Blesk v New York město
Pin It

Nevím jak vy, nebyl jsem zdaleka ve všech hlavních či významných městech světa, ale zeptá-li se mě někdo, které město považuji za město měst tak první, co mi bez zaváhání bleskne hlavou, je New York ala Velké Jablko.

A jsem si téměř jist, že nejsem sám. Na jednu stranu je to zvláštní, na druhou stranu pro to existuje mnoho důvodů. New York se v současné době ani moc nemůže chlubit nějakými - nej nej, které jsou hmotné a viditelné na první pohled.

A jsem si téměř jist, že nejsem sám. Na jednu stranu je to zvláštní, na druhou stranu pro to existuje mnoho důvodů. New York se v současné době ani moc nemůže chlubit nějakými - nej nej, které jsou hmotné a viditelné na první pohled.

Doby, kdy se slavný mrakodrap Empire State Building nepřekonatelně tyčil svou výškou nad celým světem jsou nenávratně pryč, ale i nadále zůstává symbolem města.

Slavné americké přirovnání 'melting point,' něco jako hrnec, ve kterém se všechno (lidé) taví a míchá dohromady, prostě platí o New Yorku bez jakékoliv nadsázky.

Je to to, co mě tak fascinuje a co mě kupříkladu chybí v Praze. Praha je sama o sobě krásná, elegantní a historická, ale xenofobie a omezenost lidí ji často degradují do role provinčního centra.

Rasismus a podivný strach či nervozita z cizího vyjadřovaná stupidními poznámkami, ne-li přímo ranami pěstí na účet něčích fyzických rysů, vlastností a příslušnosti už byla v New Yorku překonána, zdá se ku prospěchu všech.

Už jenom taková světská záležitost jako je jídlo, se dostává do jiné dimenze, když jde člověk po ulici a vedle sebe má na výběr z mexických, čínských, korejských, indických, arabských a mnohých jiných jídel za více než přijatelnou cenu.

Když vidí, jak lidé různých národností, náboženství a kultur stojí či sedí před vchody svých příbytků, aniž by museli projevovat vzájemnou nesnášenlivost.

Češi
Jak již bylo řečeno, v New Yorku potkáte příslušníky snad všech národů, takže by bylo nemožné tam nepotkat i Čechy. Někteří tam zapustili již hlubší kořeny, nějakým způsobem zlegalizovali svůj pobyt a pomalu se již rozloučili s Českou republikou jako se svou vlastí.

Jiní mají stále dilema, jestli a kdy se vrátit, ale skutečnost, že jejich vízum už je dávno propadlé a že potom, co USA opustí, se již možná nikdy nebudou moci vrátit z důvodu porušení imigračních předpisů, je stále drží.

Dá se i říci, že Češi tam žijí v jakési symbióze se Slováky. Vzájemně si pomáhají při nejrůznějších příležitostech. Tak trochu nad nimi jsou Poláci, kterých je tam samozřejmě mnohem více.

Proto mají americký systém mnohem vychytanější, mnohem více kontaktů, mnohem více metod, jak oblafnout předpisy, jak získat falešná víza, čísla sociálního zabezpečení atd. Mnoho z nich vydělává slušné peníze za pomoc při zprostředkování práce a falešných povolení.

Ale jak mi někteří Češi říkali, tato pomoc se velice často omezuje na to, že někoho za 300 USD pouze zavezou na určité místo, a to je tak vše. Pokud ten někdo neumí ani slovo anglicky, tak je to už jeho věc.

Je logické, že každý národ má svoje místa, takže i v NY najdete pár českých hospod, jejichž jména evokují domov: Zlatá Praha, King of Bohemia apod.

Booking.com

Většinou tam čepují Plzeň, vaří lepší či horší napodobeniny českých jídel a mluví česky. V podstatě jsou ale velmi podobné těm, jaké najdeme v Čechách, podobní štamgasti, podobné propriety, jimiž je zdoben interiér.

