MŮŽETE TĚŽE UŽITOVAT ČTENÍ TOTO >>
TICHÁ DOHODA - Válcovna vkusu s.r.o. Tichá dohoda. To je téma samo pro sebe. Pro někoho ojedinělá skupina snažící se jít s dobou a přiblížit tak lokální produkci aktuálním trendům ve světové populární hudbě, pro jiné zas kopa zamindrákovaných a zkopírovaných sraček. ...

Anička (18), Ondra (22), při malé pauze mezi focením modelů poskytnutých firmou Green Lion
fShare
0
Pin It

Terapeutická komunita pro drogově závislé, Mníšek pod Brdy.

"Dříve nemohl být ničím jiným než tím, čím byl. Nyní, navždycky od všeho osvobozený, se mohl stát tím, čím chtěl. Sám bude stát nebo sám padne. Ta myšlenka ho zároveň děsila i vzrušovala, když rozjímal nad životem v Amsterodamu" -Irvine Welsh, Trainspotting

Projíždíme jarním světlezeleným lesem u Mníšku. Auto skáče po úzké panelové cestě. Blížíme se k budově terapeutické komunity Magdaléna.

Magdaléna je historické poutní místo, proto ten název. Budova, která dříve sloužila vojenským účelům. Masivní železná brána. Vojenský prostor, vstup zakázan.

Za bránou leží německý ovčák a tváří se přívětivě. Vše obestírající plot nepostrádá dvě řady ostnatých drátů. Na zahradě pracuje několik mladých lidí, jeden z nich nám ukazuje, jak se dostaneme dovnitř za psychiatram Petrem Nevšímalem. Procházíme brankou do jiného světa.

Komunita funguje od začátku letošního roku a je určena pro klienty od 18 let. Pobyt v komunitě je dobrovolný a trvá 8 - 17 měsíců. To je rozdíl oproti klasickým léčebnám, ve kterých je obvyklá délka pobytu pouze 3 až 6 měsíců.

Podmínky přijetí do komunity: doporučení odborníka z dané oblasti, písemná žádost, životopis na dvou stránkách formátu A4, absolvovaná detoxikace, kompletní tělesné vyšetření, laboratorní vyšetření moči, jater, přítomnosti viru HIV. Vstupní poplatek 1,500 korun při přijetí plus dále stejná částka za každý započatý měsíc.

Ocitáme se v nízkopodlažní budově. Jsou slyšet hlasy, smích. Na chodbě leží spousta bot, převážně tenisek. Scházíme po schodech ke kanceláři, kde nás již očekává psychiatr Petr, naše kontaktní osoba. Uvádí nás do příjemně zařízené místnosti, nabízí kávu. Zatím si připravujeme své potřebné nádobíčko, diktafony, kazety, foťáky... 

Renata (24), fialové lacláče Motor 1100, bílé tričko Spin 390, oranžové sandály Break & Walk 590. Jakub (20), černé tričko Levi's 590, hnědé kalhoty s kapsami Styx 1090, černé tenisky Dr. Jermans 1900. Martin (22) modré tričko s krátkými rukávy Levi's 990, oranžové kalhoty Bandanas 390, oranžové tenisky Buffalo 1190, Jana (20), kozačky Buffalo 1490, tmavěmodré šatičky Bandanas 690, bílá bundička Bandanas 490.Renata (24), fialové lacláče Motor 1100, bílé tričko Spin 390, oranžové sandály Break & Walk 590. Jakub (20), černé tričko Levi's 590, hnědé kalhoty s kapsami Styx 1090, černé tenisky Dr. Jermans 1900. Martin (22) modré tričko s krátkými rukávy Levi's 990, oranžové kalhoty Bandanas 390, oranžové tenisky Buffalo 1190, Jana (20), kozačky Buffalo 1490, tmavěmodré šatičky Bandanas 690, bílá bundička Bandanas 490.


