Welcome to Think Magazine!

fShare
0
Pin It

Rozhovor poskytl Raymond Geers v Roxy, před jejich pražským vystoupením, které vskutku (alespoň podle mého) nepostrádalo cit, něhu a neuvěřitelnou sílu a energi.

THINK: Jsme první, kdo dnes s Vámi dělá interview?

HOOVERPHONICS: Ne, asi 23.?

THINK: Ha Ha. Kdy jste přijeli do Prahy? A jak se Vám vůbec líbí?

HOOVERPHONICS: No, abych pravdu řekl, tak ani nevím. Neviděl jsem ji. Přijeli jsme asi v jednu hodinu, měli jsme hrozné problémy na hranicích. Asi dvě hodiny jsme se kvůli tomu zdrželi. Nějaké problémy s technikou, dlouhá kontrola a tak.

Cestou jsme spali a pak, jak na hranicích byly ty problémy, jsme se museli probrat, a pak až do Prahy jsem zase spal. No, a teď děláme tady interview a nemáme zkrátka čas na to chodit po městech a koukat se na památky.

Neustále se musíš starat o nějaké věci. Nejdřív jdeme na do hotelu, dáš si sprchu, pak děláme rozhovory a v šest hodin začíná zvukovka. Tu máme vlastně až do koncertu a pak hned jedeme do Paříže. Vlastně ne, až ráno, ale hned po koncertu se musíme zbalit a vyrážíme zase dál. A tak je to neustále.

THINK: Co by si dělal, kdybys přestal dělat muziku, co jsi vlastně dělal před tím?

HOOVERPHONICS: Předtím jsem pracoval pro vládu.

THINK: ???

HOOVERPHONICS: Jo, pro belgickou vládu. Chodil jsem zkrátka v sa­ku a kravatě. Ale nemyslím si, že bych přestal dělat muziku a vrátil se zpět k tomuhle zaměstnání. Určitě bych chtěl dělat něco s muzikou. Ale teď rozhodně neplánuju, že bych skončil s Hooverphonics.

THINK: Smím se zeptat kolik Ti je? Slyšela jsem, že Geike je mladá. Tak něco kolem 22 let?

HOOVERPHONICS: Jo. Je jí přesně 22. No, mně je 41, vlastně skoro už 42. Ale já si nemyslím, že věk hraje důležitou roli. My si prostě rozumíme i když je mezi námi tak velký věkový rozdíl. Hrozně dobře se nám spolu pracuje. Bylo to takhle: po naší první zpěvačce Esther se vystřídalo několik zpěvaček, ale pořád to nebylo ono, až najednou v květnu 1997 to s námi vyzkoušela Geike a my jsme věděli, že to je přesně to, co hledáme. A to je taky cítit na naší poslední desce The Magnificent Tree. Jsme sehraní.

Naše koncerty jsou velké show, které je postaveno na porozumění a harmonii. Je tam hodně energie a hrajeme od jazzu až po sambu, rock nebo chansony. Poznáte tam hodně druhů muziky, rytmů... Jdeš dneska večer na koncert?

THINK: Ano, jdeme.

HOOVERPHONICS: Takže to zažijete přímo.

THINK: Četla jsem, že jste spolupracovali s Massive Attack. Jaké to bylo?

HOOVERPHONICS: Byla legrace: najednou k nám přišli černoši jako hora, ale hrozně fain. Seděli jsme a pili pivko a konverzace byla uvolněná, ale přišel jejich agent, že mají rozhovor a najednou se změnili. Najednou byli děsně seriózní. Zkrátka profíci. No a skvělí muzikanti.

THINK: A co vám říkají Portishead?

HOOVERPHONICS: Jo. No, každej se ptá, jestli si nechceme zahrát s Portishead. Jako že hrajeme podobnou hudbu a tak. Ale já si to fakt nemyslím. Nejsme si podobní. Jsou jinde, jiní. Jejich druhá deska je vlastně jen horší kopií té první. Alespoň já si to myslím.

THINK: Co považuješ za největší úspěch?

HOOVERPHONICS: Asi poslední desku (The Magnificent Tree) a taky písničku Mad About You, ta se myslím povedla. Celkem hit.

THINK: Jak vlastně u vás tvoříte? Nejdřív někdo složí hudbu a někdo jiný napíše text? Máte to nějak rozdělené?

HOOVERPHONICS: Vlastně to nemáme rozdělené. Někdo přinese text a začneme jamovat. Takhle Geike napsala text k písničce Pink Fluffy Dinosaurs. Ale největší slovo má asi Alex. Pak na tom všichni nějak spolupracujeme. Ten si myslí tohle, ten zase tohle - no a tak to vyzkoušíme. Funguje u nás spolupráce.

THINK: Potřebujete, vyhledáváte někde nějakou inspiraci?

HOOVERPHONICS: To jako drogy? Ne. Víš co, nežereme pilule, ani nesjíždíme nějakej koks. To fakt ne. Nic takovýho. Žádný takový svinstvo. To víš, jenom si tak někdy zahulíme. To jo. Ale nic většího. Lidi si často myslí, že když jste nějakej slavnej, musíte v tom zákonitě jet. Ale to není pravda. Myslím si, že to není dobré. Protože se po nějaké chvíli toho staneš otrokem . A najednou to začne rozhodovat za tebe. To není dobrý. Naopak, musíš mít k takovejm věcem odstup.

