MŮŽETE TĚŽE UŽITOVAT ČTENÍ TOTO >>
Čistý talent a určite aj veľa driny Jak dlouho to bude trvat, než ve světě, kde fotografové mohou za své služby skromně požadovat šestimístné částky, se stane vážně módní nová odrůda talentovaných ilustrátorů? ...

Self-Portrait with Extraneous figments 1997 Oil on canvas 30 x 36 Tony Shafrazi Gallery, New York
fShare
0
Pin It

Dámy, ostré sváry a silná auta...

Robert Williams z levého pobřeží Ameriky, osamělý jezdec s propoceným podpažím řídící silný vůz, jehož pohonem je populární kultura.

Pokud věčně sedíte v obchod s komiksy, určitě jste nasáli jste šťávu ze stránek Zapových komiksů (legendární komiksy ze 60. let). Jeho díla jsou také k vidění na sněhobílých stěnách zpropadených galerií, kde se vystavuje etablované výtvarné umění.

Jeho obrazy připomínají deník náctiletého závisláka na piku, vyrostlého na nezdravé komerční stravě a lepidle na modely letadýlek, který tráví život na zadním sedadle dětského autíčka poskytováním orálních radovánek s jednou rukou na kozičce a druhou pečlivě seškrabující poslední špetku bílého prášku z fólie.

Válcuje vás nekonečným peklem vašich podvědomých sexuálních pocitů. Přehnaně vykreslené padesátikorunové kurvy se před vámi svíjejí na párcích v rohlíkách. Jejich ňadra září jako nejhezčí sen z Playboye, stejně tak jako auta složená z různých náhradních dílů, přemalovaná a upravená. Všechno to září, ale zároveň zapáchá jako koš na ručníky v pánské tělocvičně.

Náš spermatem opilý zachránce rock'n'rollové ikonografie si dokonce udělal čas na to, aby pobouřil svým pikantním dílem „Apetite For Destruction„ ptáka závidějící feministky. Guns'n'Roses použili tento obraz na svém debutovém albu. Ve své nejnovější knize „Z pohledu zmučeného libida„ (Poslední vzdech) vám tato burcující ikona všeho, co je v umění považováno za špatné, servíruje tučnou porci sarkasmu a úzkosti se surrealistickou příchutí.

Starý brach Hieronymous Bob může po více než čtvrtině století sodomizace uměleckých institucí poslat jejich řádné členy, kteří hledají ono tajemství umu, i jejich drogami poháněné umělecké závisláky pod skálu odkud vyplavali, ba co více, má i na to, aby je zase znovu vylákal ven.

THINK/HELE: Co si teď, jako známá osobnost, myslíš o svých fanoušcích a lidech, kteří chodí na tvé výstavy?

ROBERT WILLIAMS: No, já nevím, jak moc jsem ve skutečnosti známý. Spousta z mých výstav byla z toho či onoho důvodu zakázána, mnoho lidí se o moji práci nezajímá. Vidíš mě z úplně jiného úhlu. Kdyby sis obul moje boty, pocítil bys, jak se neustále snažím dostat dopředu a nikam to nevede. Běž do Muzea moderního umění a zkus tam taky patřit a uvidíš, jak se budeš cítit. Jako nula u dveří.

The Mexican Goat-Sucker 1997 Oil on canvas 30 x 36 Tony Shafrazi Gallery, New York. Explanatory Nomenclature: Chupacabras, The Revolutionary Yeti That Only Reveals Itself To Those Gifted With The Spanish Language, Either Represents "The Suppression" Or "The Liberation" Depending Who's on The Goat And Who's The Sucker. Poolroom Title: How Can A Home Fermi Chicano Troll Suck Big Billy Goat Gruff? The Mexican Goat-Sucker 1997 Oil on canvas 30 x 36 Tony Shafrazi Gallery, New York. Explanatory Nomenclature: Chupacabras, The Revolutionary Yeti That Only Reveals Itself To Those Gifted With The Spanish Language, Either Represents "The Suppression" Or "The Liberation" Depending Who's on The Goat And Who's The Sucker. Poolroom Title: How Can A Home Fermi Chicano Troll Suck Big Billy Goat Gruff?