Cíle pobytu: 

  • Trvalá a důsledná abstinence
  • Opuštění drogového životního stylu
  • Zlepšení fyzické a psychické kondice
  • Osvojení psychosociálních návyků v chování
  • Získání schopnosti řešit krizové situace
  • Přijmutí odpovědnosti za svůj život
  • Návrat do plnohodnotného a subjektivně spokojeného života.

Aleš (21) světlá košile s krátkými rukávy Levi's 1710, kalhoty Levi's 2390, pásek Levi's 790, boty MURO 1990.  Petr (19) modrá kostkovaná košile Levi's, 1190, kožené kalhoty Spirit of America 3300, boty Buffalo 1190.Aleš (21) světlá košile s krátkými rukávy Levi's 1710, kalhoty Levi's 2390, pásek Levi's 790, boty MURO 1990. Petr (19) modrá kostkovaná košile Levi's, 1190, kožené kalhoty Spirit of America 3300, boty Buffalo 1190.

EVA: Jak dlouho komunita Magdaléna funguje?

PETR: Od 1.ledna letošního roku.

JARKA: Kolik máte momentálně klientů?

PETR: Třináct, čtyři holky a zbytek jsou kluci.

JARKA: A kolik je na to vás, terapeutů? 

PETR: Momentálně čtyřčlenný terapeutický tým plus lidé, kteří se starají o chod domu, správce,paní účetní, paní hospodářka a samozřejmě paní ředitelka, která to všechno dala dohromady. Takhle jsme začali, počítám, že se postupně rozrosteme asi na sedm lidí. Zatím jsmě úplně noví, postupně se vše rozvíjí. 

JARKA: Jste dobrovolná léčebna. Znamená to, že klienti mohou kdykoli odejít?

PETR: Samozřejmě že v tom nemůžeme nikomu bránit. Snažíme se tomu předejít výběrem klientů. Musí být skutečně motivovaní a mít vůli dostát svému rozhodnutí tu dlouhodobě vydržet. U nás jde o klienty, u nichž je problém se závislostí skutečně vážný a pobyt v komunitě skutečně potřebují, protože každá jiná léčba by byla nedostatečná. Z toho důvodu usuzujeme i podle životopisu, který je jednou z podmínek přijetí. Přečteme si životopis, s klientem se spojíme a rozhodneme se, zda ho můžeme přijmout nebo jestli má jít na klasickou léčbu.

JARKA: Máte ještě nějaká volná místa? 

PETR: Zatím ne. Nikdo nám nevypadl, takže nynější stav považujeme za plně obsazený. Ale areál je tak prostorný, že už v původním plánu bylo pozdější rozšíření kapacity. Ale nejprve je nutné zaběhnout komunitu tak, aby slušně fungovala v současném počtu. Pro komunitu je ideální počet 12 až 15 klientů. Souvisí to s dynamikou, od které se všechno odráží. A pak to také závisí na financích.

JARKA: Jak získáváte finance? 

PETR: Jsme financováni grantovým způsobem, to znamená, že se každý rok žádá u nejrůznějších organizacích o dotace. Ale dotace pokryjí jenom základní provoz, nemáme na žádné investice. Ale jsou i komunity, to naštěstí není náš případ, kde několik měsíců nedostanou zaměstnanci plat. 

JARKA: Jakým způsobem probíhá terapie? 

PETR: Terapie probíhá ve čtyřech stupních, přičemž každý stupeň je u každého jednotlivce různě dlouhý. Klient musí na přechod do každého dalšího stupně, který znamená větší svobodu a odpovědnost, splňovat určité podmínky a prokázat pokrok v léčbě.

JARKA: V programu vidím, že klienti mají i volno. Můžou ven z objektu, třeba do Mníšku do kina?

PETR: Záleží na tom, jakého stupně v programu dosáhli. Zatím mají tuto možnost pouze dva z klientů.

EVA: Jak byste řešili situaci, kdyby při opuštění areálu klient požil nějaké drogy? Byl by propuštěn?

PETR: Záleží to hodně na okolnostech daného případu. Obecně tohle pravidlo platí ve všech léčebnách. Tady je důležité jakou formou zrecidivuje a jestli se s tím dá v léčbě dále pracovat. Jestli se to dá nějak využít nebo ne.

