MŮŽETE TĚŽE UŽITOVAT ČTENÍ TOTO >>
Fanfare Ciocârlia "Když říkám, že jsem z vesnice Zece Prajini, lidé si mysll, že pocházím z konce světa. Ale konec světa je přesně to správné místo pro naši muziku," říká trumpetista Costica - Cimai Trifan. ...

fShare
0
Pin It

S Ester Štarmanovou jsem se poprvé setkala při reportáži o streetworkerech - lidech, jejichž pracovní náplní je každodenní výměna injekčních stříkaček nemocným závislostí na drogách.

Ester je dvacetiletá, narozená ve znamení Blíženců, na půl úvazku zaměstnaná u DROPInu (Nadace pro prevenci a léčbu drogových závislostí a AIDS), modelka a fotografka.

Obdivovala jsem, s jakou účastí a obětavostí pomáhá potřebným. Zajímalo mě, co ji vedlo k výběru zaměstnání v oblasti drogových návyků. Stejné téma si často vybírá i pro svoje fotografie.

Ester sama nemá a nikdy neměla návyk. Tak blízko a tak daleko. Má na to nějaký vliv Esteřino rodinné prostředí? Povídáme si i s paní Věrou Štarmanovou, Esteřinou maminkou, jejíž dcera se denně pohybuje mezi narkomany a dealery…

THINK: Co jste říkala tomu, pro jakou práci se Ester rozhodla?

VERA: (k Ester) Věděla jsem o tom?

ESTER: Jo, samozřejmě, že jsi o tom věděla, mluvily jsme spolu o tom. Ta problematika mě zajímala už dříve. Snažila jsem se o tom nashromáždit co nejvíce informací a když jsem se dověděla o stáži v DROPInu, chtěla jsem do toho nakouknout. Škola života. Znala jsem psycholožku, která byla v DROPInu na praxi. Hodně mi o tom povídala.

A na závěr vždycky dodala: "Je to fakt hustý kafe!" nebo tak něco.

Šla jsem tam jen na týden, nepočítala jsem s tím, že tam zůstanu. Zdržovala jsem se tam čím dál víc. Nejdříve kvůli focení. (Občas fotím, takže jsem chtěla využít toho, že jsem tak blízko. Sem tam mám výstavy a prostřednictvím těch fotek je možné ukázat a přiblížit tuto problematiku co nejširší vrstvě lidí.) Potom jsem tam vypomáhala a jakmile se naskytla první příležitost (výběr na streetworkera), šla jsem do toho. Ale po prvním pohovoru mě nevzali. Obrečela jsem to.

VERA: To už nevím. Ale proti té práci jsem nebyla, je mi těch lidí líto.

THINK: Sledovala jste, jestli Ester v minulosti brala drogy?

VERA: Ano, já jsem podezřívavá. Jednou jsem našla deníček, kde bylo něco o lajně... Ona je tak blbá, že ho nechala na stole. Byla v období puberty a experimentů. Kdyby brala, určitě bych to ze začátku nepoznala, o drogách jsem toho věděla málo. Ale vždycky jsem nějak vycítila, že se něco děje.

ESTER: Jo, to je fakt. Byla jsem v době, kdy jsem si to zkoušela.

VERA: Zdála se mi divná, divně se chovala.A pak jsem našla fotky, kdy si tím brčkem něco dávala do nosu. No a byl vejřez.

ESTER: Nedávno jsem o tom mluvila s mym kolegou Pavlem, jak se na nás dívali naši rodiče. Máme to přesně naopak. Jeho maminka údajně začala mít spíše úzkostný pocity, obavy, že Pavel s drogama začne. Denně k tomu bude mít přece mnoho příležitostí…

Ale moje máma si mnou byla více jistá.Vždyť teď tam budu pracovat, jsem tedy na té druhé straně lodi…

Nejspíš to bylo tím, že tím s drogama koketovala, ale když jsem nastoupila do DROPInu, měla jsem na to jiný pohled. Ovšemže drogy a vůbec vše co s nimi souvisí, mě vždycky nějak fascinovaly a zajímaly, jenom jsem si k tomu našla jinou cestu. Teda díky Bohu, protože když se teď podívám zpátky, vím, že jsem neměla daleko do toho spadnout. A dneska, jestli mám na to třeba jen chuť? Měli byste, když máte před sebou denně lidský trosky?

THINK: Myslíte, že výchova může nějak ovlivnit přístup dětí a mladých k drogám?

VERA: Já nevím, asi jo, ale myslím, že nemusí mít doma jenom zásadní problémy… prostě to chtějí zkusit. Pak to nezvládnou a jedou v tom.

ESTER: Ne, není tu jeden důvod, někteří mají problémy, někteří ne, to je těžký. Okolo je spousta faktorů, které to mohou ovlivnit. Svou roli tu hraje třebas jen náhoda. Ale výchova a vůbec rodina patří bezesporu mezi ty hlavní faktory, které působí zvenčí.

THINK: Řeklas mamince, že kouříš?

ESTER: No, ona to ví, ale... V: Našla jsem cigarety a rozlámala jsem ti je.