THINK/HELE: Mnoho lidí v tobě vidí ikonu undergroundové kultury. Necítíš se tak?

ROBERT WILLIAMS: Cítím. Vidím za sebou stovky mladých umělců, kteří se snaží zjistit, kam směřuju, aby tam mohli směřovat taky, ale nic takového neexistuje. Také nejsme oficiálně uznáváni, jsme jenom malá skupina. Měli jsme v kalifornském Laguna Beach Art muzeu výstavu nazvanou „Obyčejná kultura." Byla velmi úspěšná a vystavovali tam jenom undergroundoví umělci. To byla skutečně naše první velká výstava.

Pokračovala v Baltimore a Seatlu a byla velmi dobře přijímána. Myslím, že to byl skutečný průlom. Ale opět, každý kdo tam vystavoval, byl považován za jakéhosi nostalgického následníka amerických silných aut (HotRod) a Eda „Big Daddyho" Rotha (amerického autora komiksů ze 70. let). Musíme přijímat to dobré i to špatné. Stále ještě máme co ukázat - skutečně velkou výstavu undergroundových umělců.

THINK/HELE: Kdo představuje Americkou uměleckou instituci a o co jim jde?

ROBERT WILLIAMS: Je sestavena z mnoha různých frakcí. Zkusím to popsat: Jednak obrovské množství studentů umění, kteří nejsou příliš talentovaní a musí dělat to, na co stačí. Najdou si hrdiny, kteří nejsou moc dobří, hrdiny, kteří jsou abstraktní a minimalističtí, prostě lidi, kteří nepotřebují léta trénovat techniku. Obrovské množství studentů chodí do škol a ve školách se učí to, co chtějí vědět jenom proto, že ty děti mají peníze. Takže je učí retardované formální umění, generaci po generaci.

Učitelé jsou bývalí studenti těch samých sraček. Máš bezpočet studentů, kteří se neuživí ničím jiným, než učitelstvím. Kromě toho jsou všechna muzea zásobena obrovským množstvím studentů umění a uměleckých škol. Musí dělat kopmpromis mezi tím, co chce veřejnost a čeho jsou tito studenti schopni. Propagují věci, které jsou ve shodě s tím, co je obecně považováno za umění. Závisí to na společenských trendech. Co se právě nosí v New Yorku: AIDS, práva homosexuálů. Při své tvorbě musíš o všech těchto prvcích uvažovat. Čím větší úspěch má dílo v muzeu, tím je vzdálenější od skutečného malování, myšlení a používání představivosti.

Existuje mnoho performerů, kteří splácávají dohromady věci, které se týkají společenských záležitostí, a to je povyšováno na velké umění. Další věc, která dominuje světu umění, jsou nadace, které všechno podporují. Nadace nejsou ve skutečnosti ničím jiným, než způsobem jak si odepsat peníze z daní. Tváří se, že dělají charitu, ale stejně by ten přebytek peněz museli odevzdat v daních. Takže to začnou cpát do umění. Ale dělají to, co je pro ně nejbezpečnější, podporují výdělečné umělce.

Do mladších experimentálních umělců se odvážili více investovat jen v osmdesátých letech a investovali hodně, milióny dolarů. Celý tento domeček z karet - umělecké školy, studenti umění, muzea, nadace, galerie - se zhroutil v roce 1987 společně s krachem newyorkské burzy. To byly doby, kdy jsi mohl mít v jedné místnosti dva železniční pásy svázané dohromady řetězy, pomalované neónovou barvou a nazvané „Kompozice číslo 14" a dostat za to 250 000 dolarů. V osmdesátých letech vydělával průměrný překupník s uměním milióny a milióny dolarů. Každý cítil, že ty sračky nemají žádnou hodnotu a když to všechno zkrachovalo, nadace a muzea se proměnily ve sklady plné těch nesmyslů, za které stály mraky peněz.