JARKA: Co zahrnuje pracovní terapie? 

PETR: Máme k dispozici velký areál, je tu spousta práce na údržbě a zušlechtění. Plus věci s tím spojené. Potřebujeme se nějak samoživit, takže pěstujeme rostliny a chováme zvířata. Neprovozujeme žádnou specifickou výrobní činnost určenou na vývoz mimo komunitu. Je tu spousta práce obhospodařit komunitu samu o sobě. Sami si vaříme, topíme... úkoly klientů se střídají. Je tu velká míra seberegulace.

EVA: Tady vidím na rozvrhu výlety a návštěvy. Jsou nějak orientované nebo jde o klasické výlety k památkám a podobně?

PETR: Jsou určeny hlavně ke zlepšení fyzické kondice, se kterou jsou všichni naštíru.

EVA: Vy jste tady taková velká rodina, zatím to na mě tak působí. Jaké jsou vztahy mezi klienty?

PETR: To byste se měla zeptat jich.

EVA: Ale já bych chtěla vědět, jak to vidíte vy. Mají problémy?

PETR: V každé rodině jsou problémy.

JARKA: Existuje mezi klienty nějaká jiná spojnice kromě užívání drog? Třeba rodinné problémy nebo něco podobného? 

PETR: To se nedá vůbec říct, poslední dobou neexistují žádné charakteristiky, které fungovaly třeba před 10 lety. Stírá se to. Drogový problém se týká celé populace, může to zasáhnout každého. Každý člověk je přece jiný, neexistuje žádná typizace.

JARKA: Stalo se vám už, že se sem nějaké drogy dostaly? Že jste něco objevili?

PETR: Při zkušebním provozu v prosinci se to u prvních čtyřech klientů stalo. Odešli. Dva z nich se pak vrátili k druhému pobytu a od ledna se to už nestalo.

JARKA: Jakou mají šanci se z toho definitivně dostat?

PETR: Doufám, že pravděpodobnost, že nezačnou znovu, bude vyšší než ta, že začnou.

JARKA: Vy jste někdy drogy bral?

PETR: Ne!

EVA: Klienti žijí rok nebo rok a půl v této komunitě, jsou obklopeni nádhernou přírodou, je tady klid, harmonie. Jak se pak vyrovnají s návratem do velkoměsta?

PETR: Ale oni tu nejsou celý rok izolovaní. To právě záleží na stupni, na kterém jsou. Ta izolace je s každým vyšším stupněm menší. Do prostředí, ze kterého přišli, jezdí a vyrovnávají se s tím tady.

Kdyby se člověk jenom izoloval a pak bychom ho vrátili tam, odkud přišel, nemělo by to asi žádný efekt. V poslední fázi programu tu přes den nejsou, chodí normálně ven do práce. Postupně se vymaňují z úzkých vazeb v komunitě, aby to pak venku ustáli.

EVA: Jaký je tady zhruba věkový průměr?

PETR: Asi 22 let, myslím. Nebo 21 a půl.

JARKA: Jak asi dlouho průměrně brali? 

PETR: Asi 4 roky.

JARKA: Heroin? 

PETR: Jednoznačně.

JARKA: V materiálech čteme označení patron. Kdo se jím stává a co to znamená?

PETR: Patronem se stávají starší klienti pro ty mladší. Patron uvádí nováčky do programu. Ale protože současní klienti přišli všichni naráz, zatím tento aspekt nefunguje.

JARKA: Kdo program vypracoval?

PETR: Celý náš tým. Supervizorem je paní doktorka Frouzová. Koncepce je obdobná jako v ostatních zařízeních. Nic nového jsme tu nevymysleli. Jeli jsme se na zkušenou podívat, jak to dělají jinde a naroubovali jsme stávající model na naše podmínky. V podstatě je to stejný program jako v jiných léčebnách.


Anička (18), tmavěmodré tričko Levi's 950, bílé kalhoty Levi's 1850, tygří boty Buffalo 2390.Anička (18), tmavěmodré tričko Levi's 950, bílé kalhoty Levi's 1850, tygří boty Buffalo 2390.

