?

JEFF MILLS: Ve Státech je všude hrozně silný rap, hlavně v Detroitu. Mládež to prostě žere. Takže ačkoli je tam pro techno obrovské zázemí, techno scéna jako taková je velmi malá.

THINK: Co Evropa, máš tu nějaké oblíbence?

JEFF MILLS: Mám rád Berlín a jeho atmosféru, je uvolněná, trochu připomíná newyorkskou, pochází odtamtud mnoho působivých nahrávek. Mám rád Mauriziovy věci, remix na Basic Channel 01.

Ale na ty remixy pozor.

Člověk musí být velmi opatrný. Jestli někomu vezmeš nápad a chceš z něj udělat něco lepšího, vypadá to vždycky trochu nabubřele. Lepší je mít dobrý nápad sám, nahrát ho a vydat pod svým jménem.

Ale může být zajímavé remixovat nahrávku z jiné oblasti, třeba rockovou. Máš dva zvuky, tvůj a jejich, a stvoříš z toho něco nového, něco mezi.

THINK: Vím, že rád hraješ v Evropě, kde je to momentálně celé o hraní hitů. Hraješ je hodně?

JEFF MILLS: Jestli je ta nahrávka v pohodě, hraju ji. Jestliže zní blbě tak ne, ať je to house, techno nebo i gabber. Musím udržet lidi v pohybu. Někdy musíš zachytit atmosféru na party během tří skladeb. Znamená to mnoho experimentů a mnoho chyb. Většina lidí tohle nevidí.

Někteří Djové mají svoji sadu nahrávek naplánovanou, já ne. Vždycky se snažím zahrát speciální mix pro onu noc. Jestliže se většině lidí líbí nějaká nahrávka, nic s tím neuděláš. Třeba Jaydee nebo The Goodmen. Ať to byly hity nebo ne, každému se líbily.

Ale o něčem nehodlám diskutovat. Třeba nebudu hrát celou noc tvrdé techno. Protože nechci. Vím, kdy se hodí hrát gabber. A taky vím, kdy se hodí udělat pauzu a nechat lidi oddechnout. Znáš to, večírek se může protáhnout na tři dny… Mám ve svých sestavách rád změny.

Když můžu, vždycky hraju house, ale mixuju to. Příliš moc stejného zní hodně brzo blbě. Když dáváš lidem přesně to, co chtějí, dopadne to tak, že oni řídí tebe, ale má to být naopak. Perfektní večírek pro mě znamená, že můžu zahrát všechny svý oblíbený skladby a lidi tam zůstávají se mnou a užívají si to.

Dokážou stejně ječet nadšením nad housovou chuťovkou a pak nad vychytaným gabberem. Žádné limity, můžeš dělat změny a funguje to. Bohužel to nejde vždycky. Jediný místo v Evropě, kde takhle mohu hrát, je ve Skotsku.

Jo a ještě na pár místech v Londýně. A samozřejmě party ve Státech, nejenom techno ale i ty normální. Vždycky jsou rozčleněné a končí kolem druhé ráno. Jednotlivé sekce jsou oddělené pomalými skladbami. Party je přece od toho, aby se tam kluci a holky seznamovali.

Když neuděláš pauzu, nemůžou se sbližovat… Každá následující sada je rychlejší a na závěr se přehrávají všechny ty největší vychytávky. Pak kluci odejdou s holkama a všichni se zase objeví příští týden. V Evropě mají večírky většinou speciální téma, jako Hellraiser III nebo tak něco. Tak trochu moc víš, co můžeš čekat. Je lepší to nevědět.

THINK: Co je to dobrá techno skladba?

JEFF MILLS: Mělo by být slyšet, že se tvůrce snaží něčeho dosáhnout. Když to tam není, vždycky na to přijdeš. Takové nahrávky nenazývám technem.

Problémem není muzika jako taková, je to ten člověk, kdo se tváří, že je to techno. Takoví človíčkové mají asi rádi to, co dělají, jsou s tím spokojení, pro ně je všechno v pořádku. Takže jestli chceš poslouchat tohle, kup si to v krámě, vem si to domů a užij si to.

Já to hrát nebudu! (Pauza) Přemýšlím o tom trochu jinak. Celá umělecká forma techna je náladou podobná technologii, chce dosáhnout něčeho nového. V každé nahrávce. Není to ani o úpravě skladby ani o zvuku. Může to být zvuk, který slyšíš denně. Je to o tom, co se s tím udělá.