Ty věci neměly ani hodnotu toho posranýho materiálu, ze kterýho byly vyrobeny. Japonsko utrpělo díky těmto divoký investicím škodu ve vysokou pár miliard dolarů. Teď je doba taková, že jsi-li dobrý umělec, máš otevřené dveře. Jestliže jsi schopen vytvořit dobrou olejomalbu, vždycky ji můžeš někde prodat i když jsou docela těžké časy. Pro umělce z akademií jsou všude sakra těžké časy.

A  Perplexity Searching for an Enigma Through the Maze of an Ambiguity 1997 Oil on canvas 30 x 36 Tony Shafrazi Gallery, New York. Explanatory Nomenclature: The Labyrinthine Path To The Perfect Land Of Post-Henco Is Pictographically Parroted Off The Flat hackled Flank Of A Fallacious Beast-Incredulous And Offers The Irrationally Bodied Vicarious Onlooker, With The Help Of Baby Jesus, A Journey Into A Paradisiaco Hinterland. Poolroom Title: Shufflin 'Down The Road With "Right Brain Only" RabiesA Perplexity Searching for an Enigma Through the Maze of an Ambiguity 1997 Oil on canvas 30 x 36 Tony Shafrazi Gallery, New York. Explanatory Nomenclature: The Labyrinthine Path To The Perfect Land Of Post-Henco Is Pictographically Parroted Off The Flat hackled Flank Of A Fallacious Beast-Incredulous And Offers The Irrationally Bodied Vicarious Onlooker, With The Help Of Baby Jesus, A Journey Into A Paradisiaco Hinterland. Poolroom Title: Shufflin 'Down The Road With "Right Brain Only" Rabies

THINK/HELE: Považujete komiksy za americkou záležitost?

ROBERT WILLIAMS: Ve Spojených státech pravděpodobně více dominují díky filmovému průmyslu ve dvacátých letech a díky Thomasu Nastovi po Občanské válce. Samozřejmě, že Evropa vždycky měla mnoho dobrých tvůrců komiksů. Prostě je to teď všude. Má to pár špatných stránek. Jedna z nich je, že se komiksy stávají světem pro sebe samé a izolují se od všeho ostatního. Nesnaží se proniknout do světa umění, snaží ze zůstat oddělené a samostatné. Myslím, že umělci dělají v tomhle zásadní chybu.

THINK/HELE: Mnoho z tvé práce je parodií na bílou americkou kulturu středních vrstev.

ROBERT WILLIAMS: Pocházím ze středních vrstev 40. a 50.let, takový je můj pohled na svět. V tom, co dělám je určitý sarkasmus, takže jsem velmi opatrný, abych nenapadal kulturu jiných, protože je jisté, že by to bylo chybně vykládáno. Zůstávám u pozorování světa ze své pozice bílého muže.

THINK/HELE: Co vyjadřují tvé nahé ženy?

ROBERT WILLIAMS: Ta nahá poupátka představují můj obdiv k ženám. Jsem fascinovaný a posedlý ženami a znám mnoho dalších lidí, kteří jsou na tom stejně. Jedna z prvních věcí, kterou děláš, když se učíš kreslit, je kresba nahé dámy. Vím, že úplně první věc, která se natáčela kamerou, byl akt, kde se svlékala nějaká dívka. Používání kamery zpočátku sloužilo k natáčení pornografie. Samozřejmě, že mám ohledně mého pojetí ženy mnoho potíží s feministkami a progresivními liberály. Podle mého mínění nikomu neubližuji.

THINK/HELE: Na rozdíl od tvých starších prací vypadají objekty tvých novějších obrazů jako manekýnky.