Petr nás provází obrovským areálem léčebny. Neustále kolem nás skotačí dva přátelští psi, klienti, kteří pracují venku, nás zdraví. Kontrast mezi zkázou a nápravou. Vojenské bunkry, kde se ukrývaly rakety se přeměňují v chlívky pro zvířata.

Prostory protiletecké ochrany, bunkry v podzemí a raketová sila jsou roztroušeny po celém areálu, mnohé schované v lese. Zůstávají tu staré vojenské nápisy. Trochu z toho mrazí, ale konečně je prostor využíván k něčemu smysluplnému.

Petr nám ukazuje minifarmu s poníkem, slepicemi, teletem, kozou a dvěma kůzlatama, která se narodila teprve před měsícem. Je to otázka času, kdy tele vyroste a bude mléko a sýry a takové věci. 

Paní, která přinesla zvířatům něco na zub, říká: „Zvířata tu od začátku hrají velkou roli. Klienti si sem s nimi chodí povídat, hlavně ze začátku, když nastoupí.

Neumí si povídat s lidmi, ale umí si povídat se zvířaty. Ten největší introvert tady u těch kůzlátek, když se narodily, seděl pořád a povídal si s nimi." Návrat zpátky k lidským potřebám. 

JARKA: Jak jste získali tohle místo pro léčebnu?

PETR: Málokdo je ochotný si takovéhle místo pustit přímo do blízkosti svého bydliště. Ale v Mníšku si to vzali nějak za své.

Petr nám ukazuje konstrukci divadla, kde klienti hráli na velikonoce pašijové hry a hřiště k sportovnímu vyžití.

JARKA: Co jste dělal před tím, než jste otevřeli tuhle komunitu?

PETR: Já jsem pracoval v Bohnicích. Teď tu pracujeme dva a otevřeli jsme tu i ordinaci, takže můžeme poskytovat lékařské služby ambulantního charakteru celému okolí. Fotíme si areál, obdivujeme přírodu a vracíme se zpátky do budovy.

Petr nám zprostředkuje rozhovor s jedním z klientů. Téměř třiadvacetiletý pražák Martin Krupička, bral asi tři roky LSD, speed, pervitin, heroin a všechno, co se dalo. Martin je velmi komunikativní, usmívá se na nás a hovoří otevřeně a optimisticky.

JARKA: Jak dlouhu jsi tady?

MARTIN: Tři měsíce, předtím jsem byl tři měsíce v Bohnicích. Tam jsem se původně začal léčit a měl první detox. Ale odešel jsem a pak jsem měl několikerý návraty. Až po čtvrtý mi došlo, že bych u toho měl zůstat. A taky jsem zjistil, že tři měsíce absolutně nestačí. Měl jsem štěstí, že jsem se dostal sem.

JARKA: Proč ses rozhodl léčit?

MARTIN: Byla to absolutně neúnosná situace. Člověk žije ze dne na den a musí krást, aby měl peníze. Měl jsem průsery v zaměstnání. Pracoval jsem jako počítačový technik 10 až 12 hodin denně.

Později, kdy jsem začal brát víc, dýl jsem spal, pořád jsem byl unavenej a podrážděnej, moje komunikace se omezila na minimum. Domů jsem se chodil jen najíst a vyspat.

Pořád jsem se snažil tvářit, že se nic neděje a že je všechno v pohodě. Ale nebylo. Léčit se nebylo v prvopočátku mý rozhodnutí, byl to spíš nátlak okolí, až později mi došlo, že by to asi bylo potřeba. Tady jsem spokojenej.

EVA: Jak bys to tu srovnal s Bohnicemi?

MARTIN: Do Bohnic sice přicházejí jidi, kteří se chtějí léčit, ale nemyslím, že to tam dosahuje nějakých výsledků. Maximálně si člověk uvědomí, že by se sebou měl začít něco dělat.

Tady je to o něčem jiným. Nedbá se až úplně tak moc na řád... Jasně, jsou tady nějaký místní pravidla, ale je to o něco volnější. V těch Bohnicích je to všechno striktně vymezený. 