Proto Cycle 30 (Axis 008). Nebyla to přesně taneční nahrávka, spíše poselství mladým začínajícím, sdělení, že je tu ještě mnoho co dělat…Trochu jsem vždycky uhýbal, když jsem měl vysvětlovat, jestli mají moje nahrávky začátek a konec.

Musíš myslet jako DJ!

Je to na tobě, jak skladbu namixuješ. Vyžaduje to určitou zručnost. Můžeš to být právě ty, koho napadne něco geniálního. Když někdo produkuje nahrávky pro určitou skupinu lidí, o které ví, že se jí budou líbit a všichni začnou okamžitě vřískat nadšením, nevydám to. Pravý trik má být schovaný a pomalu objevovaný.

Jinak se to okamžitě ohraje. Stalo se mi to i při nějakých mých skladbách. Nikdy jsem je pak nevydal. Na každé z nich jsem něco postrádal. Dobrá nahrávka se neohraje. Čím častěji ji hraješ, tím víc tě k sobě pouští a pohlcuje. Na tom jsou založeny všechny věci od Axis.

Nahrávka musí být pořád o krok napřed. Předhánět situaci. Taky nikdy neřeknu: 'Doufám, že nikdy nevyrobím hit.' Možná, že si někdo za dva roky poslechne Axis 08 a 09 a řekne… 'Sakra, to je dobrý.' Ale stejně, prostě to není můj styl vyrábět zaručené hitovky. Momentálně to dělá příliš mnoho lidí.

A koukni se na to, co dělají. Není to house, není to opravdové techno, není to experimentální, je to všechno něco mezi; nuda, nuda, šeď. Sračky, na které lidi mohou tancovat. Jestliže necháš stranou aspekt peněz a soustředíš se na to, aby každá skladba měla nějaké poselství, aby zněla tak, jak napovídá její název, okamžitě ztratíš zájem na tom vydělávat.

Možná, že si pak nějaké dítko poslechne, co děláš a bude v tom pokračovat. Nedokážu si představit, jak bude znít techno za pět let, ale to je dobře. Doopravdy mě dostává, když se lidi nesnaží něčeho dosáhnout. Kdyby to dělali, všechno by bylo v pohodě.

Name Day/Svatek

Yesterday : Lucie Today : Lýdie Tomorrow : Radana a Radan After tomorrow : Albína

Igor Ševčík; Iba si tak lietam…
Michael Kyselka Malíř Igor Ševčík

Malíř Igor Ševčík se narodil u Trenčína a do roku 1970 žil na Slovensku. [ ... ]

Přečtěte si více
Jak se to má s placeným vzděláním
Josef Bodia Anglo-americká univerzita

Opět jsem se setkala během svého studia na anglo-americké University s názory [ ... ]

Přečtěte si více
Taneční kosmický punk z Letů a Mimoně
Petr Holeček Lety Mimo

Skupina se zdánlivě neobvyklým a divným jménem vznikla v roce 1992 v Turnově. A jak to tak  [ ... ]

Přečtěte si více
Poptrash
Joe Bodia DJ Bobo

Pokud jste nestrávili posledních pět let ve stavu paranoidní deprese, zamčeni ve svém  [ ... ]

Přečtěte si více
Objevte si Tata Bojs
Michael Kyselka a Ondřej Skalický

S kapelou TataBojs jsme se sešli pod ochrannými křídly jejich vydavatelství. Jejich letošní  [ ... ]

Přečtěte si více
Realita modelingů
Jeffree Benet Realita modelingů (Foto: Jeffree Benet)

Svět modelingu je světem představivosti a iluze. Vy, model/ka, pracujete s týmem, který se skl [ ... ]

Přečtěte si více
Pivo je život!
Petra Carterová Pivovar Velké Popovice

Historie piva v českých zemích aneb kde se pivo vaří, tam se dobře daří!

Přečtěte si více
Jeďte pracovat do zahraničí
Joe Bodia pracovat do zahraničí

Dejte se do toho, ať už máte volný jenom jeden měsíc nebo celý ro [ ... ]

Přečtěte si více
Ostatní články

  "Since 1996 Think Magazine has been a catalogue of trendiness masquerading as deep thought, featuring investigative journalism and popular news and as a sociological resource for music, art, fashion, subcultures and the occasional crazy conspiracy theory..." (In Czech & English)

Be interesting. Think.