ROBERT WILLIAMS: Jedna přirozená věc související s malováním ženy je tendence malovat svou vlastní stylizovanou fantazii. S tím souhlasí řada dalších umělců. Pokud nemáš skutečný model, uvízneš v těchto stereotypech.

The Artistalero 1997 Oil on canvas 30 x 36 Tony Shafrazi Gallery, New York.  Explanatory Nomenclature: The Throngs of Adullam In A State of Agogo As A Profligate / Dilettante Runs Incontinent With Gratuitous Inspiration Perpetuating The Credo "Is Not Every Man In His Soul An Artist , And More The Downtrodden, The More He Has To License Express? ".   Poolroom Title: Mr. Funky-Tube-Squeezer secretes A Treat The Artistalero 1997 Oil on canvas 30 x 36 Tony Shafrazi Gallery, New York. Explanatory Nomenclature: The Throngs of Adullam In A State of Agogo As A Profligate / Dilettante Runs Incontinent With Gratuitous Inspiration Perpetuating The Credo "Is Not Every Man In His Soul An Artist , And More The Downtrodden, The More He Has To License Express? ". Poolroom Title: Mr. Funky-Tube-Squeezer secretes A Treat

THINK/HELE: Používáš nějaký jiné zdroje pro svou práci?

ROBERT WILLIAMS: Někdy používám nějaké jiné zdroje, někdy používám modely.

THINK/HELE: Jak tě ovlivnil skandál kolem „Apetite For Destruction?"

ROBERT WILLIAMS: To vzešlo od Guns'n'Roses. Prodali čtrnáct miliónů nahrávek, které to měly buď na obalu nebo na vnitřním obalu. Množství feministických a náboženských skupin bylo hrozně pobouřeno. Parents Music Resource Center (společnost, která dohlíží na obaly a texty) na to nadávala a stěžovala si, ale nejvíce křičely feministky v severní Kalifornii. Držely protestní hlídky před obchody Tower Records. V severní Kalifornii se do toho obulo nějakých šest nebo sedm ženských skupin.

Nejdříve se vrhly na Sanata Cruz a prohlásily, že budou demonstrovat před všemi obchody, které prodávaly ono album. Takže to album všechny obchody kromě Tower Records stáhly z prodeje. Obchod Tower Records to musel snášet asi tři nebo čtyři týdny. Pak se totéž stalo v Berkley. V Santa Cruz mě nějaká žena přišla bránit. Feministky našly nějaké věci z jejího soukromí a vytáhly nějaké neobvyklé sexuální techniky. V Tower Records to nikdy nevzdali a feministky skončily přepnutím z Guns'n'Roses na pornografické videohry.

THINK/HELE: Musela to být sranda se na to koukat.

ROBERT WILLIAMS: Pro mne to moc sranda nebyla, protože jsem tu věc musel obhajovat v novinách. Guns'n'Roses nebyli příliš výmluvní. Musel jsem mít nějaké sakra ostré odpovědi, chodil jsem po pěkně tenkém ledě. Leze to na nervy, není na tom nic legračního. Nikdy nevíš, jestli ty ženy nevykonstruují nějakou velkou kampaň namířenou proti tobě, která může vést až před soud. Nikdy doprdele nevíš, co se stane. Není to tak, že si řekneš, „Jo chlapče, získáváš na publicitě." Přemýšlíš spíš jako: „Copak už nikdy nebudu smět namalovat ženu? Budou na mně ty mrchy pracovat tak dlouho, až nebudu moci nakreslit ani ženské poprsí?"

THINK/HELE: Dokážeš si představit muziku, která by se hodila k tvojí práci?

ROBERT WILLIAMS: Dokázal bych si představit mnoho punkrockové muziky. Dokázal bych si představit i mnohem víc uhlazenou muziku jako Chilli Peppers, Buthole Surfers - muziku, která má pohyb. Tvoje ucho poslouchá, protože nastane změna, ale přitom je tu pořád ten strhující beat, který udržuje tvou krev v rychlém běhu.