Michal "Myšáček" (26), zelená kostkovaná košile Levi's 1190, kožená vesta Real Leather 1900, kalhoty Levi's 2200, boty Fashion Strength 3300, pásek Rogner 790Michal "Myšáček" (26), zelená kostkovaná košile Levi's 1190, kožená vesta Real Leather 1900, kalhoty Levi's 2200, boty Fashion Strength 3300, pásek Rogner 790

JARKA: Máš z toho všeho deprese?

MARTIN: Ne, nikdy jsem jimi netrpěl. Nějakej čas člověk přemýšlí nad tím, co se vůbec stalo a kam se to dostal, co to vůbec provedl. Ale já jsem poměrně hodně smířenej sám se sebou, stojím si za tím, co jsem udělal. Každej chybuje, asi jde o to, jestli se z toho poučíš do budoucna.

EVA: Jsou lidi, kteří kouří trávu, hašiš, někdy si vezmou extázi nebo trip, ale tam to končí. Existuje pro ně nějaká pomyslná hranice. Jak to bylo s tebou?

MARTIN: Hodně dlouhej čas jsem kouřil jenom trávu a zas tak moc se nedělo. Až po delší době, kdy jsem to už kouřil v podstatě pořád, jsem zjistil, že občas mívám výpadky paměti, že nejsem schopnej se na něco soustředit, že nepodávám takovej výkon.

Ale zároveň jsem si připadal nesmířenej s tímhle světem a to byla jedna z příčin. Ale taky jsem chtěl zkusit, jak tvrdý drogy fungujou. Nejdřív mi něco sehnal kamarád a pak jsem si za tím šel už sám. Bral jsem to tak nějak kontrolovaně po dobu kolem dvou let. I když to vypadalo bez problémů, nějakej návyk jsem si vytvořil.

Pak to přešlo v každodenní braní. Nestavěl jsem se tomu na odpor. Bylo to zábavný. Občas se vyskytla nějaká partička, ale nikdo mne do toho nenutil. Heroin jsem konzumoval sám pro sebe. Když jsem byl na nějaký party, vzal jsem třeba speed. Ale nebylo to tak, že bych šel na party a tam si něco dal, abych se líp bavil. Hlavní byla konzumace drogy, výběr prostředí přicházel až následně.

JARKA: Přemýšlíš už o tom, co budeš dělat, až se vrátíš?

MARTIN: Jo, přemýšlím. Asi půjdu bydlet na Moravu k tátovi. Nevím to jistě. Hodně to závisí na zaměstnání, protože na Moravě moc práce není. Možná, že v Praze rozjedu nějakou svoji firmu a pak se odstěhuju. Tatík taky nějak podniká. Uvidím, jak to bude.

JARKA: Takže dřív nebo později ven z Prahy?

MARTIN: Jo, asi jo.

JARKA: Představa Prahy po té pohodě tady musí být dost děsivá.

MARTIN: No, je to strašně uspěchaný, ale člověk si zvykne. Všechno v nás je otázka zvyku.

EVA: Jak tady funguje vaše soužití? Já jsem tady chvilku a připadá mi to jako taková velká rodina. Pracujete tu pro sebe, staráte se o svoje zvířata. Jaký je soužití mezi vámi, mezi klukama a holkama? Jak řešíte problémy, když se objeví?

MARTIN: Když má někdo problém, řeší se to na skupinách. Nefunguje to tak, že si někam zaleze sám, pokud nemá zájem být sám. Všechno se dělá společně. Když se někomu něco nelíbí, řekne, že se mu to nelíbí a vyjádří se k tomu i ti ostatní.

Člověk najednou cítí, že žije z nějaký svojí mylný představy, že ten jeho stereotyp chování není výhodnej. Neseme si to sebou odmalička. Třeba stereotyp, že když něco dostanu, poděkuju. Ale najdenou vám k tomu ještě někdo přidá něco dalšího a vysvětlí vám, že jenom poděkovat nestačí. Ale to je jenom příklad. Ale takhle nějak funguje přeměna sebe sama!