THINK: Jaká byla spolupráce s Bertolucim, který po vás chtěl muziku pro film Stealing Beauty?

HOOVERPHONICS: Tak to bylo fakt zvláštní. Tehdy jsme nebyli vůbec nějak moc známí. Prostě jsme začínali. A filmový hudební manager toho filmu, nebo kdo to byl, slyšel demo 2Wicky a hrozně si přál, aby to bylo použito ve filmu. Najednou takovej úspěch. Určitě nám to pomohlo. 2Wicky byla taky použitá ve filmu Finalemente Soli, nebo Vím, co jsi dělal poslední léto (I know What You Did Last Summer). Je to supr, když slyšíš v nějakém filmu svou písničku.

THINK: Dostali jste nějaké ceny, považujete to za úspěch?

HOOVERPHONICS: Jo, máme cenu třeba za nejlepší video pro Mad About You, Zlatou desku za druhé album Blue Wonder Power Milk, Platinovou desku za The Magnificent Tree, Geike získala ocenění jako nejlepší zpěvačka roku 2001, Alex za nejlepšího producenta... Je to fajn. Ale my prostě jenom děláme hudbu...

THINK: Vaše hudba byla využita i ke komerčním účelům. Hodně v reklamách.

HOOVERPHONICS: Ano. Třeba Volkswagen využil písničku Renaissance Affair z našeho druhého alba Blue Wonder Power Milk, taky jsme použili jednu naší písničku k reklamě na nějaký keksy, které se daj do mléka, nebo tak něco. (ha ha).

THINK: Jak vás berou u vás v Belgii? Máte tam hodně příznivců?

HOOVERPHONICS: No, tam moc ne, i když teď už to je jiný. Ze začátku o nás moc nevěděli. Ale díky našemu poslednímu albu tam jsme už známější. První a druhé nemělo u nich takový ohlas jako teď to třetí. Ale v Itálii, tam nás mají celkem hodně rádi. Máme tam celkem hodně fanoušků. Když zkrátka řeknete Hooverphonics, tak docela hodně lidí řekne: "Jo, ty já znám." U nás to je ještě trošičku jiný.

THINK: Stýkáte se i během doby, kdy se nevidíte ve studiu?

HOOVERPHONICS: No, tak to už fakt ne. Prostě si dáme od sebe voraz. Někdy se třeba potkáme s Alexem v ob­chodě, řekneme si pár vět, ale potom každý jde svou cestou. Každý máme ještě nějaký jiný svý kámoše, který díky šňůrám nevidíme, takže trávíme víc času sami, nebo s těmi, které díky cestování trochu zanedbáme. Chceš být prostě taky s někým jiným, koho jsi fakt dlouho neviděl.

THINK: Tak díky za rozhovor a přeju Vám, ať se dnešní koncert v Roxy vyvede.

HOOVERPHONICS: Taky díky. Doufám, že se tam uvidíme.

THINK: Je na Vás nějaké spojení?

HOOVERPHONICS: Jo, www.hooverphonic.com

Name Day/Svatek

Yesterday : Alžběta Today : Nikola Tomorrow : Albert After tomorrow : Cecílie

S Nikkitou nejen o barvách...
Jarka Fricová Nikkita

Nikkita je módní návrhářka. Má za sebou už desetiletou praxi. Pracovala na divadelních kost [ ... ]

Přečtěte si více
Rasta in the heart (of Europe)
Petr Tomaides Mladý Michael Kyselka

aneb pohádka o jednom rastamanovi z Prahy...

Přečtěte si více
NATALIE MERCHANT - Ophelia
Keith Kirchner NATALIE MERCHANT - Ophelia

Začala napodobováním sirény Kristen Hersh z „The Throwing Muses”, pak se jí zmocnil pocit n [ ... ]

Přečtěte si více
Začalo jaro
Eva Kolářová Začalo jaro

Raději bych napslal Jaro je tady, ale nemohu tak učinit vzhledem k faktu, že pod tímto názvem p [ ... ]

Přečtěte si více
Hit List: Kdo a co?
Jarka Fricová Moby, umělec roku 1999

Připravila Jarka Fricová s použitím zahraničních materiálů...

Přečtěte si více
S vajglem citu jsem típnul sám sebe
M. Stránský

Vyčistil jsem si zuby, aby mi nesmrdělo z pusy. Styděl bych se za to před tebou. Dal jsem si tel [ ... ]

Přečtěte si více
NATO, jdeme na to!
Michael Kyselka NATO, ne!

Chystáme se vstoupit do NATO a manýry nového světa, který přebral kontrolu nad vší [ ... ]

Přečtěte si více
Jak se to má s placeným vzděláním
Josef Bodia Anglo-americká univerzita

Opět jsem se setkala během svého studia na anglo-americké University s názory [ ... ]

Přečtěte si více
Ostatní články

  "Since 1996 Think Magazine has been a catalogue of trendiness masquerading as deep thought, featuring investigative journalism and popular news and as a sociological resource for music, art, fashion, subcultures and the occasional crazy conspiracy theory..." (In Czech & English)

Be interesting. Think.