THINK/HELE: Změnila by se tvoje práce, kdybys nemusel brát v úvahu prodej a veřejné mínění?

ROBERT WILLIAMS: Důvod, proč jsem to v kariéře moc daleko nedotáhnul, spočívá v tom, že dělám, co chci. Moje věci nikdy nebudou mít všeobecné uznání veřejnosti. Nikdy nebudu mít velké články ve velkých magazínech, protože se drtivá většina lidí staví mým věcem na odpor.

THINK/HELE: Shledáváš to zdravým svědčit pro násilí a nemravnost?

ROBERT WILLIAMS: Nevím, jak moc je to zdravé a také nevím, jak špatným to shledáváš ty, ale vím, že je to vášnivá potřeba, kterou má každý. I ta nejčistší konzervativní spořádaná žena, která chodí do kostela, by byla k smrti šťastná, kdyby viděla, jak je násilník ubit k smrti. Je to v nás všech. Vždy musíme rozlišovat, mezi našimi myšlenkami a realitou kolem nás. Musíme mít šanci přemýšlet a představovat si divoké věci, ale nemůžeme je přenášet do reality.

THINK/HELE: Co považuješ ve své práci za svou slabost? Co myslíš, že postrádáš?

ROBERT WILLIAMS: V mé práci je obrovské množství nedostatků. Když realisticky pohlížím na celou svou práci a porovnávám jí s umělci, kteří tvořili v minulosti, shledávám se tak nějak průměrným. Ale porovnávám-li se s dnešními umělci, vycházím z toho jako Titan nebo někdo takový. Mám spoustu nedostatků, ale na druhé straně jsem vytrvalý a pokračuju v práci. Když se někdy díky své práci cítím něšťastný, podívám se na práci jiných lidí a vrátím se domů rozveselený do růžova.

THINK/HELE: Jak vypadá tvůj pravidelný pracovní den?

ROBERT WILLIAMS: Už to není tak zlé, jako to bývalo před rokem 92. Mezi roky 1985 a 1992 jsem pracoval okolo devadesáti hodin týdně. Vstával jsem každé ráno ve 4:20. Vytvářel jsem obrovské kvantum práce. Pracoval jsem sedm dní v týdnu. To přestalo po mé poslední výstavě v New Yorku. Měl jsem tam třicet obrazů, a to mě uhasilo. Pořád ještě pracuju dost dobře, ale už nevstávám ráno ve 4:20. Pracuju osm až deset hodin denně namísto patnácti.

THINK/HELE: Jak rychle svá díla vytváříš?

ROBERT WILLIAMS: Teď udělám jeden obraz za měsíc. Ale zaměřuji se mnohem více na detaily. Dosáhl jsem stádia, kdy mám dlouhý list čekajících kupců, takže se cítím bezpečně. Je mi sedmapadesát a snažím se najít si příjemné pracovní tempo, které by mi vydrželo na dlouhou dobu.

THINK/HELE: Z Freudova pohledu by tvoje práce mohla být považována za výsledek hluboce zakořeněných sexuálních problémů. Jak se na to díváš ty?

ROBERT WILLIAMS: Jeden z opravdu velkých vlivů na mne a také na autory komiksových knih, i když to nechtějí přiznat, mělo surrealistické hnutí konce dvacátých a počátku třicátých let. Mělo ohromný vliv na moderní společnost, obzvláště na grafiky. Není to tak moc zřetelné na stavbách, ale mělo ohromný vliv na komiksy, animaci, abstraktní myšlení. Surrealismus ovlivnil každého. Pro surrealismus bylo klíčové použití představivosti a hluboké hledání v podvědomí. Mnoho odborníků nyní věří, že v podvědomí toho zase není tak moc. Jaksi k tomu názoru také tíhnu. Mým cílem je prosazovat systém nebo přístup nebo filosofii, která by odhalila, co v nás vytváří představivost a jaké jsou její síly.