ESTER: Byla jsem naštvaná a koupila si nový.

VERA: Náš táta hrozně kouří a Ester vždycky říkala, jak je to hnusný a jak smrdí a tak.

THINK: Jaký je to pro vás, když Ester kouří a nedá si říct?

VERA: Ona přede mnou nekouří.

THINK: Je tu něco, co vás na Ester vyloženě rozčiluje?

VERA: Je náladová. Ráno je strašně protivná, když vstává. Jako dítě byla milá, ale teď už není.

ESTER: Dík. Mně určitě něco vadí, ale teď si nemůžu zatraceně vzpomenout.

THINK: Povídáte si s maminkou o práci?

ESTER: Já jsem to všecko ze začátku hrozně prožívala, takže nebyl den, kdybychom o tom nemluvily. Teď už to není takové, je to moje práce, pořád vidím něco strašnýho, ale je to rutinnější.

Ze začátku to bylo něco fascinujícího, šíleného. Celý prázdniny jsem strávila v DROPInu a spoustu večerů s mamkou v kuchyni, kde jsme si o tom vypravovaly. Ukazovala jsem mamce fotky, které jsem udělala v DROPInu. Máma, stejně jako já ví, že je to smysluplný.

Myslím, že povahově musím být po ní. Jsme úplně stejný, v obou nás je takový to (panebože, tohle slovo nesnáším) sociální cítění. (Zní fakt děsně, ale vystihne to to, co myslím). Například s jedním klientem jsem v bližším spojení, momentálně je ve vězení.

Když jsem šla na první návštěvu s kartáčkem na zuby a tak, máma mi pro něho dala ještě pomeranče. Na druhou návštěvu mě vezla autem a hodinu tam na mě čekala.

VERA: Jinak by se tam nedostala. Bylo to v Příbrami.

ESTER: Ale ty jsi věděla, že je to pro mě nějak důležitý.

VERA: Kdyby to bylo v Praze, nejela bych.

ESTER: To je jasný. Ale stejně si myslím, že málokterý rodič by to udělal. Ten kluk vevnitř mi řekl, ať mamku pozdravuju, že je to úžasná ženská.

THINK: Sdělujete Ester hodně ze svého života?

VERA: Z mládí moc ne, já jsem měla hrozně přísné rodiče. V 19 letech jsem musela být v sedm večer doma apod. Pak jsem utekla z domu. Já dneska vím, že to mysleli dobře, oni byli nábožensky založení a dívali se na svět jinak.

Věnovali se nám, měli nás rádi, ale mysleli si, že se máme stýkat jenom s lidma, kteří chodí také mezi křesťany. Nemohli vydejchat, když jsem si našla kluka jiného zaměření. Snažili se tomu bránit a já jsem odešla za ním.

Nebylo kam jinam.

ESTER: Možná proto,že tohle máma prožila, dávala mi potom hodně volnosti. Byla a je hodně tolerantní. Já jsem běžně chodila domů s červenou, modrou hlavou, s kérkou, nejdříve mi nadávala a pak mi to tetování ještě mazala krémem.

VERA: Nemá to cenu se rozčilovat, dítě si stejně většinou udělá, co chce. Mně se moc nelíbí, jak chodí vyholená (odkaz na Esteřin účes), ale když budu nadávat, budeme se jenom hádat a to stejně k ničemu nevede.

ESTER: Mamka je dost chápající a tolerantní. Od kamarádek jsem slyšela, že by je rodiče zabili a podobně. Taky jsem mámě za tohle všechno vděčná a máme mezi sebou hodně dobrej vztah. Mluvíme spolu o všem, takže i ona mi říká ze svého života hodně a já jí taky.

THINK: Lhala jsi?

ESTER: Jako dítě si pamatuju, že když mi dala svačinu do školy, která mi nechutnala, tak jsem ji vyhazovala a přitom tvrdila, že jsem jí snědla. V: Ty hajzle!

THINK: Věřila jste Ester vždycky?

VERA: No vždycky všechno jsem jí nezbaštila. Když jsem cítila, že se něco děje, byla jsem ve střehu a pak jsem jí zmlátila.Ty fotky mi nahnaly strach.

ESTER: Já jsem mámě vděčná za podporu, vždycky mi naslouchala. Neberu to jako samozřejmost. Máma je skvělá. Ze začátku měla obavy, byla určitě zmatená, v podstatě nevěděla, o co jde.

Někdy je to o hubu, je to nevyzpytatelný, každý den. Člověka to hrozně vyčerpává, vysává to energii, ale pořád je tu něco, co ji vrací. Denně se setkáváš s mnoha problémy.

Támhle se někdo válí totálně sjetej, támhle někdo zvrací…někdo ti poděkuje, obdivuje za to, co děláš, někdo ti sprostě vynadá...a já musím hrát fair play pro všechny.

