Neštěstí nechodí po horách, spíše po lidech. Jestli jsme všichni v hloubi duše vlastně nešťastní, zůstane otázkou, na kterou umí odpovědět jenom Bůh.

Marie Formáčková - GéniusMarie Formáčková - GéniusJiřího Wimmera lákaly velké role, zejména ty vážné. Na Moravě vystudoval DAMU a v Divadle Petra Bezruče v Ostravě hrával dokonce Hamleta, dle pamětníků skvěle. To už je ale nějaký ten pátek - tehdy byl Jiří ještě mladíčkem a v plném trysku. Jeho ambice se potom jakoby rozprskly různými směry a stalo se až ke konci jeho nedlouhého života (zahynul jednoho rána tragicky na kulatém náměstí v Praze 6), že konečně s pomocí producenta Petra Kopřivy začali dávat dohromady podklady ke groteskám ve stylu Mistra Beana, tedy humoru jemu ne příliš vzdáleném.

Projekt se chytal, náš hrdina začal lépe zvládat pití, ale najednou tu byl osudný autobus. Pan Wimmer možná nedocílil vše, čeho by chtěl, ale to se povede snad jednomu z miliónu. Zato však měl několik přátel, kteří mohou potvrdit, že žil skutečně podle úsloví : žij tak, aby se tví známí začali nudit, až zemřeš.

Knížka není dlouhá, je však výborně napsaná, s mnoha překvapivými citáty a dobře popisuje život našeho nešťastného komika. A právě málokdy si uvědomujeme tu života zrádnou obezličku, že jsme tady jenom na chvíli, ne - li na chviličku... (Jiří Wimmer)