A jak rozvíjet abstraktní myšlení a syntetizovat čirou představivost. Nevěřím, že si někdo někdy doopravdy sedl a snažil se přijít na to, co je představivost. Jak vzniká představivost, jak vzniká posedlost a touha? Prostě si myslím, že je tu nový směr, kam by se představivost měla ubírat. Vždycky jsem byl fascinován každým dalším krokem do duševních hlubin, které zatím nebyly odhaleny. Všichni jsme obdařeni gigantickým množstvím představivosti. Pro lidi je to často nuda, protože je to tak freudovské, anální, sexuální.

Jestli máš hodně představivosti, procházej si Biblí a vkládej svou představivost do těch čtyři tisíce let starých příběhů. Od toho Bible původně vznikla, místo, kde ukojit svou hladovou představivost. Mnoho lidí nehladoví po Bibli, protože mají jiná místa, kam svou představivost zaměřit, jako kina, komiksové knihy, videohry, celá ta další zábava, která nebyla k dispozici před dvěma sty lety. Dobře, nyní se předpokládá, že jsme v nejosvícenější době v historii, a přesto máme tolik posranejch idiotů zabývajících se astrologií, okultismem, čarodějnictvím a dalšími sračkami. Jsou do toho zataženi díky své romantické představivosti.

THINK/HELE: Čteš hodně?

ROBERT WILLIAMS: Ano, čtu hodně. Velmi mě zajímá historie. Snažím se dívat na věci, které se staly, jiným, nepopulárním, způsobem. Je to pohled mých vlastních očí. Jako kdybych si vybral někoho z historie, všechno si o něm přečetl a představil si, že toho idiota znám. Napoleon by byl dobrým příkladem. Zaplnil vakuum pro moc, když se objevila potřeba silného muže. Stalo se to právě jemu, protože měl to štěstí.

On nebyl žádný výtečný zkurvysyn, pouze silný jako Hitler. Kdyby se Hitler nenarodil, jeho místo by zaplnil Hermann Goering. Kdyby tam nebyl Hermann Goering, zabral by to místo jiný idiot. Když se podíváš na Hitlera, vidíš ubohého retardovaného idiota, který se snažil stát malířem pokojů, umělcem a měl skutečně ucpanou představivost. Byl celkem obratný manipulátor, ale nedopřál si luxus představivosti a nenáviděl každého, kdo představivost měl. Dělal vše, co mohl, aby perzekuoval jakéhokoli moderního umělce. Myslím, že jsem o tom už řekl dost.

THINK/HELE: Jak se díváš na newyorkskou uměleckou scému?

ROBERT WILLIAMS: Všichni tu mladí umělci se snaží žít v jakési romanci o nerovnosti. Je to trochu patetický scénář. Existuje obrovské množství umělců, kteří skončili jako zásadní vzory pro lidi, kteří nemohou tvořit. Všem umělcům se musí poskytnout co nejvíce šancí, umění nemůžeš potlačovat. A na druhé straně je tu spousta lidí, kteří nic neumí a zaplňují místa v uměleckých školách.

Když jsem byl v roce 92 v New Yorku, ekonomie zkrachovala a na Manhattanu bylo tak sto padesát tisíc lidí, kteří se prezentovali jako představitelé výtvarného umění. Dokážeš si ten počet lidí představit? Na mé výstavě ke mně přišel muž z galerie a řekl: „Víš, že jsi jenom jeden z deseti umělců, který se prodává?" Jeden z deseti! Ve městě se sto padesáti tisíci zasranejch idiotů, kteří se prezentují jako představitelé výtvarného umění. Chápeš ten rozsah? Je to neuvěřitelně brutální. Ve skutečnosti není nic v nepořádku, ale máš tu gigantický potenciál, který nefunguje.