EVA: Jde tu o kompromisy?

MARTIN: Ne nejedá se kompromis. Alespoň já vždycky cítím, že se nebudu chovat sám pro sebe nevýhodně. Když se kvůli něčemu rozčiluju, dělám to, protože mě to nějakým způsobem pobuřuje. Ale můžu třeba zjistit, že mi na tom vadí jenom ta forma. A najednou to má jinej význam. Od formy se můžu oprostit a nemusím se zbytečně rozčilovat. Postupně to přejde do krve, ale člověk musí chtít. Pak se dostane dál.

JARKA: Cítíš se otevřený vůči terapeutům a dalším klientům? 

MARTIN: Jak v čem. Ty tři měsíce nejsou zase tak dlouhá doba. Ale postupem času se člověk pomalu odkrývá. Postupně by měl dospět do stádia, kdy je schopen odhalit všechno a všichni ho budou dobře znát. S tím se pak dál pracuje, boří se stereotypy chování. Až na pár vyjímek nebyl nikdo z nás tak dlouho na jednom místě se stejnejma lidma.

Jde o to, najít způsob, jak se k sobě chovat. Přišli jsem sem najednou, museli jsme to rozjet od začátku. Trvá to docela dlouho, než se komunita zaběhne. Všechno si musíme objevovat sami a kvalita komunity tím stoupá. Kdyby sem přišel nový člověk, už by se na tom svezl. Jde o pochopení nějakých věcí, dosažení nějakého stavu mysli. Ti noví, kteří přijdou, to na nás uvidí.

JARKA: Měl jsi holku, když jsi bral?

MARTIN: Neměl. Nebo respektive měl, asi půl roku, ale skončilo to kvůli drogám, protože ta holka nebrala a já jsem si zvolil drogy.

EVA: Viděla jsem nástěnku s hlavními pravidly. Zarazil mne zákaz navazování partnerských vztahů v komunitě. Jak to zvládáte?

MARTIN: To všechno strašně závisí na lidech Občas se stane, že se někdo do někoho zamiluje a není proto schopen pokračovat v terapii, hrozně to brzdí. Řešením je, že to řekne nahlas a snaží se to nějak eliminovat. Je to hodně těžký. A je to taky daný tím, že člověk bral a byl upjatej na jednu věc a najednou mu do toho podvědomýho hledáčku namísto toho heroinu skočí holka. Je to nářez, ale dá se to zvládnout. Já to mám osobně prožitý, zůstává tam za tím nějaká šmouha, ale... jde to překonat. Zatím tady nevznikl takový vztah, který by nešel zvládnout. Pokud by se tak stalo, řešením je přesun do jiné léčebny.

EVA: Vím, že tu má každý nějaký úkol, někdo vaří, někdo pracuje venku, zvířata, zahrada... Co máš ty?

MARTIN: Já právě topím v kotelně. Vždycky se to po týdnu až čtrnácti dnech střídá. Minulý týden jsem vařil.

EVA: Co je nejlepší?

MARTIN: Nejlepší jsou takový jednoduchý funkce jako rozcvička nebo práce v dílně. Nejhorší je asi kotelna a vaření 

EVA: Baví tě tady pracovat, máš pocit z toho, že tady postavíte něco, co bude dlouho a dlouho fungovat pro jiné lidi?

MARTIN: Já to momentálně nehodnotím do budoucna. Teď je to tady pro nás. Nemám žádný plány, že by tu po mně zbyl nějakej seník, kde budu mít vyrytý svý jméno.

Tomáš (20) modré tričko Levi's 590, černé kalhoty s kapsami Styx 1090 a vlastní tenisky. Jakub (20) Tomáš (20) modré tričko Levi's 590, černé kalhoty s kapsami Styx 1090 a vlastní tenisky. Jakub (20)

Pomalu se, teď už samy, procházíme areálem a užíváme si atmosféru zdánlivého klidu. Ale za tím klidem je ukrytý těžký boj lidí se sebou samými. Na procházce nás provázejí přítulná zvířata z farmy. Nechce se nám pryč. Nechce se nám zpátky do každodenní vřavy. Doděláváme fotky, díváme se, jak klienti pracují v dílně a na zahradě. Už nás neděsí ani ta ohavná vojenská budova a ostnaté dráty. V ničem nikomu nebrání.