Někdy je to drsný. Ale tím, jak jsme spolu s mámou o všem mluvily, nejen různý story s klientama, ale v čem je smysl tý práce a podobně. Je to logický, teď rozumí, má o tom představu a podporuje mě, i když ví, co to někdy obnáší. A to je přece úžasný…

Ale v tomhle tkví problém společnosti. Měla by fungovat maximální informovanost. Bavímeli se teď konkrétně o práci streetworkera. Běžně se setkávám s urážkami a verbálním napadením ze strany policie, ale i kolemjdoucích.

Svým způsobem to chápu, jsou neinformovaní, nevědí, o co jde, mají strach, takže potom tomu taky odpovídají jejich narážky typu: "Ty ty feťáky ještě podporuješ!"

Přitom výměnný program (špinavý stříkačky a jehly za čistý) plus poskytování zdravotního servisu je nejen kvůli lidem, kteří jsou závislý, ale hlavně kvůli společnosti okolo. Vždyť tímhle programem se snažíme co nejvíce minimalizovat veškerý rizika, která jsou tím spojena, brání se tím přenosu AIDS, žloutenky apod. A to by ti lidé okolo, co tak blbě remcají měli vědět.

THINK: Máš přítele?

ESTER: Jo, taky spolu o tom dost mluvíme, je to přece část mýho života, prý je na mě pyšnej. Dvakrát se mnou byl v práci a to byla teprve romantika!

Chodil se mnou parkem a sbírali jsme špinavý stříkačky. Jinak já je nosím pořád sebou, práce nepráce, pořád mám plastikovou láhev na špinavý a pár čistejch v zásobě. Už jsem profláklá a pracovní hodiny pro klienty nic neznamenají.

Mohla bych říct: "Já teď nedělám", ale měla bych víc než blbej pocit a hlavně by se ke mněpříště zase nehlásili. Vím, že ty lidi to potřebujou a mě to problém nedělá, tak co.

THINK: Změnilo tě to nějak?

ESTER: Určitě. Mohla bych taky vykládat, že mě to naučilo více tolerantnosti, empatie, prostě bla, bla, bla. Ale jednoduše, mám pocit, že jsem zatraceně rychle dospěla.

Naše mise

1. Chcete-li si myslíte
Uděláte-li si lidé myslí si myslí, budou tě miluju. Pokud jste opravdu si myslí, budou vás nenávidět.
2. Sdělit světu pravdu
Když si jen říct pravdu, začnete vydělávat důvěru, jako novináři, naším posláním je říkat pravdu.
3. Aby se budete smát
Chceme, aby se budete smát, smích, úšklebek, škleb, nebo úsměv, když se snažíme najít vzhůru života ve vší zla kolem nás.

Name Day/Svatek

Yesterday : Havel Today : Hedvika Tomorrow : Lukáš After tomorrow : Michaela

Byla jsem cizinkou v cizí zemi
Eva Kolářová Francie, Normandii

Nevzpomínám si, kdo přišel první s nápadem jet do Francie. Každopádně 24. & [ ... ]

Fanfare Ciocârlia
Jarka Fricová Fanfare Ciocârlia

"Když říkám, že jsem z vesnice Zece Prajini, lidé si mysll, že pocházím z konce světa. Ale [ ... ]

TARA FUKI - Piosenki do snu
Barbora Gregorová TARA FUKI - Piosenki do snu

Tara Fuki se do povědomí českých posluchačů zapsaly přibližně před rokem a už [ ... ]

Necestuj Daleko: 20 hodin v Plzni
Eva Kolářová Plzeň

Plzeň má zhruba 167,472 obyvatel a rozlohou zabírá 12,500 hektarů. A co je nejdůležitější  [ ... ]

Jsme sami? Nemluví na nás? Neposlouchají nás?
Jeffree Benet Jsme sami? Nemluví na nás? Neposlouchají nás?

The Search for Extraterrestrial Intelligence (Pátrání po mimozemské civilizaci) je hledáním,  [ ... ]

Co je na umění tak zábavného?
Hakim Bey Co je na umění tak zábavného?

Umřelo Umění s dadaisty smíchy? Nebo snad k této sardonocidě došlo mnohem d&# [ ... ]

Transvestita kabaret
Saša Dokiç Transvestita kabaret

Když se ptali Iggy Popa, jestli někdy spal s mužským, odpověděl: "Cel& [ ... ]

Všem, které by to mohlo zajímat
Glenn Spicker

Po osmi letech v České republice a bohatých zkušenostech se získáváním a obnovováním povol [ ... ]

Ostatní články

Computer Engineering Program Basic engineering education And computer science of computer systems At Faculty of Information Technology Sriprathum university Emphasis on the design of embedded systems, both hardware and software, instruction set, VLSI technology and networking. To meet the needs of the industry.

System stakes. Stakes or system are mainly interesting if you want to play with stakes that are high-risk. In order to bet on that just 3 out of FOUR stakes must be right.Although, on the flip side, it's necessary for you to take a drop-off of your ( ZCode System - zcodesystemexclusive ) general odd by doing this, on-the-one-hand, your chances to win grow ... But in the event that you bet on two or one underdogs you perform quite profitably and nevertheless can shove your chances again, Click here for more information and see ...