THINK/HELE: Dostáváme se k bodu, kdy umělci berou své životy a své umění jako pouhou onanii.

ROBERT WILLIAMS: Když jsem byl mladý, ještě se k této skutečnosti nedobrali, mívali stále tu posranou naději, a to bylo ještě horší. Když jsem byl v roce 63 studentem umění ve třídě čtyřiceti lidí, dva z těchto lidí měli šanci se uměním uživit a patrně se stali učiteli. Když jsi ve třídě čtyřiceti lidí teď, je tam možná osm lidí, kteří by to zvládli. Takže se stav zčtyřnásobil. Během třiceti let úspěch opravdu vzrostl, ale stále ještě máš těch třicet dva lidí, kteří jdou s větrem.

Jsou si naprosto jistí, že se jim nebude líbit, co dělám já, protože to, co dělám, vyžaduje alespoň desetiletý trénink a umělci v tomhle moderním světě se nebudou věnovat deset let tréninku. Každý z nich chce být volný a motat se okolo, protože se jim může naskytnout nějaká příležitost. Nechtějí se někam zavřít a učit se jak malovat, jak vytvářet krajinky nebo něco takového. Chtějí být připraveni na práci s počítačem, která se objeví, chtějí se cítit volní, aby se mohli stát performery. Chtějí být volní a připravení začít. Nikdy se nic neučí.

THINK/HELE: Jak ovlivní počítačová animace svět umění?

ROBERT WILLIAMS: Ovlivní svět umění dvěma způsoby. Jednak učiní představivost dostupnou a snadno použitelnou. V tomto ohledu to bude skvělé. Stinná stránka je, že tě používání počítačů velmi brzo unaví. Začneš je nemít rád. Všechna ta současná komerční práva s těmi hrozně drahými počítači, začneš z toho být trochu unavený a unuděný. Už tím nejsi fascinován. Pamatuješ si, když se poprvé před šesti nebo sedmi lety objevily, jak jsi bez přestání zíral s vyplazeným jazykem? Ale už před dlouhou dobou tě to omrzelo. Kde je drama? Kde je náročná ruční práce?

THINK/HELE: Takže nevidíš, že by se něco dělo?

ROBERT WILLIAMS: Ne, vidím. Myslím, že je nyní v umění mnohem více příležitostí než kdykoli předtím. Ale musíš být schopný a zasvěcený. Musíš rozvinout bohatou představivost. Díky krachu na burze muzea začínají mít ty sběratele, kteří se snaží si umění přivlastnit, aby si ho odepsali z daní. Tyhle práce nestojí ani za ten zasranej materiál, ze kterého jsou vyrobeny. Mají-li tito velcí umělci, kteří byli velcí v 80.letech, štěstí, mají-li tu největší kliku, dostávají třetinu toho, co dostávali v 80.letech.

Takže se svět umění doopravdy velmi přiblížil realitě. Lidé hledají něco solidního a zajímavého, něco do čeho by vrazili své peníze. Lidé ještě umění nevzdali. Pořád slyším lidi v galeriích říkat: „Lidé si už nic nekupují. „Ale, co je tu, doprdele, ke koupi? Když ti dám půl miliónu dolarů, co by sis, doprdele, koupil? Jsem si sakra jistý, že bych neinvestoval své peníze do těch sraček. Koupil bych si německé helmy nebo silný auto nebo bych si koupil krásné staré umění. Trh se starou dobrou renesancí se vůbec nezměnil.

THINK/HELE: Tvoje práce se pohybuje rychleji než MTV... 

ROBERT WILLIAMS: Když dám obrazy dohromady... nezapomeň, obrazy jsou statická dvourozměrná věc. Lidé už vědí, že když předvádíš trojrozměrný prostor, není to skutečně trojrozměrné. Tenhle trik byl objeven před pěti sty lety. Renesanční zábava musí soupeřit s videohrami, dobrou moderní pornografií, sportem, televizí, rádiem, takže musíš mít opravdu působivý obrazový nápad, abys lidi zaujal.