Mně přišlo úsměvné, když v jedné z hospod k nám přiběhla udýchaná servírka, která poté, co nás slyšela mluvit mezi sebou, spustila: - Jéžiši, to je fajn, že jste taky Češi, mě ta angličtina nějak moc nejde.

Další věc, která mně přišla úsměvná, bylo to, že bylo akorát odpoledne po Silvestru a na baru ještě stále slavilo Nový rok několik chlapíků, kteří jako by z oka vypadli těm, co běžně potkávám v žižkovských knajpách, stejné šedé obličeje, pohled poznamenaný těžkou konzumací alkoholu, tesilové oblečení. Každopádně dělali čest české pijácké pověsti.

Město lidí
V každém případě to, co dělá New York pro mě městem měst, jsou lidé. Lidé, pocházející snad ze všech koutů světa, lidé různých jazyků, náboženství, osudů, norem a povah. Je pravda, že právě tato neuvěřitelná směs asi skoro každému připadá na první pohled přinejmenším bláznivá.

Sám vzpomínám na to, jak jsem před pár lety vystoupil poprvé na Letišti J. F. Kennedyho. První, co jsem ucítil po otevření dveří letištní haly, bylo neuvěřitelné dusno s vlhkem, do toho jsem slyšel křik, křik a křik.

Překřikování se, volání po někom, nadávání, vysvětlování. Anglicky, španělsky, čínsky, rusky, pákistánsky, prostě Babylon. Samozřejmě pak přišla Socha svobody, tvarově trochu nudný bývalý World Trade Center nebo vůbec Manhattan celý, se svojí záplavou větších či menších mrakodrapů, super luxusních sídel nebo menších nuznějších baráčků.

Ale bylo by trochu nespravedlivé považovat za New York pouze ostrov Manhattan. Do určité míry se dá říci, že právě Manhattan, s výjimkou několika čtvrtí jako East Village, China Town atd. začíná být poněkud odcizený.

Žít a přežít
Zdá se, že v současné době žádné z v titulku výše zmíněných nečiní až tak velké potíže. Je to dáno současnou ekonomickou situací celých USA, které už delší dobu zažívají ekonomický boom.

Skoro bych řekl, že lidé si stěžují na životní podmínky méně, než kdy jindy. Významnou měrou k tomu přispěl i starosta New York Rudy Giuliani (US Fascist), který asi splnil svůj volební slib - vyženu kriminalitu z ulic.

Newyorčan se nebude bát chodit po ulici. V konečném důsledku se New York začíná jevit, jako země policajtů. Skutečně jich je tam hodně a situaci mají dost pod kontrolou.

Policejní Chevrolety či Fordy dnem i nocí křižují ulice i uličky, ve městě jsou policisté na koních, kolech, v helikoptérách nebo jen pěší, ale jsou všude. Zvláště markantní to bylo během novoročních oslav, kdy celé USA žily ve strachu z teroristických útoků.

O ničem jiném se nemluvilo, noviny byly plné katastrofických scénářů, nukleárních útoků, bomb na Time Square či problému Trump.

Nakonec se nic nestalo. Mám dojem, že co se týče terorismu, tak se snad ani nic stát nemohlo, neboť Time Square a New York celý vypadal jako pevnost. Pokud někdo něco připravoval, tak nějak moc nedostal šanci Těžko už se dá vidět nějaké dobrodružství v návštěvě čvrtí Harlem či Bronx, které byly v minulosti proslulé kriminalitou.

Ano, nevypadají tak uhlazeně jako noblesní Manhattan, klasický Brooklyn či Queens nebo vesničtější Long Island, ale bez problémů si tam můžete vyjít na procházku i v noci a pokud nemáte vyloženě smůlu, tak se v pořádku vrátíte domů. Jediné místo, které vypadalo dost ponuře bylo Yonkers, což už vlastně ani není součást New Yorku, ale samostatné město.

Leží za Bronxem a v určitém smyslu evokuje atmosféru filmů z 60. a 70. let a pouličních bojovek a gangů. Zápraží domků byla poseta černými či hispánskými obyvateli, vzduch byl prosycen vůní marihuany a cracku a nikdo nerespektoval dopravní předpisy.