Dvířka ven zůstávají stále odemčená. Ale ani nám se nechce je otevřít a vyjít ven z toho malého světa odštěpeného od toho velkého, často šíleného. Máváme na rozloučenou. Doufáme, že to všem vyjde. Stále nemůžeme uvěřit, že něco takového, s minimálním přísunem financí, funguje. Cestou zpátky do Prahy nemluvíme, jen posloucháme rádio. Slova ztratila svůj význam.


- Fotky: Michal Šula. TK Magdaléna, Včelník 1070, 252 10 Mníšek pod Brdy, Czechia Phone: +420 318 599 260, www.magdalena-ops.eu

Naše mise

1. Chcete-li si myslíte
Uděláte-li si lidé myslí si myslí, budou tě miluju. Pokud jste opravdu si myslí, budou vás nenávidět.
2. Sdělit světu pravdu
Když si jen říct pravdu, začnete vydělávat důvěru, jako novináři, naším posláním je říkat pravdu.
3. Aby se budete smát
Chceme, aby se budete smát, smích, úšklebek, škleb, nebo úsměv, když se snažíme najít vzhůru života ve vší zla kolem nás.

Name Day/Svatek

Yesterday : Cecílie Today : Klement Tomorrow : Emílie After tomorrow : Kateřina

Masti, masti, mastičky
Marie Sommerová Masti, masti, mastičky

Péče o pleť urazila dlouhou cestu od doby nechutného, studeného krému [ ... ]

Přečtěte si více
Hyundai nové myšlení je geniální
Joe Bodia Hyundai Azera/Grandeur

Jako elegantní jako Lexus, aniž by na drahý bolesti hlavy...

Přečtěte si více
Švejk měl rád sluníčko
Michael Kyselka

"Dobrý den, jak se máte? Co děláte? Já se mám dobře, to víte, pořád dokola, člověk neví [ ... ]

Přečtěte si více
Kam se jen poděly ty kavárny?
Tomáš Lachman Lenka Reinerová: Kavárna nad Prahou. Labyrint 2001

Lenka Reinerová: Kavárna nad Prahou. Labyrint 2001

Přečtěte si více
Tata Bojs are GO!
Joe Bodia a Eva Picmausová Tata Bojs

O kapele, nové desce, přestupu i o jiných věcech si povídal s Milanem Caisem, Tomáš Sláma.  [ ... ]

Přečtěte si více
Co je to Jungle? Co je to House?
Davey D Co je to House?

Jungle, drum’n’bass a house jsou slova, která dnes slyšíme na každém rohu. Vypadá to [ ... ]

Přečtěte si více
Láska
Tomáš Sláma Láska

Od nepaměti vděčné téma všech umělcě. Kolik stránek papíru jí bylo zasvěceno básníky a [ ... ]

Přečtěte si více
ROZHOVOR: HERE, aneb Valerie Chauvey, Zdeněk Marek...
Eva Kolářová Kapela Here

Vyškovská kapela Here se na domácí hudební scéně objevuje již [ ... ]

Přečtěte si více
Ostatní články

Computer Engineering Program Basic engineering education And computer science of computer systems At Faculty of Information Technology Sriprathum university Emphasis on the design of embedded systems, both hardware and software, instruction set, VLSI technology and networking. To meet the needs of the industry.

System stakes. Stakes or system are mainly interesting if you want to play with stakes that are high-risk. In order to bet on that just 3 out of FOUR stakes must be right.Although, on the flip side, it's necessary for you to take a drop-off of your ( ZCode System - zcodesystemexclusive ) general odd by doing this, on-the-one-hand, your chances to win grow ... But in the event that you bet on two or one underdogs you perform quite profitably and nevertheless can shove your chances again, Click here for more information and see ...