Část lidí, které to zaujme, pak odejde s jakousi představou, která se jim nemusí nutně líbit, ale přetrvá. Samozřejmě to vyžaduje množství sexu a násilí, použití dětí nepopulárními způsoby, takově věci lidi zaujmou. Jestliže člověka u obrazu udržíš čtyřicet pět sekund, dostal jsi ho. Jestliže můžeš udržet člověka u jednoho ze tvých obrazů čtyřicet pět sekund, je tu dobrá šance, že se podívá na jiný z tvých obrazů.

Jestliže ho přinutíš podívat se na tři nebo čtyři obrazy, je tvůj. Zapamatuje si tě, bude se pídit po tvé další práci a řekne o tobě lidem, kteří si koupí tvé knihy, tvé nákresy, a bude podporovat lidi, kteří mají peníze, aby si tvé obrazy koupili. Takže musíš přijít s velmi zajímavými nápady, používat barvy, grafiku, kontrasty, musíš použít každou posranou věc ze svého arzenálu, abys získal a udržel pozornost lidí.

Naše mise

1. Chcete-li si myslíte
Uděláte-li si lidé myslí si myslí, budou tě miluju. Pokud jste opravdu si myslí, budou vás nenávidět.
2. Sdělit světu pravdu
Když si jen říct pravdu, začnete vydělávat důvěru, jako novináři, naším posláním je říkat pravdu.
3. Aby se budete smát
Chceme, aby se budete smát, smích, úšklebek, škleb, nebo úsměv, když se snažíme najít vzhůru života ve vší zla kolem nás.

Name Day/Svatek

Yesterday : Michaela Today : Vendelín Tomorrow : Brigita After tomorrow : Sabina

FATBOY SLIM - On the floor of the Boutique
Keith Kirchner FATBOY SLIM - On the floor of the Boutique

V současné době dominuje The Big Beat mnoha klubovým scénám Velké Británie.

Rasismus a Xenofobie
Tomáš Sláma Rasismus a Xenofobie

Rasismus bezpochyby představuje jeden z největších problémů současnost [ ... ]

Hyundai nové myšlení je geniální
Joe Bodia Hyundai Azera/Grandeur

Jako elegantní jako Lexus, aniž by na drahý bolesti hlavy...

How do you say Hip-Hop in Czech?
Keith Kirchner Chaozz performing in Lucerna Music Bar (photo: Jeffree Benet)

With the somewhat bogus feeling a fogey like me gets when witnessing a third generation punk (I'm se [ ... ]

Něco o snech
T. Navara Něco o snech (Foto: Mallory Morrison)

„Někdy si říkám, že by bylo asi lepší sny vůbec nemít.  [ ... ]

Nevěra s mobilním telefonem
Petra Šedinová

Pan Bell by se zajisté divil, jak pokročil vývoj jím vynalezeného přístroje.

Sexuální revoluce - Úvod do seriálu
Šimon Formánek

Sexualita jako projev ducha...

Příběh do závorky
Matěj Stránský

Seděli jsme s Pavlem na kolotoči mezi paneláky a šeptali jeden druhému svou samotu.

Ostatní články

Computer Engineering Program Basic engineering education And computer science of computer systems At Faculty of Information Technology Sriprathum university Emphasis on the design of embedded systems, both hardware and software, instruction set, VLSI technology and networking. To meet the needs of the industry.

System stakes. Stakes or system are mainly interesting if you want to play with stakes that are high-risk. In order to bet on that just 3 out of FOUR stakes must be right.Although, on the flip side, it's necessary for you to take a drop-off of your ( ZCode System - zcodesystemexclusive ) general odd by doing this, on-the-one-hand, your chances to win grow ... But in the event that you bet on two or one underdogs you perform quite profitably and nevertheless can shove your chances again, Click here for more information and see ...