A na jednom zápraží vysedávala parta kluků z Moravy, kteří si tam dávali svojí Ameriku v pohodě a v klidu, dřeli na stavbách ne kvůli penězům, ale spíš kvůli změně a zkušenosti a byli to fajn lidi.

Vyžít
Ani vyžít v NY momentálně nečiní žádné velké problémy. Je známo, že cedule 'Help wanted' nebo 'Hiring' jsou na výkladech mnoha obchodů a mnoha restaurací. Tímto způsobem se také budují komunity Polák sežene práci Čechovi, Slovákovi nebo naopak.

Sháníte práci? Stavte se nejprve ve vaší národní hospodě, třeba tam něco bude. Nebo se ptejte těch, kteří k vám mají nejblíže. Jedná se většinou o práce nekvalifikované, což může například inženýra nebo doktora, který žije v NY načerno, poněkud frustrovat, ale koneckonců je to jeho výběr.

Vydělat si cca 100 USD za den je velice normální a rozhodně to není málo. Některé dívky z Čech, pracující v podnicích se striptýzem si vydělávají až 500 USD denně.

A to nemá ani lecjaký businessman na Manhattanu. Stejně se mi zdá, že všechno zapadá do již zaběhlého soukolí americké ekonomiky, žijící z konzumního životního stylu a jednoduchosti. Peníze se točí a obrací, přelévají z nejnižších vrstev do nejvyšších, z kapes do obchodoů, z obchodů do bank atd atd.

Někdo se pozastavil nad tím, když viděl na Manhattanu dlouhou luxusní limuzínu a jejího řidiče, jak pouze otevřel dveře a vysypal odpadkový koš na ulici. Nemá moc smysl se nad tím pozastavovat, protože to je Amerika.

V ulicích stejně není nepořádek. Za chvíli přijde přistěhovalec z Mexika s koštětem a ve vestě a nepořádek uklidí. Kdyby nebyl nepořádek, tak nemá práci.

Takhle může vydělané peníze opět utrácet v amerických obchodech, vracet je zpátky do koloběhu. úplně jednoduché, ne?! Jediné, co mě na tomto skvělém systému mrazí, je zblbnutí. To, že práce přestává být prací a mění se v jeden jednoduchý úkon, který je opakován den co den, minutu co minutu. Poměrně dobře to vidíte v obličejích zaměstnanců fast-food. 

Užít
Co se týče užívání si, tedy zábavy, tak není nutno zdůrazňovat, že New York nabízí téměř vše. Od nejzaplivanějších hospod až po luxusní zábavní podniky se vším pozlátkem a bláznivostmi, které k Americe patří.

Každopádně mají v hospodách větší výběr piv než u nás, jejich kvalita je ovšem diskutabilní a každý ji posuzuje individuálně. Existuje i spousta nejrůznějších klubů a klubíků. Z vlastní zkušenosti bych doporučil Marquee, kde se hraje dobrý drum'n'base, jinak Provocateur, Boom Boom Room nebo The Electric Room.

Těch klubů je celá řada, ale záleží na tom, co kdo kde hledá. Každopádně se dá říct, že Americe i nadále vládne rock a grunge, spolu s latinskými rytmy a soulem, resp. komerčním hip-hopem. Techno a jungle jsou stále spíše vzácné. Co se týče zábavy, ať už v hospodách nebo v klubech, nemůžu se zbavit dojmu, že je těžké se tam odvázat.

Snad je to dáno přísnými zákony ohledně pití alkoholu vůbec, např. je naprosto zakázáno pít jakýkoliv alkohol na ulici, do mnoha barů a klubů je možné vstoupit pouze od 21 let (i když sehnat falešnou identifikační kartu nebo řidičský průkaz není zase tak složité).

Celkově je atmosféra hlučná, ale přitom poněkud upjatá. Jen tak pro ilustraci, během oslav Silvestra já a můj kamarád jsme byli jedni z mála v okolí Time Square, kdo stříkali z lahví šampaňské.

Samozřejmě se hned objevil policista, který nám láhev vzal a vylil ji na zem millenium nemillenium. Naši kamarádi Moraváci byli vyhozeni z baru, protože si vylévali pivo na hlavu a občas se váleli po zemi. Prostě slavili. Zřejmě ani v New Yorku na to nejsou zvyklí, ale stejně ho mám rád a vždy budu tvrdit, že to je město měst.

Nejlepší zábava je chodit po ulici a sledovat lidi a život.

Make Your Escape, to Kutná Hora!
Allen Rogers Kutná Hora's greatest monument is the Cathedral of St Barara, built by Petr Parler the architect of St Vitus Cathedral in Prague. The elegant net vault above the central nave is supported by double flying buttresses in the French high-gothic style.

Had enough of clubbing and frying your brain with narcotics? Want to be way-out of town as the horde [ ... ]

Crash Impulse: Maybe Next Time
Keith Kirchner David Cronenberg's Crash

In many ways David Cronenberg's adaptation of J.G. Ballard's 1972 novel perfectly describes the  [ ... ]

The Honzo Files - The Saga Begins
Christopher Lord

No-one could ever have accused Lisa of being over-intellectual. That just wasn't the sort of girl sh [ ... ]

India in Prague?
Phil Abbot Govind Sahai Rajpoot of Om Centrum

Think's Phil Abbot spins chakras with Prague's reluctant guru, Govind Sahai Rajpoot.

Get out of (inner) Prague!
Katzenfutzer Okoř castle ruins

Riding the Short Bus with Katzenfutzer...

The Insider's Guide to Žižkov
Gabi Žižkov skyline painted by Peter Bill

Ahhh... Summer is almost in Prague! The city is your oyster! You can wander about merrily hopping fr [ ... ]

Prague before the truth...
Francis Pruett Old postcard from Prague

I glanced at the postcard that took two years to reach me and knew that I had to go.  

The Return of Kral Majales: The "Prague School"
Louis Armand (edited by Bil Brown) Poet Allen Ginsberg, crowned Kral Majales

On the recommendation of Jenny Smith, Bil Brown went to Czechia late in 1998, 10 years after The Vel [ ... ]

Read more...

Name Day/Svatek

Yesterday : Zlata Today : Andrea Tomorrow : Jonáš After tomorrow : Václav

Support Lesbiens nebo Support Les Biens?
Barbora Horáčková

"Hrajeme o Životě, jak nás baví, jak nás nebaví"...

5 vteřin pro lásku
LN 5 vteřin pro lásku

Krutá odplata
Má středoškolská láska a já jsme spolu na škole chodili tři roky, než jsme s [ ... ]

14 způsobů jak vzrušit ženu bez doteků
Jarka Fricová Kim, painted by Richard Martinez

Bylo nebylo. Jestliže v 16. století v Praze muž položil ruku na ženu, aniž byli formálně zas [ ... ]

Hifi hrdina naší doby.
Ondřej Skalický Tobiáš Jirous v filmu Cabriolet

Jsou dvě hodiny odpoledne, hebké dubnové slunce září optimismem.

Tvoje auto právě nevoní!
Joe Bodia Tvoje auto právě nevoní!

Někdo, kdo používá osvěžovač vzduchu ve svém bytě na tom musí být pěkně bledě... pod [ ... ]

Pivo je život!
Petra Carterová Pivovar Velké Popovice

Historie piva v českých zemích aneb kde se pivo vaří, tam se dobře daří!

Aftermath DB
Jarka Fricová Aftermath DB

Pro mne jako klasického muzikanta pojem drum'n'bass nic neznamenal.

Tak sbohem, Mejlo...
Michael Kyselka Milan Hlavsa

Nás opustil jeden z hlavních představitelů hudby někdejší druh&eac [ ... ]

Ostatní články

  "Since 1996 Think Magazine has been a catalogue of trendiness masquerading as deep thought, featuring investigative journalism and popular news and as a sociological resource for music, art, fashion, subcultures and the occasional crazy conspiracy theory..." (In Czech & English)

Be interesting. Think.